Zdraví

Pokud zavoláte záchranou službu, měla by přijet do 15 minut. Jenže možná taky nepřijede včas, ale mnohem později. Zákon sice mluví jasně, ale sanitka tím žádné „turbo“ nezíská.

Tato představa má poměrně reálný základ — úrazově oddělená část těla skutečně patří do chladu, což výrazně zvětší šance chirurgů na opětovné „přišití“ k tělu…, ale mrazák, to by bylo skutečně moc.

Léto je v plném proudu a mnoho z vás určitě vyráží za cestami do exotických krajin. Jak je to s bezpečností v jednotlivých zemích světa? To vám pomůže rozlousknout interaktivní mapa!

Zlomená ruka a šátkový závěs, to k sobě přeci patří, ne? Tak toto je tedy skutečný přežitek… každému nějaký čas trvá, než se na první pomoc začne dívat bez brýlí plných pouček a v postupech se naučí spíše hledat logiku a nezbytnost.

Aneb: „Chceme o první pomoci jen poslouchat bez rizika, že bychom museli něco dělat. Ušetříme spoustu peněz, dostaneme razítko a všichni budou spokojení.“ Všichni? Opravdu? A co pacient?!

všichni jsme se to učili ve škole a tento „fakt“ je v nás tak zakořeněný, že ho ani nepovažujeme za mýtus. Ona to totiž čistokrevná nepravda není, krvácení můžeme skutečně dělit podle toho, z jaké cévy opouští krevní řečiště, ale zásadní otázka zní takto: „A k čemu nám to pro účely první pomoci je?!“ K ničemu!

Mýtů o tom, jak ze svého těla dostat klíště, je celá řada. Já osobně dělím metody vytažení na lékařské, přírodovědecké a alternativní. O lékařských dnes budu psát, přírodovědecké respektují klíště jako živého tvora a vypustí jej zpátky do přírody a metody alternativní zahrnují všechny postupy indulonou počínaje a kremací klíštěte na zápalce konče.

Byl jsem zrovna v metru, když slyším zmíněné volání: „Má křeče! Honem ho někdo zalehněte!“ Naštestí jsem byl zrovna poblíž a rychle jsem dotyčnou paní od vysloveného záměru odradil. Jenže jak se máme správně zachovat v případě, že před námi leží člověk postižený epileptickým záchvatem?

Když má v sobě někdo bodnuté nějaké vnější těleso, jak intuitivní pomoci mu tak, že těleso vytáhneme. Jenže pokud to není zrovna tříska, je mnohem větší šance, že mu tímto uškodíme.

Jak to vzniklo? Racionálním důvodem by mohla být obava z poškození plodu, případně i zdraví matky, avšak jedná se přesně o ten druh mýtu, ke kterému přijdete úplně náhodou, přiletí jako dotaz na kurzu první pomoci.

To není tak docela pravda, jak by se mohlo na první pohled zdát. Odpojení autobaterie u dopravní nehody je sice vhodné, ale předtím musí následovat spoustu úkonů, které je potřeba udělat, například vzít si reflexní vestu, umístit výstražný trojúhelník na vhodné místo…

Už od malička nám všem „tlučou do hlavy“, abychom se při bouřkách neschovávali pod strom nebo jiné vysoké předměty. Selský rozum nám tedy „velí“ zalehnout na zem. To není ale zdaleka tak bezpečné, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Nebojte se, nebudeme vám tu tvrdit, že tlakové body neexistují a nebo že nefungují. Existují a fungují – problém je, jako obvykle, trochu složitější…

Jasně, když je vedro, musíme pít. Jde ale o to, jakými tekutinami se doplňujete. Povíme si něco o tom, proč se nehodí pěkně vychlazené pivko, proč nepomůže kupovaný ledový čaj a co tedy vlastně pít.

Tohle je mýtus, který slyšel či praktikoval snad úplně každý. A jako většina mýtů o první pomoci, má i tento potenciál poškodit lidské zdraví, nebo nám minimálně pěkně zkomplikovat už tak nepříjemnou situaci.