Články

Méně známý vrchol Jizerských hor, po jehož úbočí (asi 70 m pod vrcholem) vede vrstevnicová Pavlova cesta, plná zajímavých vyhlídek. Snad právě proto se jí také říká Vyhlídková okružní cesta. A není ani příliš frekventovaná, zřejmě i z toho důvodu, že značná část trasy je bez turistického značení. Nebojte se – zabloudit nelze.

Potok, pramenící na SV svazích Holubníku, bývá také nazýván Černý Štolpich. Asi po 1 km poměrně klidného toku prudce spadá do hluboké skalnaté rokle mezi Ořešníkem a vyhlídkovým skaliskem Krásná Maří, kde v horní části soutěsky překonává skalní stěnu vysokou přibližně 30 metrů.

Zdolat skalnatý štít Ořešníku (800 m) určitě stojí za trochu námahy a potu při výstupu. Vždyť Ořešník bývá také často nazýván králem jizerskohorských vyhlídek. Kdo se vyšplhá pod jeho vrchol, nemá ještě vyhráno.

Pokud v Plzni nejdete na fotbal, na hokej nebo na pivo, neznamená to, že už nemáte co dělat. I v okolí západočeské metropole se najde spousta zajímavých cílů a nemusíte být zdatný turista, abyste jich dosáhli. Jedním z pěkných míst je rozhledna na vrchu Sylván, který se nachází nedaleko plzeňských městských čtvrtí Vinice a Lochotín.

Na severní straně, vzhledem k hlavnímu hřebeni Nízkých Tater, se nachází přírodní unikát v podobě ledové jeskyně, ve které můžete kromě klasických krasových výzdob obdivovat také výtvory, které vznikly souhrou vody a mrazu.

Největší a nejhlubší pleso slovenské části Tater. I tak by se dalo nazvat dílo přírody, které kdysi dávno vymodelovaly ledovce v Mengusovské dolině pod Koprovským štítem.

Turistika neznamená jen to, mít sklopenou hlavu a odpočítávat metry k cíli. Člověk by měl taky někdy zvednout hlavu a kochat se okolím. Túra, kterou ocení především obdivovatelé lezeckých výkonů a vysokých skalních stěn je ta, která vede pod nejvyšší stěnou Tater.

Belianská jeskyně je jedna z mála zpřístupněných jeskyní v celých Tatrách. Je paradoxem, že Slovensko je jeskyňářským královstvím, ale jen zlomek z něj je zpřístupněn veřejnosti.

Zajímá vás, co čtou některé naše české horolezecké hvězdy, co se jim stalo v jejich „kariéře“ inspirací a navždy zůstalo zakotveno v srdci? Můžete se to dozvědět právě dnes!

Možnosti přežití jsou dány obecně fyziologickými hranicemi našeho organismu. Výcvikem a tréninkem se můžeme těmto hranicím přiblížit, ale v žádném případě nejsme schopni je překročit. Je ovšem známo, že pokud si myslíme, že už nevydržíme a nemůžeme dál, máme pořád ještě značné rezervy. Schopnost přežít je o tom, znát možnosti lidského organismu obecně a možnosti vlastní.