Česko

Na začátku roku 2018 se na českém webu objevil projekt Vrcholovka.cz. Během dvou let fungování se na původně jednoduchý horský deník nabalily další užitečné funkce, kterým se teď podíváme na zoubek.

I v Beskydech si přijdou na své všechny typy běžkařů – ti, kteří upřednostňují svištění ve strojově upravených stopách, i pohodáři s batůžkem a svačinkou. Podobně jako v Jeseníkách, také zde je opravdu velké množství parádních běžkařských túr. Je-li nasněženo, pak co kopec, hřeben či hřebínek, to stopa. Upravená nebo jen vyšlapaná místními znalci. Pokud je sněhu méně, nevadí, v nejvyšších polohách to bude aspoň na běžky „kameňačky“. A kam v Beskydech vyrazit?

Že v našich malých horách nemáme ledovec? Ale ano, jeden by se našel – „moravským ledovcem“ bývá nazývána centrální část Jeseníků s nejvyšší horou Pradědem (1491 m). A ne nadarmo. Sníh se tu drží obvykle až do pozdního jara a zimní sportovci se tu vyřádí, i když už v údolí kvetou petrklíče. Podnebí v nejvyšších polohách Jeseníků je opravdu drsné – průměrná roční teplota nepřekročí 0,9 stupňů a vrchol Pradědu se řadí k nejvíce větrným místům republiky. Drsný kraj pro drsné běžkaře. Těm se tu totiž otevírá ráj hřebenovek s fantastickými výhledy a možnostmi.

S duchu hesla „Všude dobře, doma nejlíp“ se cestovatel a publicista Jan Hocek zaměřil ve své třetí cestopisné knize na naši domovinu. 4 roční období, 1600 km, 10 národních parků a 16 chráněných území po Česku a Slovensku – to je v číslech jeho 33 tipů na výpravy po krásných a zajímavých místech české a slovenské přírody.

Znáte to, ruce vytahané jako orangutan a bolavé svaly. V zimě je na překližce narváno, ale co se dá dělat. Pak vyleze sluníčko a láká to ven, do skal. Proč ne, venku je jaro a z vršku skály je přece jen hezčí výhled než z překližky. Už jste to zkusili?

Zajištěné cesty, neboli via ferraty, už dávno nejsou jen doménou alpských zemí. Kde je najdeme v Česku?

Děčín je městem mnoha nej. S nadmořskou výškou pouhých 135 m je nejníže položeným městem v naší republice. Rozkládá se v samém srdci severních Čech po obou březích největší české řeky Labe uprostřed nejhlubšího pískovcového kaňonu Evropy. My vám představíme ty nej outdoorové aktivity, za kterými se do Děčína vydat!

Krkonoše, Jeseníky nebo Šumava – to jsou pohoří, kam se my horalové rádi vracíme. Tím ale české hřebenovky zdaleka nekončí. Vybrali jsme čtyři méně známé, ale za to nádherné hřebenové přechody po Česku, které zvládnete s lehkou bivakovací výbavou či ultralight stanem za víkend. Vyrazte s námi objevit Javorníky, Orlické a Rychlebské hory nebo Bílé Karpaty.

Běžkaři mívají sklon jezdit na „svoje“ hory, kde znají terén, ubytování i možnosti občerstvení. Což takhle vyrazit jednou jinam? Připravili jsme běžkařské pozvánky na troje naše hory s možnostmi buď plně využít strojově upravované trasy, nebo je naopak co nejvíc vynechat.

Bystřice nad Pernštejnem a okolí je stvořeno pro lidi vyhledávající samotu a klid. Oproti cyklisty zaplavené Šumavě a nebo turisticky přetíženému Lednicko-valtickému areálu tady mohou milovníci nerušené dovolené najít svůj ráj. Pokud patříte mezi ty, kteří se rádi celý den toulají krajinou bez davů lidí v zádech a milujete lokální historii a gastronomii, pak nasměřujte svoji cestu na Vysočinu!

Celé Jizerské hory jsou svými mírnými svahy a množstvím značených tras ideální pro běžkařské výlety. Pokud je znáte spíš od Bedřichova a kolem Šámalovy boudy, podívejte se s námi tentokrát na jejich východní cíp, do okolí osady Jizerka.

Mírná vrchovina na Vysočině skýtá v zimě spoustu možností vyjet na běžky. Je vhodná jak pro začínající běžkaře, kterým stačí ujet jen pár kilometrů do nejbližší restaurace, tak pro milovníky dlouhého skluzu v perfektně upravené stopě, pro které je 50 km denně příjemné proklouznutí.

Pásmo Krušných hor nabízí v celé své délce 130 km řadu příležitostí vyrazit na běžky. Nejznámější jsou oblasti kolem Božího Daru a s ním propojeného německého Oberwiesenthalu, kde najdeme i závodní tratě. I ve východní části Krušných hor ale najdeme zajímavá místa.

Pálava, jak se krátce označují Pavlovské vrchy a její bílá vápencová bradla s nejvyšším vrcholem Děvín (554 m.n.m), tvoří dominantu jižní Moravy. Určitě už jste mnohokrát jeli kolem. Tak proč se nezastavit?

Přemýšlela jsem, za čím lidé vlastně chodí do Jeseníků a jak by se daly některé zajímavé cíle nějak zobecnit. Těchto cílů je samozřejmě celá řada, ale dnes vás vezmu za jesenickými výhledy, které jsem navštívila v posledním roce. Myslím si totiž, že výhledy jsou jedním z tahounů pro všechny turisty nejen v Jeseníkách.