Česko

Dnešní putování nás zavede do míst, kde na nás dýchne dávná minulost. Prohlédneme si kapli sv. Klimenta, základy středověkého kostela nebo se na zdejším poutním místě můžeme pokusit rozezvonit zvony sv. Gorazda. Překonání výškových rozdílů na trase není moc příjemné, ale na závěr výletu se za odměnu můžeme osvěžit ve vodní nádrži v blízkosti Osvětiman. Jídlo a pití si vezmeme sebou, v hlubokých lesích není možnost žádného občerstvení.

Trasa z Ostravice na Lysou by se dala nazvat jako pěší magistrála pro turisty a nebál bych se říct, že jde o nejčastěji chozených osm kilometrů v celé české části Beskyd. Jak na takové trase vypadá odpočívadlo?

Kamenná mohyla Ivančena se nachází na severním hřebeni nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd – Lysé hory. Mohyla vznikla v roce 1946 a má připomínat pět skautů, kteří byli popraveni nacisty za účast v protinacistickém odboji.

Co má Štramberská Trúba společného s Moravskoslezskými Beskydy, když do nich nespadá? Především to, že je na ně odtud krásný výhled a na výletech do zmíněného pohoří je „po cestě“.

Hlavním úkolem vodní nádrže Šance je sice zásobovat pitnou vodou přilehlé okolí, ale mnoho turistů či cyklistů ji využívá jako jeden z cílů při svých výletech.

Kněhyně je s výškou 1257 metrů třetím nejvyšším bodem pohoří Moravskoslezské Beskydy. Vrchol je součástí rozložitého masívu, který je také nejrozsáhlejší rezervací tohoto pohoří.

Autor fotografií: Rostislav Nevlud Radhošť je jeden z nejvyšších a nejvýznamnějších vrcholů Moravskoslezských Beskyd. Nachází se na něm kaple a sousoší svatého Cyrila a Metoděje. Navíc má spojitost s pohanským bohem pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegastem, jehož socha se od vrcholu nachází nedaleko.

Travný je dalším z beskydských velikánů, kteří v rámci poznávání Moravskoslezských Beskyd určitě stojí za návštěvu.

Krušné hory bývaly vždy rájem běžkařů. Pověstnou je Krušnohorská magistrála kolem Božího daru, kde trénuje například i Lukáš Bauer. Neméně zajímavou je ovšem i běžecký areál začínající na našem území na Cínovci, volně pak přecházející do německého Altenbergu. Ze středu Čech jste tam, díky dálnici, už za hodinu a půl.

Moravskoslezské Beskydy nemají jen královnu v podobě Lysé hory (1323 m). Hned naproti přes údolí se nachází rozložitý Smrk (1276 m), který s Lysou vytváří dominanty pohoří. Těsně pod jeho vrcholem, na severním svahu, se nachází zhruba pětimetrová vyhlídková plošina, ze které jsou nádherné výhledy do okolí.

Tajné shromaždiště čarodějnic, indiánské pohřebiště či obřadní místo? Ne, vrchol Tanečnice sice svou vrcholovou „výzdobou“, kterou tvoří desítky kamenných mužíků, někomu může, zvláště v mlhavém počasí, připadat trochu strašidelně, ale vše je jen dílo kreativních turistů.

Pokud patříte mezi turisty, které i když bolí nohy, tak si raději ještě pár kilometrů ujdou kvůli vidiny odpočívadla se stolem a závětřím, pak by vás mělo zajímat malé dřevěné stavení u rozcestníku „Tanečnice-sedlo“ (1005 m).

Moravskoslezské Beskydy patří mezi česká pohoří, ze kterých je vidět do více než jednoho státu. „Zahraniční výhledy“ a moravskou přírodu si můžete užít ze zastřešeného dřevěného odpočívadla na Beneškách.

Jedním z krušnohorských vrcholků s ideálními rozhledy široko-daleko je Komáří hůrka (808 m n. m.), někdy též zvaná jako strašidelná hora.

Trochu zapomenutý vrcholek Brada (439 m n. m.) ztracený mezi dalšími přírodními zajímavostmi leží několik kilometrů severozápadně od Jičína a nabízí krásné výhledy na „Rumcajzův“ kraj.