Česko

Tento lužní les se rozkládá na pravém břehu Labe asi 5 Km severně od Kolína, v těsné blízkosti obce Veltruby, podle níž je také pojmenován.

Nedaleko Volar se nachází kruhový rondel jedenácti menhirů. Není původní, menhiry zde byly instalovány teprve v roce 2007. Mají však zajímavý příběh.

Hřebenová červeně značená turistická magistrála vede po státní hranici s Polskem nebo v její těsné blízkosti a spojuje západní a východní Krkonoše.

Efektní a fotogenický asi 16 m vysoký vodopád naleznete v zalesněném údolí na Huťském potoce při modře značené turistické cestě z Rokytnice nad Jizerou na Dvoračky.

Vyhlídkové místo na hraně Pančavské jámy jižně od Labské boudy. Téměř kolmá skalní stěna spadá hluboko do Labského dolu.

Novou dominantou Botanické zahrady v Praze – Troji je od září 2014 kovová rozhledna, jejímž autorem je Čestmír Suška.

Jednu z nejstarších vyhlídkových staveb najdeme v Praze 5 – Košířích.

Branická skála je nejvýchodnější část výběžků Českého krasu a právě zde se nachází malá rozhledna, lépe řečeno vyhlídka.

Velký Beškovský vrch je v rámci CHKO Kokořínsko největším kopcovitým útvarem co do rozlohy a délky hřebene (měřit se s ním může snad jen Vlhošť).

Významná křižovatka turistických cest leží cca 4 km severně od Bedřichova. Lokalita Nová Louka vznikla pravděpodobně v roce 1630, kdy tady za třicetileté války vykáceli les pro dřevo určené pro výstavbu Liberce a Jablonce a z paseky už natrvalo zůstala louka.

V okolí Horních Albeřic se od počátku 19. století dobýval vápenec v několika povrchových lomech, surovina se tu hned zpracovávala ve vápenkách.

Známá turistická bouda je vzdálená 8 km východně od Harrachova a půl km jižně od česko-polské hranice.

Hemrovy skály, pojmenované podle někdejšího majitele blízkého statku, tvoří asi 100 m dlouhý skalní hřeben táhnoucí se od Butovické planiny až k silnici pod Novou vsí.

Mohutný skalní ostroh, který je z jihu a západu chráněn strmým srázem, na severu padá do mělčího údolí sevřené se sousedními Hemrovými skalami a na severozápadě přechází v Butovickou planinu, táhnoucí se až k Děvínu nad Vltavou, si lidé vybrali za své sídlo již v pravěku, o čemž svědčí významné archeologické nálezy.

Rozptýlené samoty na horské louce se vzácnou květenou na východním úbočí Světlého vrchu, založené v 17. století. Patří k nejstarším lučním enklávám vzniklým při Slezské stezce, která spojovala Čechy se Slezskem.