Nahoru a dolů – tak bude vypadat naše dnešní putování. S notnou dávkou odvahy se vyšplháme na Břesteckou skálu, která nás za naši námahu odmění alespoň částečným výhledem, od mohutného sekvojovce budeme šlapat zase vzhůru, ale na závěr našeho putování půjdeme už jen dolů.
Salaš – Břestecká skála – Chabaně – Salaš – 12 km, mapa č. 89 – 90
Uprostřed obce Salaš je křižovatka turistických cest, od které se vydáme ostře vlevo (jižním směrem) se zelenou značkou po kamenité silnici mezi domky. Mineme velkou skálu a úvozovou cestu vstoupíme do lesa. Zpočátku jdeme strmě vzhůru po úbočí Pustého vrchu, vpravo pod námi v hlubokém údolí ubíhá potůček. Z úvozové komunikace za stálého stoupání odbočíme mírně vpravo na lesní pěšinu, ta se pak stáčí znovu vpravo. Listnatý les vystřídá vpravo les jehličnatý, po levé straně máme oplocenku s nízkými listnatými stromy. Přijdeme do vzrostlého bukového lesíka a pěšina nás přivede na širokou kamenitou cestu se žlutou turistickou značkou.
Odbočíme vpravo a po pár krocích staneme u turistické orientace Dubový díl, kde je i odpočinkový altán s lavičkami. Přetneme lesní silničku a stále po zelené začínáme klesat širokou lesní cestou s mnoha zatáčkami příjemným bukovým lesem. Díky mohutným bukům je tady i za slunečného dne pološero a vlhko, proto tu roste velké množství různých známých i neznámých hub. Sejdeme až na dno hlubokého údolí, pak se komunikace narovnává a my vyjdeme z lesa. Po pravé straně je rozlehlá louka s protékajícím Zlechovským potokem, u kterého stojí „Ranč Jukon“. Opět vejdeme do lesa, cesta se změní v asfaltovou silnici, po níž dojdeme podél chat k rozcestí Pod Břesteckou skalou.
| Nedaleko se nachází romantická oblast Polabí. Navštivte aspoň skrz náš článek o zámku Lednice |
Vpravo odtud je sice známý stejnojmenný hostinec, my ale změníme barvu značky a odbočíme vlevo po červené. Po krátkém stoupání se objeví rozcestí, odkud uhýbá vlevo do stráně významová značka směřující na Břesteckou skálu na jižním úbočí vrchu Komínek. Tady v minulosti údajně procházela hranice mezi buchlovským a velehradským panstvím. Odbočka na vrchol skaliska je sice krátká, ale velmi, velmi strmá. Výstup, či spíše lezení „po čtyřech“, nám dá pořádně zabrat. Nahoře nám skály za naši námahu nabídnou omezený, ale pěkný výhled směrem k Buchlovu, či dolů, na horní část obce Břestek – na dalších stranách brání v rozhledu vzrostlé stromy.
Po prohlídce skal nás ale čeká nepříjemná cesta dolů
Ne nadarmo se říká, že sestup je vždy náročnější než výstup. Krkolomný „sešup“ k úpatí skalních stěn se zdařil jen díky stylu strom – skluz – strom. Konečně jsme zpět na červeně značené cestě, vstupujeme do lesa, přejdeme přes úžlabinu a pak šikmo do kopce stoupáme po pěšině vzhůru. Z lesa vyjdeme na louku v osadě Chabaně, kam jsme si přišli prohlédnout unikátní sekvojovec obrovský. Na pěkně upraveném prostranství tu láká k odpočinku stůl s lavičkami, je tu také informační panel, kde se poučíme nejen o historii této vzácné dřeviny, ale i jejím pěstování. Když se dostatečně pokocháme pohledem na nádherný strom a na jeho menšího bratříčka, opustíme červenou značku a od rozcestí se vydáme po žluté značce po okraji hezky upravené osady Chabaně.
Značení nás vede vzhůru po asfaltové silnici podél chat, vpravo vidíme i krátkou sjezdovku s vleky. Uprostřed tohoto pozemku dokonce stojí stavba, připomínající kostelík. Nejedná se ale o žádnou sakrální budovu, to jen majitel pozemku tady uplatnil „lidovou tvořivost“ a postavil si soukromou zvoničku. Za posledními domky asfaltka končí a mění se na širokou kamenitou cestu. Mírně sestoupíme do sedélka, abychom vzápětí zase mířili směrem vzhůru až k rozcestí Dubový díl. Ještě před touto turistickou orientací odbočíme vpravo po zelené značce a stejnou cestou, jako jsme šli ráno, kráčíme do obce Salaš. Tato část cesty je pro turisty příjemná i tím, že koncem srpna tady najdete opravdu velké množství sladkých ostružin rostoucích přímo u pěšiny.
Břestecká skála (380 m)
Skupina členitých pískovcových skal, vystupující z prudkého jihozápadního svahu vrchu Komínek (456 m). Nachází se asi 2,5 km severozápadně od obce Břestek a od roku 2002 je chráněna jako přírodní památka o rozloze 4 ha. Skalisko se dělí na tři části nazvané Hlavní kámen, Plotna a Východní Věžka a je na něm popsáno 20 lezeckých tras.
Ze skály se nám naskytne výhled do údolí směrem k obci Břestek a k vrcholu Modly. V blízkém okolí samotné Břestecké skály byly objeveny stopy prehistorického osídlení z doby kamenné. Dole v údolí je známý hostinec Pod Břesteckou skalou, v jehož blízkosti vyvěrá sirovodíkový pramen.V okolí restaurace postupně vyrostla velká chatová osada a v šedesátých letech minulého století i sportovní areál.
Chabaně (337 m)
Osada vznikla někdy v druhé polovině 19. století, v současné době je místní částí obce Břestek a je převážně rekreační oblastí s mnoha chatami. Osada je pro turisty zajímavá tím, že tu roste památný strom – známý sekvojovec obrovský. Jeho původní vlastí je Severní Amerika, kde zároveň patří mezi největší a nejstarší stromy světa a dožívá se až 3000 let. Zdejší sekvojovec měl být vysazen podle nedoložené pověsti některým z hrabat Berchtoldů někdy před 170 lety.
Do země tehdy byly vsazeny tři sazeničky, z nichž postupně dvě uhynuly. Poslední kus byl v roce 1972 zasažen bleskem, který zničil horní část stromu a rozpůlil i kmen. Vzácnou dřevinu se díky odbornému ošetření podařilo zachránit, dnes je jeho vrchol opět zelený a se svou výškou cca 25 m patří k největším v Evropě. Snahy o vypěstování a vysazení nových sazenic z jeho semen končily dlouho neúspěšně, až v roce 1999 se to podařili Ing. Klečkovi z Čáslavi. Kousek dál od památného stromu tedy můžeme vidět novou rostoucí sazenici sekvojovce.
Salaš (270 m)
V jednom z nejdelších chřibských údolí při potoce Salaška se nachází vesnička Salaš. Rozkládá se kolem silnice, vedoucí od Velehradu na severozápad a po obou stranách je obklopená příkrými srázy Chřibů. Poprvé je obec připomínána v roce 1664, kdy tady již stály chalupy lesních dělníků, patřících pod správu buchlovského panství. Dějiny obce úzce souvisejí s historií cisterciáckého kláštera na Velehradě a s hradem Buchlovem. Tehdy byly zmiňovány Salaše dvě, a to Salaš klášterní (velehradská) a Salaš buchlovská, které se spojily až někdy na počátku 19. století. Po 2. světové válce se obec stala vyhlášenou rekreační oblastí Chřibů.
Kaple na zdejším hřbitově, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, pochází z roku 1933. Za posledními staveními, ve žlebu nazývaném Vápenice, stojí památník obětem salašské tragédie, připomínající, že zde Němci zavraždili 19 mužů a jednu ženu jen několik hodin před osvobozením obce v roce 1945. Hroby těchto dvaceti obětí najdeme na zdejším hřbitově, příčiny této tragédie se doposud nepodařilo a zřejmě už ani nepodaří objasnit.
