HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Cyklovýlet nejkrásnějšími kouty v okolí Jáchymova

Následující výlet vede nejnavštěvovanějšími místy oblasti, nádhernými kouty, kde určitě necháme kus svého srdce a na kole pořádně zapřáhneme plíce při stoupání do vrcholových partií Krušných hor – odměna však bude sladká…

Jáchymov*** je významným lázeňským i turistickým centrem stuleným pod jižními svahy hor a také ideálním nástupním místem k zajímavým cestám. Pokud jsme dali přednost horskému kolu, pak se můžeme vyhnout silnici a „vytrápit“ se po žluté turistické značce. Jinak volíme silnici – ta prochází historickým centrem města, na horním konci Jáchymova vytváří první ostré „esíčko“, po dlouhém stoupání následuje ostřejší zatáčka vlevo – dorazíme na důležité orientační místo zvané Abertamská křižovatka. Je tu parkoviště, řada stánků, možnost občerstvení. Hlavní komunikace zatáčí vpravo a stoupá, teď už mírněji, k Božímu Daru***. Horské městečko si zaslouží delší zastávku – jistě nevynecháme návštěvu nedávno otevřeného muzea. Na dohled je nejvyšší hora Krušných hor Klínovec*** (1244 m) – až na vrchol vede silnice. Na horských kolech můžeme zvolit náročnou cestu po červené turistické značce přes Neklid, jinak jedeme po silnici směrem k hraničnímu přechodu, kousek před ním zatočíme doprava a stoupáme těsně podél státní hranice, v jejím cípu je historický hraniční kámen. V levotočivé zatáčce odbočuje vedlejší komunikace doprava na vlastní vrchol.

Z Klínovce se vracíme stejnou cestou do Božího Daru, v městečku odbočíme z hlavní silnice doprava přes náměstí a kolem informačního střediska a muzea vyjíždíme ven směrem na Horní Blatnou. Po levé ruce vidíme Božídarské rašeliniště*** s naučnou stezkou, při jejím vyústění na naší silnici je i nevelká parkovací plocha. Můžeme toho využít a prohlédnout si alespoň několik závěrečných zastávek s informačními panely – jsou v krátkém úseku kousek od silnice. Pokračujeme po silnici podél Blatenského příkopu, který je po naší levé ruce. Dorazíme na rozcestí, kde se dříve prostírala osada Myslivny. Sejpy připomínají někdejší rýžování cínu z náplavů Černé. V r. 1954 tu byla vybudována vodní nádrž o výměře 2,5 ha pro zásobování Jáchymova a později Božího Daru pitnou vodou.

Z křižovatky odbočuje vpravo silnička do údolí Zlatého potoka a k Českému Mlýnu – je to nádherný odlehlý kout, kam se na kole dobře dostaneme a pak můžeme pokračovat podél státní hranice k Podlesí a dál do Potůčků. Naše základní trasa vede k další křižovatce u rekreační osady Rýžovna* v místě zaniklých rýžovišť u Blatenského příkopu. Otvírá se odtud hezký výhled do Saska – našim sousedům se ostatně za chvíli přiblížíme na pár kroků. Z křižovatky se dáme vpravo do malebného údolí Černé** – to se brzy zahloubí a dostane ráz tajemného zastíněného kaňonu.

Pak se potkáme s železniční tratí a vjedeme do obce Potůčky**. Její vznik souvisí s rozvojem důlní činnosti v 16. stol., kdy sem přicházeli sasští horníci. V okolí se těžil cín, stříbro a železná ruda, vznikaly tavírny a úpravny rud. Oblast „poletovala“ mezi Saskem a Čechami – do r. 1549 ji držel Jiří z Poděbrad, pak přešla do rukou saských kurfiřtů a konečně dle pražské dohody z 14. října 1546 připadlo území Ferdinandu I. a tedy opět Českému království. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 došlo k tvrdé rekatolizaci a spousta lidí se vydala na druhou stranu hranice – v Sasku v té době vznikl Johanngeorgenstadt, slavné horní město. Po třicetileté válce se obnovuje těžba a úprava rud. Rok 1654 pak je považován za datum vzniku dnešních Potůčků. Obec dlouho zůstává beze jména – až v r. 1723  ji kronikář ze sousedního Johanngeorgenstadtu pojmenuje Breitenbach, český název Potůčky se objevuje až po 2. světové válce. V r. 1899 přijede první vlak od Karlových Varů. Poblíž železniční zastávky je památný hostinec „Dreckschanke“ z r. 1850 při původní poštovní silnici z Johanngeorgenstadtu do Karlových Varů, který v r. 1904 oslavil svojí písní božídarský písničkář Anton Günter. Jednou z dominant je novodobý kostel. Do povědomí veřejnosti vstoupily Potůčky velice razantně po r. 1989, kdy tady v centru vzniklo velké tržiště. Mnohdy diskutovaný projekt v tomto případě obci přinesl nemalé prostředky – a to se také v následujících letech projevilo jak zajímavým sociálním programem, tak rekonstrukcí obce i výstavbou. Sportovní areál s krytým bazénem, saunou, vířivkami je vyhledávaným cílem. Postupně se zpřístupňují stará horní díla. Lze si půjčit horské kolo a vydat se po atraktivních místech. V Potůčkách počítají návštěvníky v milionech za rok – ostatně hraniční přechod do Německa je pár kroků.

Z Potůčků pokračujeme údolím Blatenského potoka* do Horní Blatné**. Silnice se stočí vlevo na náměstí a na rohu zatočíme ostře vpravo po hlavní silnici (přímo po vedlejší silnici bychom stoupali po svazích Blatenského vrchu a přes Rýžovnu pokračovali k Božímu Daru) a jedeme do Perninku*. Někdejší horní město je dnes vyhledávaným lyžařským a turistickým střediskem s dobrou nabídkou ubytování. Klesáme obcí a pokračujeme ve sjezdu údolím Bílé Bystřice do osady Pstruží* při soutoku Červené a Bílé Bystřice, s tradicí výroby bílé lepenky pro pivní tácky a oblíbeným hotelem Zelené údolí. Odtud pokračujeme do Merklína. V rekreační vsi stojí pozdně barokní kaple z 19. stol., na severní straně je tvrziště ze 14.–16. stol. se zachovalým kruhovým valem o průměru 20 m a 6 m hlubokým příkopem.

Z Merklína pokračujeme úzkým údolím, do kterého se vedle naší silnice vtěsnala i železniční trať, do Hroznětína*. I nadále se držíme Bystřice – silnice nás přivádí na okraj Ostrova. Druhé největší město na Karlovarsku těží ze své dobré polohy – bývá i častým cílem lázeňských hostů z Jáchymova. Dějiny města sahají na začátek 13. stol., kdy vzniklo sídliště při staré obchodní cestě. Ostrov*** pak byl před r. 1268 Přemyslem Otakarem II. povýšen na královské město, další priviligia si připsal ve 14. stol. V r. 1434 císař Zikmund zastavil Ostrov Kašparu Šlikovi. Na začátku 17. stol. se měšťané z poddanství vyplatili, ovšem v letech 1618–20 město stálo na straně stavů – a odplata je neminula. Ostrov byl r. 1623 zastaven vévodovi Janu Juliovi Sachsen–Lauenburg, městská privilegia r. 1655 prohlášena za neplatná a měšťané se stali nevolníky vrchnosti. Po r. 1689 získali Ostrov badenská markrabata a na začátku 19. stol. přešlo město do císařských statků. V r. 1873 byla otevřena porcelánka, po r. 1945 nastala intenzivní těžba uranu. Město proslavila i výroba trolejbusů. Ostrov si dodnes zachoval v historické části původní středověký půdorys. Nejstarší památkou je románský hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1226 s gotickou křížovou klenbou presbytáře. Farní kostel sv. Michaela je pozdně gotický, dnešní podoba je dána přestavbami v 16. stol. Někdejší piaristický klášter s raně barokním kostelem Zvěstování P. Marie ze 17. stol. sloužil dokonce v minulých letech jako kasárna. Na náměstí vidíme mariánský sloup z r. 1685, renesanční radnice z r. 1569 byla přestavěna r. 1795 a novogoticky r. 1866. Řada městských domů má renesanční jádra. Upravené náměstí vytváří dnes velice působivý celek, historické jádro je městskou památkovou zónou. Náměstí obklopují dvě okružní ulice, sledující dřívější pás hradeb. Pár kroků od tohoto starého středu města upoutá naši pozornost rozsáhlý zámecký komplex ze 17. stol. na místě původní středověké tvrze – tvoří jej zříceniny Šlikovského zámku, přilehlý Lauenburgský zámek z r. 1691, spojený s Bílou branou z r. 1690 a Bílým dvorem, dále raně barokní letohrádek z let 1673–83, v němž je umístěna galerie. Vrcholným dílem pozdní renesance je zámecký park, který byl založen r. 1625 na obou březích Bystřice, ale byl proměněn na nynější fragment ve stylu anglického parku. (Ubytování: Europenzion; ubytovna FK Ostrov; hotely Krušnohor, Myslivna aj.)

Z Ostrova se frekventovanou silnicí vracíme do Jáchymova.

(Doporučujemeprůvodce Krušné hory – západ ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: