HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Ultratisícovky: jak zdolat elitu českých hor?

Ultratisícovky: jak zdolat elitu českých hor?

Vyzpovídali jsme Martina Matějku, autora projektu ultratisicovky.cz, který představuje širší veřejnosti 95 českých hor s největší prominencí. Co přesně jsou ultratisícovky a proč Martin rád „sbírá“ vrcholy?

Ultratisícovky jsou taková elita mezi českými horami – vysoké přes 1000 metrů, tyčící se více než 100 metrů nad své okolí a vzdálené aspoň 1 km od vyšších hor. Takových velikánů máme v našich horách 95. Cílem projektu je seznámit milovníky hor s tímto výběrem a inspirovat je k jeho zdolávání.

Co tě vedlo k tomu takový seznam vytvořit?

Ultratisícovky navazují na skvělý projekt Tisícovky.cz, které mapují všechny české hory vyšší než 1000 metrů. Je jich ale strašně moc, skoro 400 a s vedlejšími vrcholy skoro 600. Tak jsem přemýšlel, jak ten předlouhý seznam nějak zúžit a vyzobat z něj ty nejvýraznější. A narazil jsem na seznamy ultraprominentních hor, které ční nad svoje okolí víc než 1500 metrů. Takové sice v Česku nemáme, ale tu pěknou veličinu prominence využít můžeme. K výšce 1000 metrů se mi zalíbila podobně kulatá prominence 100 metrů. Nakonec jsem si ještě půjčil tu předponu a ultratisícovky byly na světě.

Není to trochu omezující – hnát se raději cíleně za seznamem, než prostě jen chodit na hory a užívat si to?

Je to trochu omezující 🙂 Na druhou stranu mi seznam pomáhá překonat vrozenou lenost a vyrazit do hor, klidně i do těch vzdálenějších, kam bych se třeba jinak nedostal. A tím bych přišel i o spoustu toho užívání. Naše pohoří jsou navíc docela pestrá, některá se dají dobře projet na kole (třeba Jizerky nebo Krušné hory), jinde se dá udělat pěkný puťák po odlehlých hřebenech (na Šumavě nebo v Jeseníkách), případně zimní přechod na běžkách nebo na sněžnicích. Takže myslím, že se vyplatí nechat se tím seznamem vylákat do všech našich tisícovkových pohoří.

Připravil jsi i druhou výzvu – Ultrakopce, která je podle diskuse na ultratisicovky.cz živější – občas se objeví nový vrchol, občas nějaký zmizí. Jak nalézáš nové vrcholy? Stává se to i u Ultratisícovek nebo je tam seznam nejspíš finální?

Ultrakopce jsou kopce, kterým se sice nepovedlo dorůst do výšky 1000 m, ale jsou stejně nebo i více “ultra” než mnohé ultratisícovky. Třeba Milešovka ve Středohoří nebo Velká Javořina v Bílých Karpatech mají prominenci kolem 600 metrů a patří mezi top 10 nejprominentnějších hor. Proto si myslím, že si tyto trochu přehlížené kopce zaslouží svůj seznam a své dobyvatele. Koneckonců i Říp je ultrakopec, takže historie dobývání ultrakopců sahá až k praotci Čechovi 🙂

Pokud jde o nově objevené ultrakopce, tak těch loni přibylo 13, na celkových 557. Za loňské přírůstky vděčíme zpřesněnému digitálnímu modelu terénu od ČÚZK, pozorným očím komunity ultrakopcařů a také spolupráci s radioamatéry, kteří vytvořili seznamy SOTA a HEMA (s prominencí nad 150 nebo 100 metrů) a s nimiž jsme naše seznamy porovnali a sesynchronizovali. Možná se ještě nějaký zapomenutý ultrakopec objeví, ale novou ultratisícovku už nečekám.

Máš přehled o tom, komu se už povedlo celou výzvu splnit? Za jak dlouho dokáže člověk všechny vrcholy zvládnout?

Už se to povedlo třem horalům a řada dalších má dobře našlápnuto. Skoro bych si tipnul, že letos někdo další přibude. Ale není to žádný závod, spíš takový dlouhodobý cíl a inspirace. Každému z těch dosavadních tří mušketýrů to trvalo minimálně 15 let.

Jak si nejlépe udržet přehled o vrcholech, které už zdolané mám a které mi ještě chybí?

Možností je spousta, od barevných špendlíků zapíchaných do nástěnné mapy, přes excelovskou tabulku s jednoduchou mapkou, která je na Ultratisicovky.cz ke stažení. Nejvíc se mi ale osvědčila Vrcholovka.cz, což je takový horský deníček, kam se dají výstupy pohodlně zapisovat, přidávat k nim fotky, poznámky a případně i záznam trasy. Seznamy ultratisícovek i ultrakopců jsou na Vrcholovce vytvořené jako tzv. výzvy, s vlastní mapou, kde jsou zdolané a nezdolané vrcholy barevně odlišené. Podkladem je turistická vrstva Mapy.cz, vrcholy se dají dále filtrovat, přidávat do vlastních seznamů nebo třeba exportovat do GPX pro navigaci v terénu. Zkrátka sen každého sběratele vrcholů.

Rozhledna na vrcholu Poledník, Šumava.
Rozhledna na vrcholu Poledník, Šumava.

Mezi vrcholy jsou zařazeny i ty nepřístupné (třeba v I. zóně KRNAP nebo ve vojenských újezdech), nebylo by lepší je ze seznamu vyškrtnout?

Nepřístupné vrcholy jsou v seznamu zařazené jenom pro úplnost, ochrana vzácné přírody je samozřejmě přednější. Kdo chce, může si započítat zdolání nejvyššího přístupného bodu, ale ani to není povinné. Zajímavé je, že přístupnost se v čase mění, například beskydská Kněhyně je nepřístupná teprve od roku 2004. Naopak šumavské hory Knížecí stolec a Špičák byly donedávna v nepřístupné části vojenského újezdu Boletice, ale dnes jsou obě přístupné. V boletickém újezdu jsou další 3 nepřístupné ultratisícovky, tak snad se dočkáme i jejich zpřístupnění.

Plánuješ do budoucna nějaké další zajímavé seznamy ke zdolání nebo myslíš, že Tisícovky, Ultratisícovky a Ultrakopce už to nej v ČR vyčerpaly?

Zajímavých seznamů není nikdy dost. A kde nejsou tisícovky, tam se dají zdolávat devítistovky (třeba v Bílých Karpatech nebo Slezských Beskydech), osmistovky (v Brdech a Žďárských vrších), sedmistovky (v Lužických horách) nebo šestistovky (ve Středohoří). Proto jsme nedávno ve spolupráci s Vrcholovkou vytvořili nové krajské výzvy, do kterých jsme zařadili tisícovky, ultrakopce a navíc i tyto různé x-stovky. Každý horal tak může navštívit nejvyšší a nejprominentnější vrcholy svého kraje. Dočkala se i Praha, která má na první pohled trochu úsměvné třístovky, ale většinou překvapivě zajímavé až divoké.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: