S cukrovkou a epilepsií na hory

S cukrovkou a epilepsií na hory

V minulém čísle jsme si ukázali, jak správně reagovat při podezření na mrtvici a bolesti na hrudi. Tentokrát se zaměříme na další dvě onemocnění, kterými mohou někteří účastníci výletů do hor a mimo civilizaci trpět, a sice cukrovku a epilepsii. Přestože tato onemocnění při správné péči rozhodně neznamenají outdoorovou „stopku“, mohou nastat situace, kdy včasná první pomoc zachrání nejen vaši výpravu, ale hlavně to nejcennější…

Plánujete výpravu do hor a mimo civilizaci? Potom byste se měli vždy informovat o zdravotním stavu vašich parťáků. Ne proto, abyste je neustále kontrolovali nebo jim akci zakazovali, ale abyste jim v případě akutní situace dokázali efektivně pomoci. Zvláštní pozornost věnujte zejména cukrovce, epilepsii, závažným alergiím a astmatu. V tomto článku si povíme o prvních dvou z těchto onemocnění.

Tato onemocnění, pokud jsou léčena a léčba se dodržuje, obvykle nezpůsobují větší komplikace a je s nimi možné podnikat téměř cokoli. Nicméně, tak jako se v horách rychle mění počasí, mohou se změnit i podmínky na vaší výpravě. Může dojít k chybce např. v podání léků, rozhození pravidelného režimu, člověk má větší námahu, než na jakou je zvyklý… Bum. Je tady akutní situace, kterou musíme řešit.

Cukrovka

Cukrovkou v Česku trpí cca 900 000 osob, nejde tedy o žádnou raritu. Dochází při ní k porušení metabolismu zpracování sacharidů v lidském těle. Lidé s cukrovkou přijímají sacharidy z potravy, jejich tělo je ale nedokáže správně zpracovat, tedy využít jejich energii pro práci svalů. Ke zpracování cukrů v našem těle potřebujeme hormon jménem inzulín. Ten je produkován speciálními buňkami ve slinivce břišní. 

Existuje několik typů této nemoci. Nemocní mohou mít inzulínu nedostatek, nebo nemají inzulín v dostatečné kvalitě, aby na 100 % plnil svou funkci. Z tohoto důvodu musí buď užívat léky, nebo si inzulín píchat. Větší riziko vzniku akutního stavu, který je třeba řešit, nastává u osob, které si inzulín pravidelně píchají. Tito lidé si uměle dodávají inzulín do těla, aby jejich organismus mohl zpracovat cukr. 

Kdy může dojít k potížím?

akutním situacím dochází v momentě velkého poklesu krevního cukru v těle. Tento stav se vyvíjí v řádu minut. Takové situace mohou nastat v případě podání nesprávné (vyšší) dávky inzulínu, při zvýšené fyzické námaze nebo nedostatečném příjmu jídla. Představte si například situaci – jste domluvení na pauze na hřebeni, kde si dáte svačinu. Cukrovkář si před jídlem píchá inzulín. Situace se ale náhle změní a kvůli počasí musíte okamžitě sestoupit. Najednou jeden člen vaší výpravy za skupinou zaostává, není mu dobře, potácí se, nesrozumitelně drmolí. Došlo ke kombinaci podání inzulínu, nenajedení se, a ještě byla přidána další fyzická námaha. 

Do podobného stavu se mohou dostat i vytrvalostní sportovci nebo lidé držící přísné diety. Takovému stavu se mezi sportovci říká „hlaďák“. Projevy bývají podobné – opocení, slabost, nervozita, zmatenost, problémy s koordinací pohybů. Tento stav obvykle nekončí bezvědomím. Z tohoto důvodu u sebe také sportovci často nosí zásoby tzv. rychlých cukrů.

Projevy akutního nedostatku cukru (hypoglykémie) 

  • Slabost 
  • zmatenost 
  • poruchy chování 
  • poruchy řeči
  • třes, bledost, opocení, pocit nervozity 

První pomoc při cukrovce

  • Těmto osobám v civilizaci zavolejte záchrannou službu. 
  • První pomocí je podání cukru – ideálně v tekuté podobě. Dejte nemocnému napít sladký nápoj. Můžete jej zkusit postiženému vetřít do tváře (do místa mezi tvář a zuby). 
  • Nemáte-li sladký nápoj, podejte jakékoli jídlo – sušenku, ovoce. Jídlo nebo nápoje podáváme pouze osobám, které jsou schopny si je od nás vzít a samostatně se napít nebo najíst.
  • Jestliže podáte postiženému láhev se sladkým nápojem a ona mu vypadne z ruky, znamená to, že daná osoba již nemá kontrolu nad svým tělem. Mozek správně nekontroluje činnosti těla a hrozí zde riziko, že by postižený nápoj vdechl a mohl se začít topit nebo dusit. 
  • Tento stav rychle vzniká, ale dokáže se také rychle spravit. Jakmile se nemocný cítí lépe, dejte mu plnohodnotné jídlo a nechte jej odpočinout. 
  • Pokud postižený ve správný okamžik nedostane cukr, může upadnout do bezvědomí. Bezvědomí je stav, který je vždy nutné řešit cestou profesionální záchranné služby. 

TIP: Podávaný nápoj nesmí být slazený umělými sladidly, ta by neměla ten správný efekt. Nikdy nic nevkládejte postiženému na jazyk!!! 

Epilepsie

Při epilepsii dochází k celotělovým křečím, které může zapříčinit mnoho různých vlivů (např. nedostatek cukru, nedostatek kyslíku, otravy, úraz hlavy, vysoká horečka u dětí atd.). Samotné onemocnění epilepsie je pouze jedním ze spouštěčů tohoto stavu. Jedná se o neurologické onemocnění, které se projevuje různými typy záchvatů. 

Lidé s epilepsií mohou při dodržování režimových opatření ve svém životě dělat téměř cokoli. Mezi základní režimová opatření patří pravidelný a dostatečný spánek, vyhýbání se stresovým situacím, dostatečný příjem tekutin, omezení alkoholu a drog. Aktivity v rámci dne by si lidé s epilepsií měli správně rozplánovat, nemělo by docházet k přílišnému vyčerpání nebo narušení spánkového rytmu. Sportování ani cestování není těmto lidem nijak uzavřeno, vždy je však třeba jej konzultovat s ošetřujícím lékařem. 

Projevy epilepsie

  • Toto onemocnění se projevuje především záchvaty křečí.
  • Nepředstavujte si křeč, kterou můžete dostat do svalu například při běhu, ta je způsobena nedostatkem minerálů. Při epilepsii se jedná o svalové záškuby nebo strnulost větších svalových skupin nebo celého těla. 
  • Tyto záchvaty mohou trvat několik desítek vteřin až minuty.

První pomoc při záchvatu celotělových křečí

  • Především je důležité zachovat klid a zajistit bezpečnost nemocného – odstranit nebezpečné předměty, o které by se mohl zranit, nebo podložit hlavu měkkou tkaninou či batohem. 
  • V průběhu záchvatu nemůžete pro nemocného udělat nic dalšího. Záchvatu nijak nebraňte
  • Nevkládejte postiženému nic mezi zuby, nesnažte se vytahovat jazyk apod. Vyčkejte. Záchvat skončí. 
  • Po skončení záchvatu vyndejte vše, co jste postiženému dali pod hlavu a zkontrolujte, zda na vás reaguje – na oslovení nebo silnější podnět, např. zatřesení rameny. 
  • Pokud se po záchvatu neprobírá, nereaguje na vás nebo nedýchá, okamžitě volejte záchrannou službu. 
  • Pokud nedýchá, zahajte resuscitaci. 

Po záchvatu celotělových křečí bývají lidé velmi unavení (v jeden okamžik pracovala velká část jejich svalů) a mohou být zmatení. Dejte jim čas. Vysvětlete, co se stalo. Zkontrolujte, zda se při záchvatu nijak neporanili. Zajistěte nemocnému soukromí, často se stává, že v průběhu křečí dojde k uvolnění svěračů a nemocní se pomočí nebo pokálí. Opakovaně vysvětlujte situaci.

TIP: Záchrannou službu po probrání volejte vždy, když nemocného neznáte, nevíte, jak vypadají jeho záchvaty (jaký mají průběh a délku), nebo pokud průběh jeho epileptických záchvatů znáte, ale tento byl jiný (delší, jiný průběh, zranil se).

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: