Česko

S duchu hesla „Všude dobře, doma nejlíp“ se cestovatel a publicista Jan Hocek zaměřil ve své třetí cestopisné knize na naši domovinu. 4 roční období, 1600 km, 10 národních parků a 16 chráněných území po Česku a Slovensku – to je v číslech jeho 33 tipů na výpravy po krásných a zajímavých místech české a slovenské přírody.

Znáte to, ruce vytahané jako orangutan a bolavé svaly. V zimě je na překližce narváno, ale co se dá dělat. Pak vyleze sluníčko a láká to ven, do skal. Proč ne, venku je jaro a z vršku skály je přece jen hezčí výhled než z překližky. Už jste to zkusili?

Zajištěné cesty, neboli via ferraty, už dávno nejsou jen doménou alpských zemí. Kde je najdeme v Česku?

Děčín je městem mnoha nej. S nadmořskou výškou pouhých 135 m je nejníže položeným městem v naší republice. Rozkládá se v samém srdci severních Čech po obou březích největší české řeky Labe uprostřed nejhlubšího pískovcového kaňonu Evropy. My vám představíme ty nej outdoorové aktivity, za kterými se do Děčína vydat!

Krkonoše, Jeseníky nebo Šumava – to jsou pohoří, kam se my horalové rádi vracíme. Tím ale české hřebenovky zdaleka nekončí. Vybrali jsme čtyři méně známé, ale za to nádherné hřebenové přechody po Česku, které zvládnete s lehkou bivakovací výbavou či ultralight stanem za víkend. Vyrazte s námi objevit Javorníky, Orlické a Rychlebské hory nebo Bílé Karpaty.

Valašsko je nádherný kus Česka, jako stvořený pro nejrůznější outdoorové aktivity, běžky nevyjímaje. Na své si přijdou všechny typy běžkařů – ti, kteří upřednostňují svištění v upravených stopách, i ti, kteří decentním tempem brázdí hřebeny s dalekohledem a slivovicí v batohu. Vezměme to popořádku a vyberme ty největší běžkařské perly Valašska.

Běžkaři mívají sklon jezdit na „svoje“ hory, kde znají terén, ubytování i možnosti občerstvení. Což takhle vyrazit jednou jinam? Připravili jsme běžkařské pozvánky na troje naše hory s možnostmi buď plně využít strojově upravované trasy, nebo je naopak co nejvíc vynechat.

Bystřice nad Pernštejnem a okolí je stvořeno pro lidi vyhledávající samotu a klid. Oproti cyklisty zaplavené Šumavě a nebo turisticky přetíženému Lednicko-valtickému areálu tady mohou milovníci nerušené dovolené najít svůj ráj. Pokud patříte mezi ty, kteří se rádi celý den toulají krajinou bez davů lidí v zádech a milujete lokální historii a gastronomii, pak nasměřujte svoji cestu na Vysočinu!

Celé Jizerské hory jsou svými mírnými svahy a množstvím značených tras ideální pro běžkařské výlety. Pokud je znáte spíš od Bedřichova a kolem Šámalovy boudy, podívejte se s námi tentokrát na jejich východní cíp, do okolí osady Jizerka.

Mírná vrchovina na Vysočině skýtá v zimě spoustu možností vyjet na běžky. Je vhodná jak pro začínající běžkaře, kterým stačí ujet jen pár kilometrů do nejbližší restaurace, tak pro milovníky dlouhého skluzu v perfektně upravené stopě, pro které je 50 km denně příjemné proklouznutí.

Pásmo Krušných hor nabízí v celé své délce 130 km řadu příležitostí vyrazit na běžky. Nejznámější jsou oblasti kolem Božího Daru a s ním propojeného německého Oberwiesenthalu, kde najdeme i závodní tratě. I ve východní části Krušných hor ale najdeme zajímavá místa.

Pálava, jak se krátce označují Pavlovské vrchy a její bílá vápencová bradla s nejvyšším vrcholem Děvín (554 m.n.m), tvoří dominantu jižní Moravy. Určitě už jste mnohokrát jeli kolem. Tak proč se nezastavit?

Přemýšlela jsem, za čím lidé vlastně chodí do Jeseníků a jak by se daly některé zajímavé cíle nějak zobecnit. Těchto cílů je samozřejmě celá řada, ale dnes vás vezmu za jesenickými výhledy, které jsem navštívila v posledním roce. Myslím si totiž, že výhledy jsou jedním z tahounů pro všechny turisty nejen v Jeseníkách.

Chýnovská jeskyně představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasový útvar jižních Čech. Díky střídání barevných amfibolitů a vápenců její stěny hrají všemi barvami. Jedná se o první zpřístupněnou jeskyni na území dnešní České republiky.

Jeskynní systém s podzemními jezery a pozoruhodnou geologií se nachází na severu Čech v malebné krajině Podkrkonoší, v těsné blízkosti obce Bozkov u Semil. V nevelké čočce vápnitých dolomitů vznikl systém krasových chodeb, síní a dómů o několika úrovních a délce přes 1 kilometr. Lidem zůstávaly dlouho ukryty. Do prvních prostor Staré jeskyně pronikli až roku 1947 při těžbě kamene v malém lomu.