HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Za dalekými výhledy na nejvyšší vrchol u Kyjova

Za dalekými výhledy na nejvyšší vrchol u Kyjova

Výlet na nejvýše položené obec na Kyjovsku a následné stoupání na Babí Lom je zajímavým námětem, jak strávit příjemné odpoledne. Odměnou za krátký výšlap budou daleké výhledy – dokonce až na Pálavu.

Strážovice – Babí Lom – Sobůlky – Kyjov – 12 km, mapa KČT č. 89 – 90

Z Kyjova do Strážovic jezdí poměrně často pravidelná autobusová linka. Využijeme toto autobusové spojení, které nám umožní „nabrat“ výšku pro počáteční start a zároveň si budeme moci v klidu prohlédnout zdejší hřbitov. Od autobusové zastávky u strážovického zámku se vydáme vzhůru po zelené turistické značce zprvu mezi domy, poté zarostlou úvozovou cestou podél zahrad. Vyjdeme na asfaltovou silnici a stoupáme po ní vzhůru, vpravo se po svahu rozkládají zřejmě bývalé sady s ovocnými stromy.

Vystoupáme až na vrchol Babího Lomu (417 m)

Což je nejvyšší vrchol Kyjovské pahorkatiny, kde stojí z dálky viditelný vysílač Českých radiokomunikací. V jeho blízkosti je lavička, která přímo vybízí k posezení, abychom se mohli kochat nádhernými dalekými výhledy – potěšíme se pěkným pohledem až na Pálavu. Společně se zelenou značkou vstoupíme do lesa, klesáme mezi pěknými listnáči asi jeden kilometr, pak se značka ostře stočí vpravo a my sestupujeme po široké cestě lesem. Značení nás přivede do údolí k silnici vedoucí ze Sobůlek do Věteřova, naše cesta u silnice odbíhá vpravo a my krátce, ale strmě stoupáme až na vrcholek kopce. Vzápětí budeme příkře klesat až do obce Sobůlky, zpočátku mezi jednotlivými stromy, pak podél vinic.

Pokud vás zajímá právě zmiňovaná Pálava, tak si přečtěte článek, ve kterém jsme se věnovali pouze a jenom této malebné oblasti na jihu Moravy.

Při sestupu se před námi otvírají nečekaně pěkné výhledy jižním směrem. Přetneme silnici, kde je turistická orientace Sobůlky a kde se k naší zelené značce připojí žluté značení – to nás bude doprovázet až do cíle našeho putování. Vstoupíme do obce Sobůlky, za silnicí po levé straně stojí dům, na jehož zahradě má chovatel klece s krásnými a hlučnými papoušky. Před domem je pod stromem stolek s lavičkou, kde si můžeme ve stínu chvíli odpočinout. Charakteristický křik cizokrajných ptáků nás pak doprovází při dalším mírném stoupání, propleteme se uličkami mezi domy a sejdeme k polní cestě za obcí, která vzápětí začíná prudce stoupat na táhlé návrší.

U rozcestí Kameníky nás opustí zelená značka, která zmizí vlevo směrem na Ostrovánky. (Kdo by chtěl navštívit rozhlednu Bukovanský mlýn, půjde z turistické křižovatky Kameníky dál po zelené značce na rozcestí Ostrovánky, kde je zapotřebí jít vpravo po silnici až k mlýnu. Po prohlídce Bukovanského mlýna pokračujeme bez značení do obce Bukovany, kde se napojíme na silnici vedoucí do Kyjova. Po ní přijdeme k turistické orientaci Čtvrtě – rozcestí a odtud již žlutá značka vede až do Kyjova.Tato část měří cca 5 km.)

My zahneme vpravo a jdeme zpočátku rovně mezi poli, pak se stočíme vlevo a po chvíli vstoupíme do lesa. Pohodlnou lesní cestou stále míříme dolů, značka nás vyvede z lesa, překročíme potok Bukovanku a širokou a kamenitou cestou volným terénem kráčíme k turistické orientaci Čtvrtěrozcestí. Značka tu zamíří vpravo na dosti frekventovanou silnici vedoucí z Kyjova do Bukovan. Půjdeme po ní asi 1 km, pak přes silnici zabočíme vlevo a již sestupujeme do Kyjova. Mineme sídlo policie, přejdeme železniční trať a jsme v cíli naší cesty – u nádraží Kyjov.

Nejvýše položená obec na Kyjovsku – Strážovice (324 m n. m.)

Místo bylo osídleno již v pravěku a první písemná zmínka o obci pochází z roku 1131. Díky své poloze byla obec v minulosti strategickým místem a její obyvatelé vykonávali na vrchu s dalekým výhledem (dnešní Babí Lom) strážní službu. Již v roce 1375 je v obci uváděna tvrz, která byla v 16. století přestavěna na renesanční zámeček. V letech 1751 – 1753 byl objekt, stojící uprostřed obce, upraven v barokním stylu a tehdy získal svoji dnešní podobu.

Samostatně stojící zámecká kaple Nejsvětější Trojice pochází z poloviny 18. století a byla vystavěna přímo naproti zámku. Ve Strážovicích žil a pracoval od roku 1926 až do své smrti roku 1941 akademický malíř Jan Köhler, pochovaný na zdejším hřbitově. Jeho hrob zdobí mozaika Madony, kterou sám vytvořil ještě za svého života. Nad obcí se tyčí významná dominanta kraje kopec Babí Lom, nejvyšší vrchol Kyjovské pahorkatiny, dříve nazývaný také Strážovská hora nebo Veselý kopec. Charakterizuje ho z dálky viditelný masivní vysílač Českých radiokomunikací, severně od vrcholu jsou výrazné pozůstatky po dolování železných rud.

Na konci obce, při silnici směrem na Kyjov, leží na jižním úpatí Babího Lomu centrum volnočasových aktivit Sportland Babylon. Součástí areálu je restaurace, zimní zahrada s tanečním parketem, pro děti je připraven dětský koutek, jehož dominantou je dřevěná loď spojená s rozhlednou.

Vinařská oblast Sobůlky (244 m n. m.)

Tato poměrně velká obec se nachází 5 km SZ od Kyjova ve vinařské oblasti v hlubokém údolí Sobůlského potoka. Na základě archeologických nálezů bylo zdejší území osídleno již před šesti tisíci lety a nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1131. Vesnice měla mnoho majitelů, vystřídali se zde např. páni z Boskovic, z Kunštátu, Zástřizlové, páni z Ludanic nebo Žerotínové, od roku 1691 patřila obec k panství Milotice.

Nejvýznamnějšími památkami v obci je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1721, kaplička sv. Heleny z roku 1734 a  barevně zdobený kříž z 19. století, stojící před průčelím kaple Panny Marie Nejsvětějšího srdce.

Bukovanský mlýn (325 m)

Větrný mlýn, zdálky viditelná dominanta nad obcí Bukovany, postavil v roce 2004 Ing. Josef Kouřil. Ten zároveň pro budoucí generace uložil pod podlahu předměty dnešní doby – počítač, mobilní telefon a DVD. V třípatrové budově je umístěna malá expozice slovácké vesnice 19. století, galerie a v nejvyšším patře vyhlídkové místo, odkud je nádherný výhled na hřebeny Chřibů a Bílých Karpat. Celý areál je vystavěný v tradičním stylu moravského Slovácka.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: