Značka Altra se během posledních let stala světovým fenoménem a symbolem obuvi pro zdravou chůzi a trekking v pohodlí a bez puchýřů. K její popularitě přispěl zejména posun, kdy se i na běžnou chůzi a turistiku v méně náročných terénech začaly ve větší míře využívat běžecké boty. Altra sice vznikla jako primárně běžecká značka, ale s jejími botami se v současnosti můžeš potkat na většině dálkových treků, při výletech i ve městě.
Ráno v horách má svoje tempo. Chladný vzduch, první kroky po lesní cestě, ticho, které přerušuje jen rytmus vašich bot. Batoh na zádech, před vámi celý den a kilometry, které se postupně rozvinou v zážitky.
Nalezli jste při svých putováních východisko, jak se po návratu do naší civilizace nenechat semlet kombajny? Staří Řekové věřili, že tvrdé prostředí zoceluje tělo a šlechtí duši. Pouze vnitřním zápasem, jenž se ve velkém odráží naší společností, lze vydobýt svobody a harmonie mezi oběma.
Co dělat, aby ses vyhnul/a zranění a bolesti na trecích? To je největší strašák začátečníků i zkušených hikerů, protože to znamená dát si pauzu nebo s delšími treky skončit úplně. Chronická zranění nejčastěji vznikají u některých svalů, šlach či kloubů, akutní zase při úrazu či v podobě puchýřů a otlačenin.
Pokus o výstup na Piz Bernina – nejvyšší horu Východních Alp vysokou 4049 metrů, přes ikonicku trasu Biancograt, skončil fiaskem. Museli jsme si zavolat pomoc, strávit neplánovaně noc v bivaku pod vrcholem a nakonec se nechat zachránit vrtulníkem. Vše jsme natočili a v tomto článku přinášíme odpovědi na otázky, které v éteru pravděpodobně vyvstanou.
Poskytování první pomoci v zimních horách klade větší nároky na zachránce. Je třeba si uvědomit, že i na něj působí povětrnostní podmínky, nejen na pacienta.
Zima, vítr, vlhko, pořádně utažené pohorky či skelety, špatné rukavice, utažené pásky na bundě. Vše v kombinaci vytváří ideální podmínky pro vznik omrzlin. Není nutné chodit do velehor nebo polárních oblastí, aby se člověkem setkal s tímto typem poranění, pořídit si omrzliny můžeme i na Vysočině.
Lavinová nehoda je situací, při níž je zcela zásadní „kamarádská“ záchrana, na kterou navazuje péče profesionálů. Bez rychlé reakce na místě nehody se rapidně snižují šance zasypaného na přežití. Jak se chovat v případě lavinové nehody?
Výhled z vrcholu hory patří k největším lákadlům, které táhne desítky lidí k výstupům na vysoké hory naší planety. Kromě zimy a fyzické námahy číhá v těchto nehostinných podmínkách nebezpečí méně zjevné, ale o to více nebezpečné – vysokohorská nemoc.
Největší chodecká výzva v Česku Výzva 10 000 kroků se spustí letos v říjnu už podesáté. Do výzvy, která má za cíl rozpohybovat lidi a znovunavrátit chůzi do běžného dne, se zapojilo celkem 70 784 účastníků a v jarním kole výzvy rekordních 22 tisíc účastníků. Říjnová výzva potrvá od 1. do 31. října. Zájemci se mohou registrovat už dnes na www.desettisickroku.cz.
Podchlazení neboli hypotermie. Od nepříjemného pocitu, kdy je člověku „zima“, se můžeme dostat až do stavu, který výrazně ohrožuje život. Jak pomoct podchlazenému člověku a co je hypotermický balíček?
Situace, která může cestovatele doslova prohnat a které se vždy snažíme vyhnout. Cestovatelský průjem nebo jiné střevní obtíže jsou často spojené s nepříjemnou bolestí břicha. Jak těmto situacím zabránit a co dělat, když už nastanou?
Asi každý z nás někdy slyšel o plánování výletů, risk managementu nebo domácí přípravě. Otázkou je, kdo to skutečně dělá. Nevyrážíme raději do hor jen tak na blind? Chystáte se doma? Plánujete? Mějte na paměti, že nehodám se dá velmi často předcházet vhodnou přípravou.
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na setkání s jinak běžně se vyskytující látkou (pyl, potraviny, zvířata, plísně…). Pravděpodobnost setkání s alergikem v divočině je poměrně vysoká, neboť výskyt alergických reakcí v populaci stoupá.
Horké letní počasí nám na horách dokáže znepříjemnit život. Jaká je první pomoc při dehydrataci, úžehu či úpalu? A jak jim předcházet?