Zdraví

Každý zodpovědný vysokohorský turista či horolezec zná pojem výšková nemoc. Ale ruku na srdce, víte, jaká je při výletech do hor míra rizika, jak výškové nemoci předcházet, jak ji poznat a případně i léčit? S touto problematikou vás  v následujícím textu seznámí expert Tomáš Obtulovič.

Opět po týdnu přicházíme s jedním z řady dětských mýtů. Dnešní mýtus však bude použitelný i pro nás dospělé, abychom se zamysleli nad zbytečným zobáním různých léků a tabletek na teplotu.

Dnes jsme si pro vás připravili další mýtus, který se zabývá dětským tématem. A jak jinak, jedná se o vážné onemocnění, které dítě nemusí bez vašeho včasného zásahu přežít… Naštěstí má poměrně jasné příznaky, takže jej lze poměrně spolehlivě rozpoznat a někdy podchytit rovnou v zárodku.

Klasika z každého správného amerického filmu. Hlavní hrdina se dusí, jeho nejlepší přítel mu zachrání život úkonem, který ale do první pomoci vůbec nepatří – tracheostomií. Pojďte si přečíst proč!

S dětmi je to složité. To ví nejen každý rodič, ale i každý absolvent kurzu první pomoci. Ovšem, jakým způsobem se konkrétně liší resuscitace dětí a dospělých již se často ztratilo v zapomnění. Jak to tedy je?

Že jazyk může zapadnout a že je třeba ho vytáhnout a v nouzi i přišpendlit svíracím špendlíkem ke rtu, jsem prvně zaslechl nejspíš už dávno na základní škole. Jenže je to mýtus a zdravotníci z PrPom.cz ho pro vás dnes vyvrátí.

Dnes jsem se byl venku proběhnout a krátce poté co jsem nazul kecky a vyrazil se přihnala bouřka. I když jak se to vezme přihnala. Ona se ta zlověstná kupovitá oblačnost nad domem motala už nějakou chvíli, ale možnost rychlého úkrytu mi poskytla dostatek odvahy abych vyrazil. Takže ve finále jsem pouze pořádně promokl bez nějaké zásadnější újmy. Ne vždy máte takový komfort.

Není dýchání jako dýchání. Nepravidelné lapavé dechy rozhodně nejsou znamením, že je pacient v pořádku. Důležité je, aby dýchal normálně! Prostě tak, jak vy…

Jedna z věcí, na které se často při výuce první pomoci zapomíná, je, že lidé jsou smrtelní. Ne vždy můžeme raněného či nemocného zachránit a často musíme umět vyhodnotit, komu z více raněných můžeme pomoci.

Každý zápal pro věc, i pro dobrou věc, musí mít nějaké hranice. Proto jsme si na zpestření pro vás dnes připravili oblíbenou specialitu jednoho z našich maskérů. Tak snad jen bacha, ať se při přípravě nezraníte 🙂

Že je někdy lepší v rámci první pomoci nedělat (téměř) nic? V případě zlomenin končetin tomu tak skutečně je, jakýmkoli pokusem o transport můžete raněnému především uškodit. Přečtěte si další z mýtů o první pomoci…

Dnes si povíme o mýtu o první pomoci, který je velmi nebezpečný, přestože se netýká první pomoci samotné, ale spíše způsobu, jak ji učit. Mnohým z vás možná stačí krátké zamyšlení, abyste souhlasili, že učit první pomoc e-learningem je holý nesmysl, přesto se však tato varianta ve firemním vzdělávání stále nabízí, nakupuje a používá.

Situace, kdy jeden z vašich kamarádů není schopný samostatné chůze, může nastat kdykoliv. Nést ho v rukou nepřipadá v úvahu hned z několika důvodů a na pomoc máte jen běžné vybavení. Co s tím?

Víte, že na způsobení závažných popálenin zdaleka nemusíte mít vroucí vodu, horký olej či další kapaliny? Zvláště citlivou dětskou kůži může popálit i kapalina, kterou byste ani za horkou nepovažovali. Jak se poskytuje v takovémto případě první pomoc?

První pomoc je především o praktických zkušenostech. Nemusíte vystudovat medicínu, abyste své znalosti mohli předávat dál, naopak profesionální lékaři často nemají čas, aby se věnovali kvalitní výuce první pomoci.