HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Tam, kde končí bílá stopa, začíná pravé dobrodružství. Tipy, kam v českých horách vyrazit na backcountry běžkách

Tam, kde končí bílá stopa, začíná pravé dobrodružství. Tipy, kam v českých horách vyrazit na backcountry běžkách

V České republice je velké množství terénů, kde se backcountry lyže dobře uplatní. Například tam, kde není jistota celoroční sněhové pokrývky a proto tam běžně nejsou upravované běžkařské trasy. Hřebeny a Brdy u Prahy, Drahanská vysočina u Brna, Česká Sibiř i Kanada, jsou jen namátkovým výčtem, kde si na backcountry, padne-li dost sněhu, výborně zalyžujete.

Obrovskou výhodou našich hor je množství rozsáhlých míst, kam sportovní běžkaři nejezdí, protože jim tam z různých důvodů umělou stopu a tvrdou trať nikdo neudělá. To jsou ta pravá místa pro širší lyže a cesty do známa i neznáma.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Šumava

Například šumavský Boubín s Bobíkem, má množství cest a svážnic, kam krom lesníka a mě nikdo nezavítá ani v létě. I měkkých stop po běžkách je na navštěvovaných místech pomálu. Prohlédneme-li si podrobnou mapu, lze tam najít dálkové i okružní trasy panenským terénem, kde si BC lyžování mezi Vimperkem a Volary skutečně užijete. Samozřejmě, že cest a málo navštěvovaných míst je po celé Šumavě velké množství, stačí si jen vybrat. Mnou zmíněný masiv Boubína má výhodu v tom, že je prakticky celý obkroužen železnicí. Začátek a konec trasy si tak můžete zvolit kdekoli.

Krušné hory

Krušné hory mají sice dost míst, kde jsou na běžkaře s upravenými kolejemi dobře připraveni, ale opět lze podle mapy jet lesy, pláněmi i průseky a tzv. nadivoko, kde potkáte maximálně někoho s podobnou touhou po klidu v přírodě, jako jste vy sami. Já takto jezdím od Nové Vsi až k Českému Jiřetínu či Dlouhé Louce u Flájské přehrady už léta. Tam, kde lze přejet i bílou hranici, lze uskutečnit i výpady do sousedního Saska.

Tamní terén je vhodný i k vyzkoušení různých outdoorových dovedností. Uvařit si oběd nebo večeři na vařiči, postavit si na sněhu stan, bivak a případně ho i využít. Pro děti, vedeme-li je tímto směrem, je to atraktivní zpestření cesty.

Krušnými horami lze i úspěšně naplánovat celý zimní přejezd hor, třeba od Kraslic nádraží až za Cínovec na Komáří Vížku.

Jizerské hory

Jizerské hory jsou rájem, jak se říká, pro běžkaře, ale i pro vyznavače BC. Začátek trasy můžeme zvolit například na Jizerce. Je to snad nejlepší výchozí bod, odkud se lze vydat k Pytláckým kamenům, od Pešákovny po Jelení cestě, měnící se ve stezku na Střední hřeben a pak přes Smědavu, či už dříve svážnicí zpět. Nabízí se i vyjet po betonce za starou celnicí, ale ne dolů do Polska, ale stále dál nádhernou přírodou, až za Střední hřebenRybím loučkám a pak dál nahoru kolem skály Houba. Pokud zbydou síly, tak i dál k rašeliništím, až na Paličník, či dolů ke Smědavě

Vlašský hřeben nemá příliš cest, vlastně žádnou hřebenovou průběžnou, takže jeho přejezd by byl skutečně náročný na orientaci a lyžařské schopnosti. Pokud však zavítáme do krkonošského Harrachova, jsou tu dostupné nejlepší Jizerky v polských Jakuszicích, kde snadno opustíme množství propletených a značených běžeckých tras, a pak už můžeme jet po Vysokém hřebenu, třeba až ke Smrku, nebo vystoupat podél výrazné rokle zcela na divoko na nejvyšší vrchol Jizerek – Vysokou Kopu (1126 m). Klima i krajina se tam podobají Skandinávii a při vydařeném počasí můžete zažít i pravý polární den.

Krkonoše

Krkonoše nabízí hlavně kvalitní hřebenové cesty s různými variacemi. Lze vyzkoušet cestu předválečných lyžařů z Harrachova až do Svobody nad Úpou za jeden den, i když nevím, zda na legendární Modrokamenné boudě budou mít stále ty skvělé borůvky se šlehačkou.

Ostatní naše hory znám jen s přejezdů. Přejel jsem Jeseníky a Kralický Sněžník spolu s Orlickými horami, Beskydy od Třince a dál. Rozsáhlá Českomoravská vysočina nabízí opravdu hodně, jen musí být dostatek sněhu. Hezky jsem si zalyžoval i na Hostýnských vrších i Tesáku, takže kdo chce, lyžování si najde všude, jen musí využít ty chvíle, kdy je dostatek sněhu.

Backcountry běžky (BC)

BC běžky se od těch sportovních a turistických liší hlavně větší šířkou skluznice, výrazným telemarkovým tvarem (side cut) a částečnými nebo celokovovými hranami na zledovatělý sníh a uježděné cesty. Skluznice je buď hladká, mazací, nebo s protismykem nejrůznějšího tvaru.

A co u sousedů?

Slovensko mimo strmých Tater Západních a Vysokých nabízí pro BC lyžováni hlavně obě Fatry, Nízké Tatry a další části Karpat až téměř do Bratislavy. Lyžovat lze bez problému ve všech okolních státech, jsou-li ovšem dobré podmínky.

To, že mě lákají nenavštěvované oblasti hor i nížin neznamená, že nepřivítám nějakou stopu lyží, která se krajem vine zhruba směrem, kam jedu. Je dobré si všimnout, není-li stopa jetá i zpět, pak můžeme dojet i do míst, která ten před námi nepřekonal. Už se mi to párkrát stalo, že jsem díky BC běžkám neměl větší problém pokračovat v cestě dál.

V severských krajích jsou pro dálkové turisty vítanou pomocí tzv. „skútrovky“ projeté od místních lovců, pastevců. Podobně projeté stopy lze ale najít i na našich horách buď od chatařů, nebo rozjařených terénářů, co klid krajiny moc nevyhledávají a jezdí si kdekoliv.

O autorovi

Stálý spolupracovník a člen testovacího týmu Světa outdooru patří k oporám redakce od samého počátku. Ze zimních aktivit se zajímá převážně o ty, které směřují mimo upravené lyžařské areály, např. o backcountry, sněžnice, zimní táboření a o techniku.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: