Česko

Následující výlet vede nejnavštěvovanějšími místy oblasti, nádhernými kouty, kde určitě necháme kus svého srdce a na kole pořádně zapřáhneme plíce při stoupání do vrcholových partií Krušných hor – odměna však bude sladká…

Na nejvyšší horu Krušných hor Klínovec (1244 m) se můžeme dostat několika způsoby. Nejpohodlnější je využití vlastního dopravního prostředku – na vrchol vede silnička, je tady i parkoviště. Pěšky bez dramatických výškových rozdílů (jen málo přes 200 m) vyšlapeme vcelku snadno od Božího Daru. Náročnější to bude pěšky z Jáchymova – více než 600 m převýšení (po zelené značce nad Suchou a dále po žluté), to už je porce, která vyžaduje jistou turistickou zdatnost. My zvolíme kompromis a způsob, který využívají jak lázeňští hosté, tak turisté, tedy dopravu lanovkou. O to víc zůstane času na seznámení s dominantou Krušných hor, jejím vyhlášeným lyžařským areálem, na vstřebání dojmů z pohledů na náhorní planinu u Božího Daru. Ať už zvolíme jakýkoliv způsob, bez výletu na Klínovec nemůžeme poznat Krušné hory…

Biatlonový areál Eduard v místech někdejšího uranového dolu neleží na žádné ze značených turistických cest, přesto si zaslouží naši pozornost, byť nemusíme být velkými sportovním fanoušky. Eduard patří k Jáchymovu a zajímavé putování nás jistě okouzlí.

Rozlehlý (930 ha) chráněný komplex rozvodnicových i svahových rašelinišť uprostřed krušnohorských polokulturních luk a smrkových lesů na dohled čedičového Božídarského Špičáku (1115 m) patří vůbec k nejcennějším lokalitám naší oblasti. Zajímavým územím z větší části po povalovém chodníčku prochází naučná stezka s 12 zastávkami, vybavenými informačními panely. Výchozím místem je nejvýše položené městečko u nás i ve střední Evropě Boží Dar (1028 m).

Lázeňství a důlní činnost – to jsou hlavní atributy Jáchymova, historického města, které je vstupní branou do nejnavštěvovanější části Krušných hor a jejich nejvyšší hory Klínovce. Lázeňství a někdejší dolování mají významnou spojitost (o tom nás přesvědčí i následující putování), dobývání uranových rud je ale spojeno i s neblahou historií pracovních „lágrů“ a tragických osudů politických vězňů – i s touto temnou kapitolou našich dějin se můžeme v Jáchymově seznámit. Procházku městem spojíme s výletem, který nám nabídne i několik půvabných pohledů do krajiny a na zajímavé město.

Za Hroznětínem, ležícím v kotlině na říčce Bystřici, se Krušné hory zvedají strmě jako zeď do úctyhodné výšky s dominujícím vrcholem Vlčince. Je to oblast divoká a opuštěná, a přesto neobyčejně kouzelná. Vystoupáme až do blízkosti Vlčince, poznáme romantické lesní jezero i rekreační oblast Velkého rybníka s krásným koupáním. Nejdřív ze všeho se však seznámíme s městečkem, jemuž dal jméno dávný majitel, český velmož Hroznata. Cesta není dlouhá, v první třetině nás však čeká velmi ostrý výstup; pak už půjdeme prakticky pořád z kopce.

Již 30. ročník závodu lodí České Budějovice – Praha se uskuteční 17. – 19. 8. 2012. Závod na řece Vltavě se uskutční ve třech dnech a v hlavním závodě pak vodáci urazí 180 kilometrů.

Letošní 29. ročník Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu (MHFF) v Teplicích nad Metují začne již tradičně ve čtvrtek a to 23. 8. 2012 v 17. hodin odpoledne vernisáží výstavy fotografií Pavla Žofky „Lezení v Sasku“. Pokračovat pak bude až do nedělě 26. 8. 2012, kdy proběhne vyhlášení Výstupu roku, vyhlášení výsledků 29. MHFF a projekce vítězných filmů.

Každý, kdo bydlí v okolí Lysé hory (1323 m) a je nadšencem cyklistiky, ať už silniční nebo terénní, by měl aspoň jednou za život na tento vrchol vystoupat . Pojďme se na „beskydskou klasiku“ podívat blíže.

Čedičový vrch Plešivec, jedna z největších a nejvýznamnějších dominant Krušných hor, je cílem nepříliš náročného výletu – ostatně od Abertam je výstup na vrchol nejlehčí (zdoláme převýšení asi 150 m). Seznámíme se i s hezkými zalesněnými partiemi, ze kterých v sezóně nevyjdeme bez houbařského úlovku.

Naučná stezka nejbližším okolím Horní Blatné nás přivede do míst někdejšího dolování, k unikátním přírodním lokalitám, rozhledně na Blatenském vrchu i k pozoruhodné technické památce, která se po letech dočkala obnovy.

Dračí skála, Vlčiny, Vlčinec – názvy napovídají, že jsme si vybrali jakési toulání mezi draky a vlky. Ani pohádkové bytosti ani šelmy tady ale nepotkáme, dost možná po vstupu do lesa vůbec nenarazíme na živou duši. Na trase ovšem nečekají ani žádné „osvěžovny“ – všechno si však můžeme vynahradit v Perninku, kde je opravdu solidní výběr penzionů a restaurací.

Jedním z výrobků, typických pro oblast Karlovarska a Sokolovska, je porcelán, jehož sláva se odtud šíří do celého světa více než stovku let. Jednu z největších porcelánek v popisované oblasti najdeme v Nové Roli; i když nepatří mezi ty nejstarší, produkovala vždy kvalitní a žádané zboží, které dělalo čest českému průmyslu. Trasa, která nás do Nové Role přivede, není nijak dlouhá ani náročná; berme ji spíš jako příjemnou polodenní vycházku, kterou v době sezóny můžeme spojit i s houbařením.

Perlou v náhrdelníku, tvořeném horskou řekou Rolavou, je historické město Nejdek. Má bohaté a zajímavé dějiny, turisticky atraktivní památky, z nichž především zbytek bývalého hradu s kostelem tvoří mimořádně malebný celek. Vděčné je i blízké okolí s dominujícím Tisovským vrchem – Pajndlem a kamennou rozhlednou, na znovuvzkříšení čeká kdysi hojně navštěvovaný Křížový vrch. Náš vycházkový okruh není příliš náročný, přestože nás dovede do nadmořské výšky přes 900 m. Výstup je vcelku pozvolný a jistě ho bez problémů zvládnou i méně zdatní turisté.

Hluboké údolí řeky Rolavy s kamenitým řečištěm, půvabná oblast klidu, cesta za dalekými výhledy – jako bychom vstoupili do pohádky. A dokážeme-li navíc ocenit romantiku horské železnice, pak do rekreační obce Nové Hamry můžeme vyrazit Krušnohorským Semmeringem – tak se říká trati z Karlových Varů do Potůčků (Johanngeorgenstadtu), zprovozněné r. 1898 a přirovnávané k alpské trati. (Alpským průsmykem Semmeringem [1985 m] vedla první horská dráha v Evropě.) Trať se stavěla jako tzv. železnice nižšího řádu – to znamenalo řadu úlev a z nich i možnost více se přizpůsobit náročnému terénu, menší nároky na zařízení stanic, použité kolejnice atd. Právě od Nových Hamrů získává trať dramatický horský charakter – dosud vedla údolími, teď už šplhá po úbočí Tisovského vrchu.