Články

Křížový vrch stojí trochu stranou od Adršpašských skal, severně od Dolního Adršpachu.

Hřeben se táhne JV směrem od lyžařského střediska Bedřichov ke křižovatce turistických cest nazvané Hašlerova chata, kde dnes stojí uzavřený hotel Murano.

Kamenice, nejvýznamnější přítok Jizery, pramení pod sedlem Holubníku na SZ svahu Černé hory v nadmořské výšce 975 m. Do Jizery ústí zprava po 36,2 km u Podspálova východně od Železného Brodu.

Podnětem k výstavbě přehrady na Mšenském potoce byly katastrofální povodně z roku 1887, jejichž výsledkem byly do té doby nejrozsáhlejší škody na majetku i na životech.

Slovankja je nejvyšší bod zalesněného Maxovského hřebene mezi Horním Maxovem a Hraběticemi, který se původně jmenoval Seibtův vrch podle jména původního majitele pozemku.

Leží na Fojteckém potoce pod vsí Fojtka, někdy je také nazývána Fojtecká nebo Mníšecká přehrada.

Bývá tak nazýván nejen hluboký údolní zářez řeky Smědé mezi Frýdlantem v Čechách a Vískou, ale i skalnatý pahorek nedaleko západního okraje města Frýdlantu, který je obtékán téměř ze čtyř stran říčkou Smědá.

Vrch je sice součástí města Jablonec nad Nisou, ale stojí za návštěvu kvůli nádherným výhledům.

Rozhledna stojí v západní části dlouhého Černostudničního hřbetu s příkrými svahy.

Na nejvyšším místě Maxovského hřebene asi 2 km od Bedřichova, na vrchu dříve zvaném Nekras, stojí turistická chata s rozhlednou Královka.

Vodní dílo bylo vybudováno na říčce Bílá Desná v letech 1912 – 1915 současně s přehradou Souš ze stejného důvodu – mělo omezit katastrofální následky zdejších povodní.

Skalisko pojmenované podle Eduarda Täubnera, předsedy horského klubu Jirkov.

Vrch ve východní části Krušných hor SZ od města Osek. Na vrcholu jsou dvě žulová skaliska, na tom vyšším je triangulační bod, kovový kříž a schránka s vrcholovou knihou.

I když se vyhlídka nachází nedaleko centra města, stojí za to ji navštívit – už jenom kvůli pohledům na „měsíční krajinu“ s povrchovou těžbou uhlí.

Nedaleko opuštěné obce Šipín se dodnes na soutoku říčky Hadovky a Úterského potoka vypíná skalnatý ostroh a na němž existovalo někdy mezi 8. a 9. stoletím našeho letopočtu slovanské hradiště.