Dehydratace a přehřátí – nástrahy letních hor

Snad každý někdy zažil pocit žízně v horách – voda došla v lahvi i CamelBaku, studánka nebo potůček nikde a k chatě daleko. Krátkodobě se s pocitem žízně dokážeme bez problému vypořádat. Pokud bychom tento stav měli zažívat v delším časovém horizontu, dojde k dehydrataci organismu. Vlivem letního horka však může nastat i další nepříjemný stav – přehřátí, které způsobí úpal či úžeh. Při správné péči se však s těmito stavy dokážeme účinně vyrovnat.

Letní strašák č.1: dehydratace

Dehydratovat se můžeme nejen nedostatkem příjmu tekutin. K dehydrataci velmi často dochází vlivem většího výdeje tekutin – nejčastěji při fyzické námaze. Dalšími způsoby, jak dokážeme tělo připravit o tekutiny, jsou průjmy, zvracení či pocení při horečce. V neposlední řadě je třeba zmínit také příjem nevhodných tekutin, jako je káva, černý čaj, alkohol nebo energetické nápoje.  

Děti jsou k dehydrataci náchylnější než dospělí, proto je třeba hlídat jejich pitný režim i na kratších výletech. Další rizikovou skupinu představují starší lidé, kteří nemají tak často pocit žízně a obecně méně pijí. Jsou tedy dlouhodobě ve stavu lehké dehydratace.

Pitný režim za každého počasí

V letních horách nás napadne, že bychom měli dostatečně pít. Jinak je tomu v zimních horách. Chladné počasí, několik vrstev oblečení, nutnost sundávat batoh nebo nepříjemné vysvlékání, když jdeme na záchod. To vše jsou argumenty, proč lidé v zimních horách pijí méně, přestože mají zátěž velmi podobnou jako v jiných měsících. Pokud plánujete zimní přechod, skialpový výlet nebo putování na sněžnicích, hlídejte členy své skupiny a jejich pitný režim. Pitný režim v zimě může mít různou podobu – hodně tekutin k snídani např. v podobě čaje, během dne třeba méně, potom ale doplnit tekutiny večer, když jste na chatě nebo tábořišti.

Při normální aktivitě bychom měli za den vypít 2-3 litry tekutin – nepočítáme mezi ně kávu a alkohol. Můžeme naopak využít tekutiny obsažené v ovoci, zelenině a dalších potravinách. 

Příznaky dehydratace

• Pocit žízně: první varovný příznak, kterým nám tělo dává najevo potřebu tekutin. 
• Bolest hlavy.
• Pocit sucha v ústech.
• Popraskané rty.
• Tmavší moč. 
• U starších lidí můžete pozorovat kožní řasu na hřbetu ruky. Pokud chytnete kůži na hřbetu ruky mezi prsty a pustíte, kůže se vrátí do normálu. Když stejný test uděláte na ruce své babičky, kůže velmi pravděpodobně zůstane vyvýšená. 

Jak postupovat při dehydrataci

Pociťujete-li příznaky dehydratace, je třeba doplnit tekutiny. Ale nejen samotnou vodu. Doplnit musíme také ionty, minerály a vitamíny. Zejména pokud k dehydrataci došlo vlivem zvracení, pocení nebo průjmu. Tělo v těchto případech ztrácí nejen vodu, ale i další látky.

Při doplňování tekutin platí, že rehydratační nápoj musí chutnat. Skvěle vybalancovaný roztok, který nám postižený odmítá vypít, svou úlohu neplní příliš dobře. K rehydrataci můžeme využít předpřipravené roztoky z lékárny (např. Enhydrol, Kulíšek nebo Vodníček pro děti). Tyto sáčky se rozmíchají ve vodě a obsahují ideální poměry iontů, minerálů, vitamínů. Ne vždy ale chutnají.

K rehydrataci můžete využít také méně koncentrované iontové nápoje, nealkoholické pivo, minerální vody nebo domácí rehydratační nápoj.

Domácí rehydratační nápoj:

• 1l vody, 
• 1 hrneček citrusové šťávy nebo džusu (pomerančové nebo grepové), 
• 6 lžiček cukru, 
• 0,5 lžičky soli. 

Rehydratační nápoje podáváme v delším časovém horizontu a po malých dávkách (po hrníčkách).

Kdy zavolat záchranku?

Jestliže postižený pociťuje výraznou bolest hlavy, slabost, motání hlavy, ztrácí vědomí nebo se nám nedaří postiženého rehydratovat, voláme záchrannou službu a předáváme pacienta profesionálům.

Letní strašák č. 2: Přehřátí

Vysoké teploty nám v letních měsících mohou přivodit krom dehydratace i další problém, a to přehřátí organismu. Organismus si můžeme přehrát buď vystavením přímému slunci (např. bez ochrany hlavy), nebo ve vyhřáté, špatně větrané místnosti. 

K přehřátí v outdoorovém prostředí může dojít např. ve stanu postaveném na slunném místě nebo pokud jdete za deště v teplém počasí v goretexovém oblečení či pláštěnce. Tělo se nemůže potit a přehřívá se. Stav přehřátí může doprovázet i dehydratace – s tou už si ale umíme poradit. Oběma stavům navíc můžeme účinně předcházet.

Jistě znáte pojmy úpal a úžeh. Dost možná se vám pletou příčiny těchto stavů:

Pro nás však není podstatné, který stav je způsoben sluncem a který horkým prostředím, oba řešíme stejným způsobem!

Projevy přehřátí organismu:

• Bolest hlavy.
• Nevolnost.
• Zvracení.
• Horká kůže.
• Zarudnutí kůže.
• Horečka.

Pokud pozorujete tyto příznaky ihned poskytněte první pomoc. 

První pomoc při přehřátí:

• Změna prostředí: pryč z přímého slunce, pryč z vyhřátého prostoru.
• Ochlazení: podáváme chladné nápoje (ne ledové). Postiženého dáme do průvanu, doporučíme vlažnou sprchu nebo studené obklady na čelo, zápěstí a kotníky. 

Kdy zavolat záchranku? 

Za závažné příznaky přehřátí považujeme celotělové křeče, změnu stavu vědomí, zmatenost, mdloby. V těchto případech opět volejte záchrannou službu.