Puchýře – malé velké trápení

Puchýře – malé velké trápení

Snad každý je zná, snad každý je zažil. Začátek je vždy stejný. Nenápadný nepříjemný pocit v botě. Obvykle není dost času na sundání boty, vytažení ponožky, hory čekají. Večer, když boty konečně sundáte, nestačíte se divit. Pata pokrytá puchýřem plným tekutiny.

Puchýř – co je tento malý/velký tyran? Rána vzniklá třením nebo dlouhodobým tlakem, kdy dochází k oddělení svrchní vrstvy pokožky od spodních částí kůže. Tento prostor je následně vyplněn tkáňovým mokem (bezbarvou tekutinou). V případě, že dojde k porušení cévy, mohou být puchýře vyplněny krvavou tekutinou.

JAK NA NĚ?

Doporučení se mohou lišit od strhávání až po nic nedělání. Mohu doporučit puchýře nikdy nestrhávat! Stržený puchýř se stává otevřenou ránou, vstupní bránou pro infekci. V outdoorovém prostředí se otevřené rány hojí pomaleji, navíc na noze potřebujete i nadále chodit, a tím pádem může snadněji dojít k zanícení rány a dalším komplikacím.

Puchýře se nejčastěji vytvářejí na patách, bříškách prstů na nohou a dlaních. Na místech, která potřebujete pro normální fungování. Puchýře na rukou obvykle vznikají po pracovním víkendu, kdy celý den držíte v ruce lopatu, ale umí vzniknout i od držení nůžek či pádla. Pokud jsou puchýře malé a zas tak moc vám nebrání v pohybu rukou, nechte je být. Nic s nimi nedělejte. V opačném případě postupujte dle níže uvedeného postupu.

Zaměřím se teď více na puchýře na nohou, které často trápí cestovatele a horaly. Řešení puchýřů můžeme rozdělit podle možností – mohu zůstat na místě a dát si pauzu, nebo potřebuji pokračovat v cestě?

  • BERU DEN VOLNA

V případě, že nemusíte už nikam jít. Než budete na místo s puchýři sahat, sundejte ponožku a důkladně si umyjte ruce i postižené místo. Snažte se, aby se místo s puchýřem nijak nepoškodilo, choďte den v sandálech a odpočívejte.

  • MUSÍM POKRAČOVAT V CESTĚ

Dle velikosti puchýře a vašich zvyklostí můžete puchýř krýt hydrogelovými náplastmi. Koupíte je v různých velikostech. Jen pozor – v zimě tyto náplasti moc nefungují, gel v náplasti má tendence zamrzat.

Puchýř neztrhávejte, zato můžete zvolit méně drastickou metodu jeho propíchnutím. Dbejte na čistotu provedení. Umyjte si ruce i postižené místo s puchýřem. Připravte si jednorázovou sterilní jehlu. (Tyto jehly jsou skutečně jednorázové, po použití ji vyhoďte. I když se může zdát, že se jehla dá používat opakovaně, nedělejte to. Hrot jehly se s každým použitím tupí, po opakovaném použití budete zraněnému působit více bolesti než úlevy. Navíc byste museli jehlu vždy velmi důkladně dezinfikovat. Pořizovací cena sterilních jehel je korunová položka a vyplatí se pořídit si několik jehel do lékárničky.) Puchýř propíchněte a nechte odtéct tekutinu. Místo dezinfikujte – ideálně jodovou dezinfekcí (jsou velmi účinné), a nechte zaschnout, na ránu byste neměli sahat. Následně propíchnutý puchýř zakryjte náplastí bez polštářku. Nyní můžete využít náplasti z netkané textilie, kinesio tejpy nebo látkové náplasti. Nedoporučuji náplast s polštářkem, polštářek, respektive jeho okraje, mohou v místě puchýře tlačit a vytvářet další potenciální místa pro vznik puchýřů. Vrchní část kůže – puchýř – se buď spojí s ostatními vrstvami kůže, nebo zaschne a po několika dnech je možné ji odstranit.

Dojde-li ke kontaminaci puchýře krví nebo k zanícení rány, postupujte v řešení stejně jako u jakékoli jiné otevřené rány. Ránu vyčistěte, dezinfikujte a kryjte mastným tylem, gázou a náplastí z netkané textilie. Ránu udržujte v čistotě a pravidelně kontrolujte.

V případě vzniku velkých puchýřů a nechuti propichovat je se můžete pokusit o vytvoření ochranného kruhu kolem puchýře. Variantou je odstřižení kousku karimatky a vytvoření kolečka okolo puchýře. Zvýšený okraj zabrání odírání puchýře a jeho proražení. Nicméně tento postup je obvykle nereálný, nemáte-li náhradní větší boty.

RADĚJI PĚT MINUT ZPOŽDĚNÍ NEŽ TRABLE PO ZBYTEK TREKU

U puchýřů se maximálně snažte o jejich prevenci. V té vám pomohou:

  • Dostatečně velké a padnoucí boty – na zimní akce berte pohorky o číslo větší – noha má v zimě tendence natékat a také budete používat silnější ponožky. Boty si vždy rozchoďte, než vyrazíte do hor.
  • Kvalitní čisté ponožky – vždy byste měli mít dostatek suchých a čistých ponožek – puchýře snadněji vznikají ve vlhku a ve špinavých ponožkách, kde je více drobných elementů, které mohou působit otlaky. Vybírejte ponožky, které nemají velké švy a kvalitně odvádějí pot.
  • Hygiena! Hygiena! Hygiena! – každý den věnujte na cestě pár minut mytí nohou, jejich důkladnému usušení a promasírování. I na zimních akcích. Nezapomeňte, že na místech puchýřů snadněji vznikají omrzliny.
  • Předcházejte! – při pocitu tlaku v botě zastavte a místo preventivně přelepte tejpou nebo látkovou náplastí. Přemístíte tak tření mezi náplast a ponožku.

Mezi doporučeními, jak se vyhnout puchýřům, najdete také potření nohou vazelínou nebo jelením lojem. Je to možné, ale v rozumné dávce.

Zásypy a pudry používejte pouze po skončení túry, neměly by se vám dostat do bot. V botě může naopak pudr působit jako abrazivo a vést ke vzniku puchýřů. Pudry pomáhají vysušovat kůži.

A jedna rada na závěr: nebuďte líní zastavit a řešit puchýře včas.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: