HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Z Abertam na Plešivec: nenáročným výstupem na dominantu Krušnohoří

Čedičový vrch Plešivec, jedna z největších a nejvýznamnějších dominant Krušných hor, je cílem nepříliš náročného výletu – ostatně od Abertam je výstup na vrchol nejlehčí (zdoláme převýšení asi 150 m). Seznámíme se i s hezkými zalesněnými partiemi, ze kterých v sezóně nevyjdeme bez houbařského úlovku.

Abertamy – Plešivec 3 km – rozc. pod Plešivcem 5 km – rozc. pod Božídarským Špičákem 10 km – Mrtvý rybník 11 km – Hřebečná 14 km – Abertamy 16 km

Městečko Abertamy* založili horníci ze Saska v letech 1525–29 při stříbrných a cínových dolech, z nichž nejvýnosnější byl sv. Vavřinec. V r. 1579 byly Abertamy povýšeny na horní městečko. Po vyčerpání stříbrných dolů v 19. stol. se rozvíjela těžba kobaltu, na přelomu 40. a 50. let 20. stol. byly Abertamy významným střediskem těžby uranové rudy. S ústupem hornické činnosti se rozvíjela výroba umělých květin, krajek, řezbářství a rukavičkářství. Dnes jsou především vyhledávaným střediskem rekreace. Nejvýznamnější stavební památkou je barokní kostel Čtrnácti svatých pomocníků z r. 1736 se zachovaným plochým kazetovým stropem na místě původní svatyně z r. 1534. (Ubytování, stravování, občerstvení: hotel Stará pošta; penzion Tailek ÚT–ČT 12–14 a 18–22, PÁ 12–14 a 18– 23, SO 11.30–14 a 17–23, NE 11.30–14 a 17–22 h, pivnice 10–23 h.)

Ze středu obce se vydáme po zelené turistické značce – po silnici scházíme k Bystřici a za mostkem uhýbáme ze silnice vpravo vedlejší zpevněnou komunikací, stoupáme, uhýbáme na cestu a lesem vystoupáme na Plešivec** (1028 m). Čedičový vrch patří k nejnavštěvovanějším cílům Krušných hor i díky místnímu spolku přátel přírody, založenému r. 1889. Jeho členové toužili po vybudování chaty a rozhledny na vrcholu, kam tehdy nevedla ani pořádná cesta. Za 340 zlatých zakoupili pozemek, pět let sháněli materiál, který v zimě 1894–95 dopravovali na vrchol saněmi taženými voly. Vlastní stavbu pak o velikonocích r. 1895 zahájila jáchymovská firma Kutschka & Glaser, dne 4. srpna 1895 byl areál slavnostně otevřen – tvořila jej 16 m vysoká vyhlídková věž a malá zděná chata. Následovaly další přístavby v letech 1908, 1926 a 1939 – při té poslední se skromná horská chata definitivně rozrostla na rozsáhlý hotel. (Ubytování, stravování: hotel Plešivec 10–22 h.)

Z vrcholu se pustíme po modré a žluté značce kolem horské chaty Orion (ubytování, stravování: 8.30–22 h) a dále ke Švýcarské boudě (ubytování, stravování: 10–22 h) .Nevynecháme krátkou odbočku k čedičové skále, ze které se otvírá moc hezký výhled* na Ostrov, údolí Ohře, Doupovské hory. Od stylové chaty pokračujeme příjemnou lesní cestou, mírně se vlnící mezi smrky. Na rozcestí u hájovny pokračujeme po žluté značce vlevo po silničce kolem lesní školky (vpravo občerstvení: U Karla 10–17 h) k silnici. Tu přetneme a kamenitou cestou mírně stoupáme k lesu, potěšíme se hezkými výhledy z louky a pak lesem dospějeme k rozcestí pod Božídarským Špičákem. Tady se dáme vlevo po červené značce k půvabnému Mrtvému rybníku**. Příjemně působí travnaté břehy, pařezy lákají ke krátkému odpočinku a delšímu pohledu na tmavou vodní hladinu. Mrtvý (též Černý) rybník byl založen v 16. stol. pro potřeby okolních důlních zařízení.

Kamenitá cesta či silnička nás vyvádí z lesa, pokračuje volným terénem, sledovaná i tyčovým značením. Dorazíme k silnici a podél tyčí společně s červenou značkou ji přetneme. Vpravo nad námi mimo značenou cestu je bývalý lom Hřebečná, dnes s dobře viditelnou sloupcovitou odlučností čediče a ještě dál, blíž k hranicím, dnes rekreační osada Rýžovna v místech zaniklých cínových rýžovišť. My přicházíme k březovému hájku a sledujeme výrazné stopy někdejšího dolování v letech 1540–1830 . Největším dolem byl Mauritius, mohutné propadliny připomínají jeho těžební pole. Otáčíme se vlevo a scházíme do rekreační osady Hřebečná (ubytování, stravování: Na hřebenech PO–ČT, NE 12–22, PÁ, SO 12–23 h). Odtud se po silnici vracíme do Abertam.

(Doporučujemeprůvodce Krušné hory – západ ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: