HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Toulání mezi draky a vlky v okolí Perninku

Dračí skála, Vlčiny, Vlčinec – názvy napovídají, že jsme si vybrali jakési toulání mezi draky a vlky. Ani pohádkové bytosti ani šelmy tady ale nepotkáme, dost možná po vstupu do lesa vůbec nenarazíme na živou duši. Na trase ovšem nečekají ani žádné „osvěžovny“ – všechno si však můžeme vynahradit v Perninku, kde je opravdu solidní výběr penzionů a restaurací.

Pernink – rozc. s modrou značkou 1,5 km – Dračí skála 2,5 km – Velflík 6 km – odb. na Vlčinec 7 km – rozc. s modrou značkou 9 km – silnice 12 km – Pernink 14,5 km

Bývalé hornické městečko Pernink* založili r. 1532 horníci ze Saska při potoce Bílá Bystřice na šlikovském panství. Podle pověsti tady někdy v 16. stol. medvěd vyhrabal první hroudu cínu, a tak prý se šelma dostala i do městského znaku. Ostatně i název obce vznikl zkomolením německého Bärringen. V okolí se těžila cínová ruda, nejvýnosnější byl důl Nanebevzetí P. Marie. V r. 1559 Jáchym Šlik udělil Perninku znak, od r. 1562 byli obyvatelé osvobozeni od placení feudální renty a mohli vařit pivo. V 16.–17. stol. se z kobaltové rudy vyráběla šmolka (modrá barva). Město rozvrátila třicetiletá válka, protestantští horníci se vrátili do Saska, těžba zanikla. Hodně obyvatel se začalo živit hudbou, zdejší muzikanti se dostali daleko do světa. V 18. a 19. stol. tady žila spousta chovatelů a cvičitelů zpěvného ptactva – kanáři a hýlové, hvízdající některé populární melodie, se stali dobrým zbožím.

V r. 1858 byla postavena nová poštovní silnice z Karlových Varů přes Pernink do Saska. Rozšířila se výroba výšivek a paličkovaných krajek, domácí šití rukavic a prádla, do poloviny 20. stol. se tady vyrábělo vojenské oblečení, jako první u nás tady byla otevřena továrna na výrobu prošívaných dek. Známá je i těžba rašeliny. Železniční stanice Pernink (902 m) je druhá nejvýše položená v Čechách. Nejslavnějším rodákem byl dr. Johann Alois Renner (1784–1854), kanovník chrámu sv. Víta v Praze, zakladatel nadace pro chudé studenty z krušnohorské oblasti. Nejvýznamnější stavební památkou je jednolodní kostel Nejsv. Trojice, postavený v polovině 18. stol. na místě původní dřevěné svatyně z poloviny 16. stol. (Ubytování, stravování, občerstvení: penziony Tatranka, Jitřenka, Lázeňka, Sport ÚT–NE 11–23 h; U Bendů; Café U Františka; Café Antik 14–20 h; SKI areál aj.)

Z křižovatky ve středu obce se dáme západním směrem po silnici směrem na Nejdek. Mírně stoupáme kolem SKI areálu a společně se silnicí se stáčíme vlevo – prakticky bez námahy nabíráme výšku, vlevo vidíme pěkné panorama* Perninku a okolních zalesněných kopců. Nad lyžařským vlekem vstupuje silnice do lesa. Kousek před železničním přejezdem dorazíme na rozcestí – proti nám přichází modrá značka, společně s ní uhýbáme vlevo na vedlejší zpevněnou komunikaci. Mírně stoupáme lesem až k odbočce k Dračí skále*. Na 953 m vysokém vrcholu je žulový skalní útvar – výhled však prakticky nulový. Odbočka je dlouhá asi 0,2 km, převýšení zanedbatelné – není škoda podívat se na hezké místo. Vracíme se zpátky na modrou značku a dále sledujeme lesní cestu – klesneme na silničku a po ní stoupáme vpravo přes Jelení hřbet, otvírají se i zajímavé výhledy na Blatenský vrch, Plešivec i vzdálenější Klínovec. Vpravo mimo naši cestu se prostírá přírodní rezervace Oceán, vyhlášená r. 1969 na ploše 42,79 ha, rozlehlé horské rašeliniště vrchovištního typu mezi smrkovými lesy. Následuje strmé klesání k rozcestí se žlutou a na další rozcestí, kde se přidává i zelená značka. Romantické místo se nazývá Velflík*, v minulosti tu dokonce stála restaurace.

Z rozcestí se dáme po lesní silničce vlevo, vystoupáme na další rozcestí, kde opustíme pohodlnější komunikaci vlevo po lesní cestě. Ta nás přivede až k odbočce na Vlčinec* (973 m). Odbočka je dlouhá asi 300 m, klikatící se pěšina nás doprovodí do království buků a k vrcholové skalce, výhled odtud ale není žádný. Po sestupu na značku pokračujeme dále z kopce k pohodlné silničce – po ní zatočíme vpravo, pod námi strmě klesá stráň porostlá buky, mezi stromy jako by nějaký obr rozházel žulové balvany. Silnička dělá ostrý oblouk vlevo a stále mírně klesá. Zprava se k nám přidá širší zpevněná cesta, přetíná naši silničku. Modrá značka po silničce stále sestupuje k Pstruží, my se na rozcestí dáme širokou cestou vlevo, silničku se značkou necháme běžet do údolí. Jdeme takřka po vrstevnici, chvílemi i mírně stoupáme pod zalesněným skalnatým hřbetem zvaným Vlčiny. Asi po 2,5 km se cesta stáčí vpravo, po mostku zdolá Bílou Bystřici a vystoupí na silnici v blízkosti autobusové zastávky – výlet si při využití veřejné dopravy můžeme asi o 2 km zkrátit. Jinak zatočíme vlevo po silnici, šlapeme si to na dohled Bílé Bystřice* (údolí s podmáčenými loukami jistě není bez půvabu) až do Perninku.

Další doporučené cíle:

Rudné – 3,5 km jz. od Nových Hamrů, původně hornická ves zmiňovaná r. 1556, těžba cínu (poslední doly opuštěny r. 1813), Barokní kostel Navštívení P. Marie z 18. stol.

Vysoká Pec – 3 km jz. od Nových Hamrů, do r. 1855 těžba krevele, zpracovávaného ve zdejší vysoké peci, rýžování cínu, vynikající možnosti celoroční rekreace.

(Doporučujemeprůvodce Krušné hory – západ ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: