HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Vzhůru na Klínovec!

Na nejvyšší horu Krušných hor Klínovec (1244 m) se můžeme dostat několika způsoby. Nejpohodlnější je využití vlastního dopravního prostředku – na vrchol vede silnička, je tady i parkoviště. Pěšky bez dramatických výškových rozdílů (jen málo přes 200 m) vyšlapeme vcelku snadno od Božího Daru. Náročnější to bude pěšky z Jáchymova – více než 600 m převýšení (po zelené značce nad Suchou a dále po žluté), to už je porce, která vyžaduje jistou turistickou zdatnost. My zvolíme kompromis a způsob, který využívají jak lázeňští hosté, tak turisté, tedy dopravu lanovkou. O to víc zůstane času na seznámení s dominantou Krušných hor, jejím vyhlášeným lyžařským areálem, na vstřebání dojmů z pohledů na náhorní planinu u Božího Daru. Ať už zvolíme jakýkoliv způsob, bez výletu na Klínovec nemůžeme poznat Krušné hory…

Jáchymov, Kulturní dům – dolní stanice lanovky 3 km (– lanovkou na Klínovec) – Boží Dar, Neklid 6 km – Jáchymov, dolní stanice lanovky, rozc. 9 km – Jáchymov, Kulturní dům 12 km

Od Kulturního domu v lázeňské části Jáchymova*** se vydáme po žluté turistické značce – jdeme po silničce údolím podél potoka. Voda zatím není vidět, dnes plyne pod povrchem, objevuje se až za městskou zástavbou. Dorazíme na rozcestí – odbočka vlevo by nás přivedla ke Sporthotelu Můstek (ubytování), my se dáme vpravo až k parkovišti a odtud podle směrovek k dolní stanici sedačkové lanové dráhy na Klínovec. Lanovka byla uvedena do provozu r. 1965, ušetří nám převýšení 428 m, je dlouhá 1630 m, v provozu je celoročně.

Klínovec*** (1244 m) je nejvyšší horou Krušných hor s 80 m vysokou dominantou radiokomunikační věže a 24 m vysokou rozhlednou a Horským hotelem. Již v r. 1817 stála na vrcholu jednoduchá dřevěná pyramida, v r. 1838 ji poštmistr Florián Makasy a jáchymovský hostinský Petr Weigl nahradili otevřeným glorietem. A protože sem byla vybudována silnice, lázeňští hosté z Karlových Varů vyjížděli v kočárech až na vrchol. V r. 1868 ale gloriet podlehl ohni. V květnu r. 1880 vznikl v Jáchymově Krušnohorský spolek, jehož členové se na první schůzi usnesli, že postaví na Klínovci rozhlednu. Ještě toho roku postavili na vrcholu provizorní dřevěnou věž, další tři roky věnovali shánění peněz a přípravě projektu. Dílo svěřili kadaňskému staviteli Josefu Peterovi. Práce byly zahájeny v červenci 1883, ale v září nastala pauza – na hřebenech hor zavládla zima. Rozhledna (vysoká 17 m), která přišla na 4300 zlatých, byla nakonec slavnostně otevřena 3. srpna 1884 a pokřtěna jménem císaře Františka Josefa I. Původně byla v provozu jen v létě stejně jako drobné občerstvení, zájem návštěvníků si vynutil přístavbu malé hostinské místnosti v r. 1893. Na přelomu 19. a 20. stol. se stále víc vydávali do hor i příznivci zimních sportů, a tak i zařízení na Klínovci byla v provozu po celý rok – oblast si za výcvikové centrum vybral lyžařský oddíl rakousko-uherské armády. V r. 1908 se v prostorách vrcholového objektu konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků z Krušnohoří. Při té příležitosti vznikla nová rozlehlá hala s kazetovým stropem – v každé kazetě byl znak města, zastoupeného svými výrobky. Z výstavní haly se časem stala restaurace a centrum nového objektu, který byl dokončen r. 1927. Dva roky poté jedna z budov vyhořela, po opravě a přístavbě získal Horský hotel dnešní podobu. Z rozhledny i z vlastního vrcholu se otvírá skvělý výhled na České středohoří, Doupovské hory, Karlovy Vary, Slavkovský les a Šumavu, dominanty české i německé části Krušných hor včetně nedalekého Fichtelbergu. Vyhlášený je lyžařský areál – sjezdové tratě jsou situovány k severu a tím jsou dány i vynikající sněhové podmínky.

Z vrcholu Klínovce se vydáme po červené turistické značce – kamenitou lesní cestou scházíme k silnici z Klínovce, krátce jdeme po ní a pak odbočíme na cestu vlevo. Přetneme silničku a otevřeným terénem za nádherných výhledů* na Boží Dar a Božídarský Špičák pokračujeme k Neklidu, vyhlášenému středisku sjezdového lyžování. Drobné zbytky důlních děl a odvaly po těžbě uranu připomínají dolování v 16. a 17. stol.

Projdeme kolem vleků a lyžařských svahů – můžeme pokračovat do Božího Daru, případně výlet o něco zkrátit a na rozcestí se pustit neznačenou cestou vlevo. Ta nás přivede na cestu, po níž vede žlutá turistická značka. Společně s ní se vydáme vlevo k lesu. Dobře jsou patrné běžecké lyžařské okruhy. Klesáme, pak se cesta ostře lomí vlevo takřka do protisměru a přivádí nás do údolí. Zatočíme vpravo a vyrazíme příjemnou cestou podél vody – k parkovišti a pak již známou cestou ke Kulturnímu domu v Jáchymově.

(Doporučujemeprůvodce Krušné hory – západ ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: