Ke starému hradišti

Ke starému hradišti

Dnešní putování nás zavede do míst, kde na nás dýchne dávná minulost. Prohlédneme si kapli sv. Klimenta, základy středověkého kostela nebo se na zdejším poutním místě můžeme pokusit rozezvonit zvony sv. Gorazda. Překonání výškových rozdílů na trase není moc příjemné, ale na závěr výletu se za odměnu můžeme osvěžit ve vodní nádrži v blízkosti Osvětiman. Jídlo a pití si vezmeme sebou, v hlubokých lesích není možnost žádného občerstvení.

Osvětimany – sv. Kliment – Koryčanská kaple – Osvětimany – 15 km, mapa č. 89 – 90

Na turistickém rozcestí u autobusové zastávky v Osvětimanech zvolíme žlutou značku, zpočátku jdeme kousek po silnici, po chvíli odbočíme vpravo a poměrně strmě stoupáme mezi domky. Vpravo si povšimneme stavení, které bylo zcela jistě přestavěné k bydlení z bývalé slepičárny. O něco později se cesta stáčí vlevo a klesá k lesnímu koupališti u Klimentského rybníka. Tady už pokračujeme pohodlnou cestou lesem, projdeme mezi chatami, chatkami a dětskými tábory k budově rekreačního střediska Radost, kde je i turistická orientace.

Za chatami jdeme mírně vlevo a začínáme prudce stoupat lesní cestou, občas se naskytnou i dílčí výhledy na chřibský hřeben. Po pravé straně uvidíme studánku sv. Klimenta (též Gorazdova studánka, 433 m) s velmi dobrou vodou, od které ještě chvíli jdeme vzhůru k velkému dřevěnému kříži. V jeho blízkosti je turistická orientace Sv. Kliment (437 m) a tabule s informacemi o národní kulturní památce Hradiště. Tady zaměníme žlutou značku za zelenou a vydáme se po ní vlevo. Po krátkém, ale příkrém stoupání se před námi otevře pohled na prostranství s dřevěnou kaplí zasvěcenou sv. Klimentovi, na symbolické kříže a na zbytky základového zdiva původního kostela. Během naší návštěvy byla kaple otevřená, její interiér určitě stojí za zhlédnutí a lze se i zapsat do návštěvní knihy.

Po prohlídce významného historického místa, kterému zdejší lidé říkají důvěrně Klimentek, začíná poměrně srázné klesání stále po zelené turistické značce. Lesní cesta je lemovaná lavičkami, určenými pravděpodobně pro odpočinek přicházejících poutníků. V dolní části se cesta poněkud napřimuje, překročíme Klimentský potok a vzápětí i silnici vedoucí z Vřesovic do Koryčan. Vstoupíme do bukového lesa a začneme znovu stoupat malebným údolím, zpočátku mírně, později prudce až k turistické orientaci Nad Koryčanskou kaplí. Tady se stočíme po modré značce vlevo a již pohodlně sestupujeme ke Koryčanské kapli.

Na skok k horolezcům a zase zpátky

Zajímavostí je, že rozcestník Nad Koryčanskou kaplí má uvedenou nadmořskou výšku 500 m, ale níže položená Koryčanská kaple je ve výšce 530 m. Tady si nenecháme ujít návštěvu pěkného skalního útvaru – s modrou značkou se dáme ostře vlevo po úzké pěšině na kamenitém hřebínku a po cca 300 m se před námi objeví asi 10 m vysoká Rozštípená skála, využívaná horolezci. Skála, také nazývaná Zlobivá, má opravdu příhodné jméno – od horních partií je uprostřed rozštípnutá a směrem dolů se její puklina rozšiřuje. Stejnou cestou se vrátíme ke kapli, která v minulosti bývala prakticky jediným orientačním bodem ve zdejších hlubokých lesích.

Následující cesta v délce cca 1 km znamená prudký sestup, kdy ztratíme výšku téměř 100 m, ale již od turistické orientace Pod Koryčanskou kaplí nás čeká poměrně příjemné klesání k dřevěnému altánu na okraji lesa, odkud je velmi pěkný výhled na Vřesovice. Opustíme toto výhledové místo a stále s modrou značkou šlapeme znovu lesem po úbočí Holého kopce až k turistické orientaci Kobylí doly, která leží u silnice z Vřesovic do Koryčan. Pohledem vlevo se ještě naposledy rozloučíme se zalesněným hřebenem, který jsme právě zdolali. Přetneme silnici a kráčíme volným terénem, modrá značka najednou prudce odbočí směrem vlevo (pozor na značení!) k vodní nádrži Březina. Je to vyhledávané místo nejen pro milovníky vody, ale zejména pro rybáře. Podél břehu přijdeme ke koruně hráze a pěšinou kráčíme k prvním domkům, kde se zleva přidá žlutá značka – míříme do míst, odkud jsme ráno vycházeli.

Osvětimany (278 m)

Historie vzniku obce je dávána do souvislosti s byzantskou misí Cyrila a Metoděje na nedalekém Hradisku sv. Klimenta, tedy až do doby Velké Moravy. Ale první písemná zmínka pochází až z roku 1350, kdy byla obec majetkem Lamberta z Rájce. Tehdy tu byl kostel s farou a kamenná tvrz, která je již v roce 1520 uváděna jako zaniklá. V roce 1550 připadla obec do majetku Jana Ždánského  ze Zástřizl, který ji připojil k buchlovskému panství, kam patřila až do roku 1918. Jeden z dalších majitelů, Jan Detřich z Petřvaldu, nechal vystavět v letech 1689 – 1691 na místě starého dřevěného kostelíka nový barokní kostel sv. Havla. Ten byl zničen požárem a nová výstavba svatostánku byla zahájena roku 1774.

Jeho vnitřní zařízení pochází většinou z 18. století, zajímavá jsou malovaná okna nebo kamenný vstupní portál s erbem pánů Petřvaldů z Buchlova.Z dalších památek se v obci dochoval kříž před kostelem z roku 1769 nebo socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731. Socha Panny Marie je uváděna k roku 1910. Při západním okraji obce směrem na Vřesovice stojí kaplička svatého Vendelína, která pochází pravděpodobně z 18. století. Je od ní pěkný výhled na městys.

Čas koupání

Vodní nádrž Březina (292 m) na dolním toku Klimentského potoka (Osvětimanská přehrada) byla vybudována v osmdesátých letech minulého století, má rozlohu cca 700 x 150 m a je využívána k rekreačním účelům. Osvětimanské skály, též Čertovy skály, se nacházejí cca 3,5 km severně od Osvětiman. Jedná se o skupinu pískovcových skalisek bizarních tvarů, v dávné minulosti vymodelovaných vodou. Seskupení skal i jednotlivá skaliska mají jména Stůl, Hlava, Hvězda, Tank, Kůň aj. Nejvyšší je Osvětimanská jehla s 20 m vysokou severní stěnou. Asi 200 m odtud se nachází zajímavé Trpasličí město – pískovcové skalky s četnými dutinami.

Osvětimany jsou vinařská obec, vinařství je zde zmiňováno již na počátku 17. století, a patří do Uherskohradišťské vinařské oblasti. V současnosti se tu pěstuje Muškát moravský, Müller-Thurgau, Rulandské bílé a Ryzlink rýnský. Každoročně v říjnu na svátek sv. Havla se v obci pořádají slovácké hody s právem, které vždy přilákají mnoho návštěvníků ze širokého okolí.

Obec je díky své poloze na hranici přírodního parku Chřiby vhodným výchozím bodem pro turistické výlety, prochází tudy několik značených turistických tras a cyklistická stezka Velkomoravská poutní cesta.

Hradisko sv. Klimenta (460 m)

Hora sv. Klimenta, která se nachází SZ od obce Osvětimany, je jedním z duchovních míst, hluboce spjatých s historií Moravy. První písemné zprávy o této hoře pocházejí teprve až ze 14. století, ale archeologické výzkumy dokázaly, že hora byla osídlena nejpozději v 9. století, kdy tu již stála zděná kaple. „Podle svědectví historických pramenů byla tato Hora dána před dávnými staletími králem Rastislavem svatému Konstantinu, Metodějovi a jejich žákům k rozjímavému životu. Ti zde nalezli místo ke kontemplaci, modlitbu i práci.“

Výzkumy rovněž potvrdily, že se nejednalo o typicky slovanskou osadu, ale spíše o středověkou pevnost, jejíž posádka střežila důležitou obchodní stezku. Hradisko pak bylo opuštěno zřejmě ve 12. století. Koncem 14. století markrabě Jan Jindřich daroval kapli sv. Klimenta brněnským augustiniánům, jejichž majetek se rozšířil později i o ves Vřesovice. Augustiniáni na vrcholku hory rozšířili původní zástavbu, vybudovali tu i hospodářská stavení a původní kapli z 9. století přestavěli na kostel. Celý klášterní komplex byl zničen v roce 1421 husity a k jeho obnově už nedošlo.

Místo pustlo, v dalších staletích se tu usazovali poustevníci, pak se rozvaliny staly zdrojem stavebního kamene pro obyvatele ze širokého okolí. Podle pověstí byl kámen z ruiny použit i na přestavbu hradu Cimburk. Místo zajímalo i četné hledače pokladů, prý tu kopali i pánové z Petřvaldu, majitelé hradu Buchlova. Od 19. století sem postupně přicházeli archeologové. Zdejší místo je opředeno mnoha pověstmi.

Podle jedné z nich svatí bratři Cyril a Metoděj získali od velkomoravského knížete Rostislava místo na dnešní hoře sv. Klimenta, založili tu první klášter na Moravě, ve kterém přeložili Písmo svaté, byla tu i církevní škola, vedená Metodějem. V kostelíku měli Cyril s Metodějem uložit i ostatky mučedníka sv. Klimenta. Umírající Metoděj prý doporučil za svého nástupce jednoho ze svých žáků – Gorazda. Později byl Gorazd ze země vyhnán a další Metodějovi žáci rovněž opustili Velkou Moravu. Na Gorazdovo místo byl dosazen neslovanský biskup Wiching.

Národní kulturní památka Hradiště, vyhlášená v roce 1969, má oválný půdorys o šířce 370 a délce 720 m. Z areálu zřetelně vystupují části opevnění velkomoravského hradiště z 9. století, odkryté základy středověkého kostela, je tu i novodobá dřevěná kaple, postavená v roce 1964 koryčanskými občany pod vedením P. Stanislava Straňáka a zvonice sv. Gorazda z roku 1985, vybudovaná Společenstvím sv. Gorazda a druhů  – Živé dědictví. Poutě, jejichž tradice sahá do hluboké minulosti, se konají každoročně v květnu. Místo se symbolickými kříži, které připomínají sv. Cyrila a Metoděje a jejich žáky, má svůj půvab a připomíná atmosféru dávné minulosti. Tu si navíc můžete připomenout písní „Hospodine pomiluj ny“, jejíž tóny lze vyťukat na zavěšené železné kolejnice různých délek.

Koryčanská kaple (530 m)

Kaplička, vystavěná ve slohu napodobujícím baroko, pochází z poloviny 19. století a v minulosti bývala orientačním místem a zároveň zastávkou pro odpočinek při cestě poutníků na pouť Panny Marie v Koryčanech.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: