Česko

Též Čertův kámen – skalní vyhlídka se stupy a zábradlím nad obcí Josefův Důl, odkud je krásný výhled do údolí řeky Kamenice a zároveň i na boční hráz Josefodolské přehrady.

Skalní vyhlídku pod Jírovým kopcem JV od Tanvaldu zpřístupnili tanvaldští turisté až v roce 1974, kdy vrchol skály zabezpečili zábradlím. Do té doby skalisko sloužilo horolezcům, což dokládá zajišťovací kruh, nalezený ve spodní části stěny.

Hora mezi Libercem a Frýdlantem ve Frýdlantském výběžku. Na vrcholu, v těsné blízkosti česko-polské hranice, stojí šest větrných elektráren a torzo bývalého větrného mlýna holandského typu.

Údajně nejhezčí pohled na město Tanvald je prý z Terezínky – z vyhlídkové plošiny s mohutnou podezdívkou ze žulových kvádrů. Najdeme ji asi 180 m nad Tanvaldem ve východní části Černostudničního hřbetu.

Mohutné skalní hradby v západní části Hejnického hřebene severně od Hejnic. Vrchol a severozápadní svahy jsou součástí stejnojmenné přírodní rezervace se zbytky původního lesa, na severovýchodním svahu je ve skalním výklenku umístěn tzv. Mützelův obrázek.

Méně známý vrchol Jizerských hor, po jehož úbočí (asi 70 m pod vrcholem) vede vrstevnicová Pavlova cesta, plná zajímavých vyhlídek. Snad právě proto se jí také říká Vyhlídková okružní cesta. A není ani příliš frekventovaná, zřejmě i z toho důvodu, že značná část trasy je bez turistického značení. Nebojte se – zabloudit nelze.

Potok, pramenící na SV svazích Holubníku, bývá také nazýván Černý Štolpich. Asi po 1 km poměrně klidného toku prudce spadá do hluboké skalnaté rokle mezi Ořešníkem a vyhlídkovým skaliskem Krásná Maří, kde v horní části soutěsky překonává skalní stěnu vysokou přibližně 30 metrů.

Zdolat skalnatý štít Ořešníku (800 m) určitě stojí za trochu námahy a potu při výstupu. Vždyť Ořešník bývá také často nazýván králem jizerskohorských vyhlídek. Kdo se vyšplhá pod jeho vrchol, nemá ještě vyhráno.

Pokud v Plzni nejdete na fotbal, na hokej nebo na pivo, neznamená to, že už nemáte co dělat. I v okolí západočeské metropole se najde spousta zajímavých cílů a nemusíte být zdatný turista, abyste jich dosáhli. Jedním z pěkných míst je rozhledna na vrchu Sylván, který se nachází nedaleko plzeňských městských čtvrtí Vinice a Lochotín.

Výlet na nejvýše položené obec na Kyjovsku a následné stoupání na Babí Lom je zajímavým námětem, jak strávit příjemné odpoledne. Odměnou za krátký výšlap budou daleké výhledy – dokonce až na Pálavu.

Při tomto výletě se můžete těšit na krásné dílčí výhledy, které později vygradují v nádhernou podívanou z kamenné rozhledny.

Nahoru a dolů – tak bude vypadat naše dnešní putování. S notnou dávkou odvahy se vyšplháme na Břesteckou skálu, která nás za naši námahu odmění alespoň částečným výhledem, od mohutného sekvojovce budeme šlapat zase vzhůru, ale na závěr našeho putování půjdeme už jen dolů.

Dnešní výlet bude ve znamení několika století. Nejdříve navštívíme barokní hřbitov z 18. století, pak se na zřícenině hradu v čase vrátíme zpět do století třináctého a nádhernými bukovými lesy projdeme do století dvacátého – k mohutným pozůstatkům projektu Baťovy dálnice.

Dnešní poměrně krátká trasa bude pro někoho možná poněkud dobrodružná, protože její větší část povede cestami bez značení. Orientace v terénu ale není zas tak náročná, místy překvapí i pěkné výhledy a nakonec doputujeme k hradu, jehož největší zvláštností jsou unikátní stříšky s tzv. vlaštovčími ocasy, které nemají v českých zemích obdoby.

Ne vždy je chuť a nálada na dlouhý výlet, proto nabízíme odpočinkové putování, při kterém nás tak trochu bude „pronásledovat“ historie. Ať je to skála Kazatelna, kde v dávné minulosti prý kázali augustiniáni z kláštera od sv. Klimenta, či vrchol Hroby, kde se hledalo místo Metodějova posledního odpočinku.