Žebříky, lávky, řetězy, můstky. To vše je při průstupu rokle „Jánošíkove diery“ potřeba. Rokle je totiž místy pro turistu neprůstupná a skála je díky přítomnosti Hlbokého potoka často kluzká.
Nejvyšší, nejhezčí, nejznámější. Takové přívlastky se vážou na Šútovský vodopád, který najdeme u sousedů na Slovensku v malebném pohoří Malá Fatra.
Výlet na nejvýše položené obec na Kyjovsku a následné stoupání na Babí Lom je zajímavým námětem, jak strávit příjemné odpoledne. Odměnou za krátký výšlap budou daleké výhledy – dokonce až na Pálavu.
Při tomto výletě se můžete těšit na krásné dílčí výhledy, které později vygradují v nádhernou podívanou z kamenné rozhledny.
Nahoru a dolů – tak bude vypadat naše dnešní putování. S notnou dávkou odvahy se vyšplháme na Břesteckou skálu, která nás za naši námahu odmění alespoň částečným výhledem, od mohutného sekvojovce budeme šlapat zase vzhůru, ale na závěr našeho putování půjdeme už jen dolů.
Dnešní výlet bude ve znamení několika století. Nejdříve navštívíme barokní hřbitov z 18. století, pak se na zřícenině hradu v čase vrátíme zpět do století třináctého a nádhernými bukovými lesy projdeme do století dvacátého – k mohutným pozůstatkům projektu Baťovy dálnice.
Dnešní poměrně krátká trasa bude pro někoho možná poněkud dobrodružná, protože její větší část povede cestami bez značení. Orientace v terénu ale není zas tak náročná, místy překvapí i pěkné výhledy a nakonec doputujeme k hradu, jehož největší zvláštností jsou unikátní stříšky s tzv. vlaštovčími ocasy, které nemají v českých zemích obdoby.
Ne vždy je chuť a nálada na dlouhý výlet, proto nabízíme odpočinkové putování, při kterém nás tak trochu bude „pronásledovat“ historie. Ať je to skála Kazatelna, kde v dávné minulosti prý kázali augustiniáni z kláštera od sv. Klimenta, či vrchol Hroby, kde se hledalo místo Metodějova posledního odpočinku.
Dnešní putování nás zavede do míst, kde na nás dýchne dávná minulost. Prohlédneme si kapli sv. Klimenta, základy středověkého kostela nebo se na zdejším poutním místě můžeme pokusit rozezvonit zvony sv. Gorazda. Překonání výškových rozdílů na trase není moc příjemné, ale na závěr výletu se za odměnu můžeme osvěžit ve vodní nádrži v blízkosti Osvětiman. Jídlo a pití si vezmeme sebou, v hlubokých lesích není možnost žádného občerstvení.
Trasa z Ostravice na Lysou by se dala nazvat jako pěší magistrála pro turisty a nebál bych se říct, že jde o nejčastěji chozených osm kilometrů v celé české části Beskyd. Jak na takové trase vypadá odpočívadlo?