Ivo Petr

Na italské straně „krále hor“ – Monte Bianco najdeme jen málo snadno dostupných turistických cílů. Hlavní alpský hřeben zde spadá svými impozantními jižními srázy, které jsou doménou především horolezců.

Cesta plná kontrastů – od vápencových věží Pressolana přes žulovou „tatranskou“ krajinu centrálních Orobských Alp s malými ledovci a jezery až po zelené obzory západní části v blízkosti Lago di Como s bujnou, již výrazně středomořskou vegetací.

Přirozeným východiskem pro vý­stup na Planinu Zapotok, stejně jako pro další výlety v této oblasti, je chata Koča pri Izviru Soče, respektive Flori – usedlost na konci silnice pokračující okolo chaty údolím.

Údolí Bavšica je dostupné po malé silničce odbočující z hlavní silnice poblíž zříceniny Trdnjava Kluže.

Soča O řece Soča se právem říká, že patří mezi nejkrásnější řeky ve Slovinsku a snad i v Evropě. Po celém svém toku je obklopena překrásnou horskou scenérií, má průzračně čistou a i v létě ledovou vodu.

Jedním z nejzajímavějších výletů v italské části Julských Alp je výstup na vrchol Cima del Cacciatore, který můžeme zkombinovat s prohlídkou poutního kláštera Monte Santo di Lussari. Kruhový výhled z vrcholu na blízké vrcholy a hluboká údolí patří k nezapomenutelným zážitkům.

Procházka údolím Valle di Rio­freddo začíná ve vesničce Rio­freddo, ležící v polovině cesty mezi městy Tarvisio a Cave.

Návštěva jezer Laghi di Fusine je okouzlující procházkou, kterou lze zkombinovat s příjemným piknikem na břehu některého z obou jezer.

Nejen lyžováním živ je člověk. Lyžařská sezóna začíná v Alpách již někdy v polovině prosince, ale než skutečně pořádně nasněží (což v posledních teplých letech není zrovna pravidlem), musíme k zimním radovánkám využít některého z mnoha celoročně otevřených středisek, soustředěných kolem ledovců. Spojit pak třeba jen jednodenní „lyžovačku“ s pěkným vysokohorským přechodem je ideálním vstupem do zimního světa rakouských hor.

Ranní poklidná pohoda je nenávratně pryč. Přijíždí jeden autobus za druhým – Japonci ozbrojeni kulomety fotoaparátů s notně dlouhými skly, hlaholící Peruánci s hordami dětí, němečtí důchodci v šortkách a s klobouky „ala Pampalini“ na bledých pleších, sem tam kupodivu zazní i čeština. Důvod invaze je jasný.