Česko

Bystřice nad Pernštejnem a okolí je stvořeno pro lidi vyhledávající samotu a klid. Oproti cyklisty zaplavené Šumavě a nebo turisticky přetíženému Lednicko-valtickému areálu tady mohou milovníci nerušené dovolené najít svůj ráj. Pokud patříte mezi ty, kteří se rádi celý den toulají krajinou bez davů lidí v zádech a milujete lokální historii a gastronomii, pak nasměřujte svoji cestu na Vysočinu!

Celé Jizerské hory jsou svými mírnými svahy a množstvím značených tras ideální pro běžkařské výlety. Pokud je znáte spíš od Bedřichova a kolem Šámalovy boudy, podívejte se s námi tentokrát na jejich východní cíp, do okolí osady Jizerka.

Mírná vrchovina na Vysočině skýtá v zimě spoustu možností vyjet na běžky. Je vhodná jak pro začínající běžkaře, kterým stačí ujet jen pár kilometrů do nejbližší restaurace, tak pro milovníky dlouhého skluzu v perfektně upravené stopě, pro které je 50 km denně příjemné proklouznutí.

Pásmo Krušných hor nabízí v celé své délce 130 km řadu příležitostí vyrazit na běžky. Nejznámější jsou oblasti kolem Božího Daru a s ním propojeného německého Oberwiesenthalu, kde najdeme i závodní tratě. I ve východní části Krušných hor ale najdeme zajímavá místa.

Pálava, jak se krátce označují Pavlovské vrchy a její bílá vápencová bradla s nejvyšším vrcholem Děvín (554 m.n.m), tvoří dominantu jižní Moravy. Určitě už jste mnohokrát jeli kolem. Tak proč se nezastavit?

Přemýšlela jsem, za čím lidé vlastně chodí do Jeseníků a jak by se daly některé zajímavé cíle nějak zobecnit. Těchto cílů je samozřejmě celá řada, ale dnes vás vezmu za jesenickými výhledy, které jsem navštívila v posledním roce. Myslím si totiž, že výhledy jsou jedním z tahounů pro všechny turisty nejen v Jeseníkách.

Chýnovská jeskyně představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasový útvar jižních Čech. Díky střídání barevných amfibolitů a vápenců její stěny hrají všemi barvami. Jedná se o první zpřístupněnou jeskyni na území dnešní České republiky.

Jeskynní systém s podzemními jezery a pozoruhodnou geologií se nachází na severu Čech v malebné krajině Podkrkonoší, v těsné blízkosti obce Bozkov u Semil. V nevelké čočce vápnitých dolomitů vznikl systém krasových chodeb, síní a dómů o několika úrovních a délce přes 1 kilometr. Lidem zůstávaly dlouho ukryty. Do prvních prostor Staré jeskyně pronikli až roku 1947 při těžbě kamene v malém lomu.

Postupujeme zvolna chodbami Sloupsko-šošůvských jeskyní a blížíme se ke Stupňovité propasti. Odtud, z jejího dna, je vstup do spodních pater Sloupko-šošůvských jeskyní, a hlavně na dno Nagelovy propasti. Už zdálky slyšíme temné hučení podzemního toku Sloupského potoka. Čím jsme blíž, tím je hukot silnější a na začátku sestupu do Stupňovité propasti už skoro není slyšet vlastního slova.

Velmi kontroverzní a megalomanský projekt, jež by nezvratně narušil českou krajinu a negativně ovlivnil řadu přírodních hodnot má i svou světlou stránku. Kromě propojení plavebních cest, využitelném pro ekologicky šetrnou dopravu, by z vytěžené zeminy mohla na jihu Moravy vzniknout nová pahorkatina.

Osada Třeboň je poprvé uváděna v roce 1262, v roce 1960 město získalo lázeňský statut.

Lesní železniční zastávka Kaproun, která leží na trase úzkokolejky mezi Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí, získala v roce 2011 zvláštní cenu v každoroční soutěži o nejkrásnější nádraží u nás.

V blízkosti státní hranice s Rakouskem stojí osamocená budova – Lesní hotel Peršlák.

Původně gotický hrad byl založen kolem poloviny 13. století na ostrohu nad říčkou Stropnicí jako strážní hrad nedaleko místa, kde obchodní stezka (tzv. Vitorazská) překračovala zemskou hranici. Majitelé byli Vítkovci, pak Rožmberkové a Švamberkové.

V blízkosti hotelu Peršlák je umístěný Kámen republiky. Vznikl v roce 1938, kdy do zdejší budovy finanční stráže narukovali při mobilizaci čeští vojáci.