„Dobrý den, máme tady horolezce po pádu ze skály, je v bezvědomí, pravděpodobně s poraněnou páteří, dýchá…“. Voláme záchrannou službu, sdělujeme polohu, ošetřujeme raněného. Nanečisto. Během týdenního kurzu outdoorové první pomoci na Vysočině je to jedna z mnoha simulací, se kterými se kdokoli z nás může reálně v terénu potkat. Uměl by sis poradit?
S některými zdravotními komplikacemi v horách si dokážeme poradit snadněji než s jinými. Někdy nezbývá než držet palce, že horská služba bude dostupná a dokáže danou osobu rychle přepravit do zdravotnického zařízení. Pojďme se podívat, jak rozpoznat infarkt a mrtvici a co v takovém případě dělat.
Fenomén posledních měsíců tzv. chladová termogeneze, chcete-li otužování anebo vystavování se chladu je velmi starou záležitost, kterou používali již naši předkové pro posílení imunity či posílení ducha. I pan T. G. Masaryk při svých projevech veřejně hlásal „tužme se!“
V minulém čísle jsme si ukázali, jak správně reagovat při podezření na mrtvici a bolesti na hrudi. Tentokrát se zaměříme na další dvě onemocnění, kterými mohou někteří účastníci výletů do hor a mimo civilizaci trpět, a sice cukrovku a epilepsii. Přestože tato onemocnění při správné péči rozhodně neznamenají outdoorovou „stopku“, mohou nastat situace, kdy včasná první pomoc zachrání nejen vaši výpravu, ale hlavně to nejcennější…
Víte, která je nejčastější stížnost na bolest? Hádáte správně. Bolest bříška. Ať jde o malého prcka nebo dospěláka, na bolest břicha si stěžujeme často. Dalo by se říct, že když nás trápí tak často, není z toho třeba dělat velkou vědu. Opak je pravdou.
Pokud chodíte do hor, pravděpodobně jste o aplikaci Záchranka do vašeho chytrého telefonu již slyšeli a možná ji máte i nainstalovanou. Zajímá vás, co stálo za jejím vznikem a jak naplňuje očekávání svého zakladatele nebo záchranářů? Mladého vizionáře jsme se na tyto a další otázky zeptali v následujícím rozhovoru.
Kinesiotaping neboli lidově tejpování pomocí barevných pásek se těší čím dál větší oblibě. Jaké má funkce a jak se naučit tejpy lepit?
K úrazu hlavy může dojít i při sportu či outdoorových aktivitách. Jak rozpoznat závažné příznaky a poskytnout první pomoc?
Snad každý je zná, snad každý je zažil. Začátek je vždy stejný. Nenápadný nepříjemný pocit v botě. Obvykle není dost času na sundání boty, vytažení ponožky, hory čekají. Večer, když boty konečně sundáte, nestačíte se divit. Pata pokrytá puchýřem plným tekutiny.
Revoluční mobilní aplikace umožňuje pouhým podržením tlačítka přivolat záchrannou službu a zároveň odeslat data o své poloze záchranářům. Systém tísňového volání nové generace toho však umí ještě daleko víc. Přesvědčte se sami!
Kamarád si vymknul kotník. Ztratili jste se. Už nemůžete dál. To všechno se vám může nejenom v přírodě stát. Jak si přivolat pomoc a co udělat nejdřív, vám poradí odborníci, kteří sestavili tento článek.
Zima, vítr, vlhko, pořádně utažené pohorky či skelety, špatné rukavice, utažené pásky na bundě. Vše v kombinaci vytváří ideální podmínky pro vznik omrzlin. Není nutné chodit do velehor nebo polárních oblastí, aby se člověkem setkal s tímto typem poranění, pořídit si omrzliny můžeme i na Vysočině.
Sluneční brýle jsou pro nás v dnešní době mnohdy více módním doplňkem, součástí image, než aby plnily svůj skutečný cíl. Na horách je tomu jinak. Tam vám nekvalitní vybavení vhodné na image může způsobit velké obtíže. Jak vyzrát na sněžnou slepotu se dočtete dále v textu.
V outdoorovém prostředí nám při neopatrné manipulaci s vařičem hrozí polití horkou tekutinou. Úraz, který vznikne velice rychle, ale o to pomaleji se hojí. Opařeniny, spáleniny, polití žíravou látkou – různé mechanismy vzniku, řešení je však podobné – je potřeba začít jednat velmi rychle.
Lékárnička: Pro mnohé jen položka na seznamu povinného vybavení na akci. Pro jiné pečlivě sestavené pouzdro s mnoha vychytávkami. Následující řádky napoví, jak si lékárničku sestavit a být připraven na jednodenní výlet, týden v horách anebo expedici.