Když má v sobě někdo bodnuté nějaké vnější těleso, jak intuitivní pomoci mu tak, že těleso vytáhneme. Jenže pokud to není zrovna tříska, je mnohem větší šance, že mu tímto uškodíme.
Upozornění: Článek obsahuje naturalistickou fotografii pronikajícího poranění hrudníku. Jedná se o namaskované poranění — nikdo nebyl probodnut kůlem…
Jak to celé vzniklo?
Předmětů, které si do sebe můžeme zapíchnout či zabodnout existuje celá řada, stejně jako nespočet míst, kde to může být provedeno. To, že zabodnuté předměty se nevytahují, ví každé malé dítě, nicméně, tuto zásadu je neustále dobré připomínat.
Nutkání předměty vytahovat mají spíše zranění, chcete-li oběti, pro které je cizí předmět v jejich těle silně traumatizující záležitostí, a tak se jej snaží zbavit.
Svojí trochou vždy přispějí i média a film, nejinak dnes, vzpomeňme, kolikrát jsme viděli v akčním filmu scénu, kdy je hrdina bodnut, nůž vytáhne a vrazí do nepřítele. Pokud se přesuneme v čase do dob Vinnetoua, zjistíme, že zalomit zabodnutý šíp byla rutina, kterou zvládlo v sedle koně každé indiánské dítě…
Proč je to špatně?
Důvody jsou zřejmé — to, co oběti uškodí nejvíce, je manipulace předmětem (zalamování šípu) a rozvoj velkého krvácení po vytažení předmětu (vytažení nože).
Pronikající poranění s cizím předmětem v ráně patří k velmi závažným poraněním samo o sobě, mnohdy je ale jejich rozsah zvětšen neodborně provedenou pomocí či vytažením samotnou obětí. Cizí předmět totiž většinou plní funkci pomyslného „špuntu“, který brání rozvoji velké krevní ztráty. V případě vniknutí ostrého a hladkého předmětu (nože) nedochází k devastujícímu potrhání tkání, tyto bývají porušeny nejčastěji onou nešetrnou manipulací.
Mýty o první pomociVe spolupráci s PrPom.cz vás bude každé pondělí na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Začali jsme čtyřicítkou, ale všechny předchozí mýty brzy naleznete v nové sekci První pomoc. |
Jak je to správně?
Pacient se zabodnutým předmětem v těle je v zásadě ohrožen dvěma faktory — vnitřním krvácením, které nevidíme, a zároveň s ním nemůžeme nic udělat, a krvácením vnějším, které vzniká často až v důsledku manipulace s předmětem.
V případě, že kolem předmětu nezaznamenáme větší krvácení, postupujeme následovně — připravíme přístup k ráně, tj. velmi šetrně rozstříháme oděv v okolí; snažíme se o sterilní přikrytí rány, nejčastěji volíme gázové čtverce, které naklademe kolem čnějícího předmětu; dále zabráníme pacientovi v jakýchkoliv pohybech a neprodleně voláme ZZS.
Pokud rána kolem předmětu masivně krvácí, postupujeme stejně, avšak na krytí budeme prsty tlačit směrem dolů a směrem k předmětu — rána se tak tlakem v těchto směrech snažíme uzavřít. V žádném případě se nepokoušíme o zastavení krvácení změnou postavení předmětu v ráně!
Články o první pomoci připravuje PrPom.cz.
