Česko

Chýnovská jeskyně představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasový útvar jižních Čech. Díky střídání barevných amfibolitů a vápenců její stěny hrají všemi barvami. Jedná se o první zpřístupněnou jeskyni na území dnešní České republiky.

Jeskynní systém s podzemními jezery a pozoruhodnou geologií se nachází na severu Čech v malebné krajině Podkrkonoší, v těsné blízkosti obce Bozkov u Semil. V nevelké čočce vápnitých dolomitů vznikl systém krasových chodeb, síní a dómů o několika úrovních a délce přes 1 kilometr. Lidem zůstávaly dlouho ukryty. Do prvních prostor Staré jeskyně pronikli až roku 1947 při těžbě kamene v malém lomu.

Postupujeme zvolna chodbami Sloupsko-šošůvských jeskyní a blížíme se ke Stupňovité propasti. Odtud, z jejího dna, je vstup do spodních pater Sloupko-šošůvských jeskyní, a hlavně na dno Nagelovy propasti. Už zdálky slyšíme temné hučení podzemního toku Sloupského potoka. Čím jsme blíž, tím je hukot silnější a na začátku sestupu do Stupňovité propasti už skoro není slyšet vlastního slova.

Velmi kontroverzní a megalomanský projekt, jež by nezvratně narušil českou krajinu a negativně ovlivnil řadu přírodních hodnot má i svou světlou stránku. Kromě propojení plavebních cest, využitelném pro ekologicky šetrnou dopravu, by z vytěžené zeminy mohla na jihu Moravy vzniknout nová pahorkatina.

Osada Třeboň je poprvé uváděna v roce 1262, v roce 1960 město získalo lázeňský statut.

Lesní železniční zastávka Kaproun, která leží na trase úzkokolejky mezi Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí, získala v roce 2011 zvláštní cenu v každoroční soutěži o nejkrásnější nádraží u nás.

V blízkosti státní hranice s Rakouskem stojí osamocená budova – Lesní hotel Peršlák.

Původně gotický hrad byl založen kolem poloviny 13. století na ostrohu nad říčkou Stropnicí jako strážní hrad nedaleko místa, kde obchodní stezka (tzv. Vitorazská) překračovala zemskou hranici. Majitelé byli Vítkovci, pak Rožmberkové a Švamberkové.

V blízkosti hotelu Peršlák je umístěný Kámen republiky. Vznikl v roce 1938, kdy do zdejší budovy finanční stráže narukovali při mobilizaci čeští vojáci.

Nejvyšší místo města Třebíč (480 m), které je také nazýváno Kostelíček. Stojí tu raně barokní kaple Povýšení sv. Kříže, kterou tu vystavěl v letech 1644 – 1645 zednický mistr Jan Fulík.

Z Prachatic je to už jen skok na Šumavu, proto se okolní rozsáhlá a členitá vrchovina nazývá Šumavské podhůří. Jejím nejvyšším bodem je výrazný, asymetrický a z dálky viditelný vrch Libín o nadmořské výšce 1096 m, který je navíc zvýrazněn bílou kamennou rozhlednou. Z Prachatic je to už jen skok na Šumavu, proto se okolní rozsáhlá a členitá vrchovina nazývá Šumavské podhůří. Jejím nejvyšším bodem je výrazný, asymetrický a z dálky viditelný vrch Libín o nadmořské výšce 1096 m, který je navíc zvýrazněn bílou kamennou rozhlednou. Z Prachatic je to už jen skok na Šumavu, proto se okolní rozsáhlá a členitá vrchovina nazývá Šumavské podhůří. Jejím nejvyšším bodem je výrazný, asymetrický a z dálky viditelný vrch Libín o nadmořské výšce 1096 m, který je navíc zvýrazněn bílou kamennou rozhlednou.

Jednou z dominant města je věž při kostele sv. Martina, postavená kolem roku 1335 jako součást městského opevnění.

V obci Zákolany je možné spatřit jednu zajímavost – mimoúrovňově (bez kolejového spojení) se tu kříží dvě trati: železniční trať Hostivice – Podlešín a Kralupy – Kladno.

Původně nevzhledný kopec hlíny, který vznikl po stavbě panelových domů v Neratovicích, oživilo sochařské dílo Lenky Klodové – kamenný nápis „Miluji“.

Počátky mělnického chrámu sv. Petra a Pavla spadají až do doby kolem roku 1000, a proto patří k nejstarším kostelům u nás.