Metodika

Co dělat, když běžná turistika zevšední, ale na velké alpské túry jsou vaše děti ještě malé? Ideálním řešením pro celou rodinu mohou být ferraty. Při tomto zábavném a vzrušujícím dobrodružství si přijde na své celá rodina. Aby byl ovšem společný výlet na zajištěných cestách úspěšný, je třeba dodržet několik zásad.

Lezení za výhledy nebo sportovními výkony s sebou nese určitá rizika. Lezec se chystá cvaknout další presku, jistič si povídá pod skálou. Lezci uklouzne noha a neudrží se. Padá! Než se stačíte vzpamatovat, leží lezec na zemi! Co teď?

Od 1. 9. 2019 se zaplacením příspěvku na rok 2020 automaticky stáváte členy Alpenvereinu i pro konec roku 2019. Prodlužuje se tím tedy doba využití veškerých výhod, které toto členství zahrnuje (unikátní pojištění, slevy na chatách, vybraných lanovkách, některých železničních drahách atd.).

Oděrky, škrábance, odřeniny, drobné tržné rány… nejčastější úrazy, se kterými se potkáme v outdoorovém prostředí. V městském prostředí bychom se těmito úrazy téměř nezabývali, ale v přírodě je třeba jim věnovat pozornost. Komlikace hojení ran mohou znamenat značné komplikace také pro celou akci.

V outdooru používáme různé boty, od lezeček, přes trailovky, pohory až po skialpové lyžáky. Taky tady je barefoot obuv, o které se v outdooru moc nemluví. Navštívil jsem fyzioterapeuta Mgr. Tomáše Zemánka ve Fyzio Beskyd, abychom se o benefitech bosého chození pobavili.

V dnešní době se zrychluje vše, i způsob pohybu v horách. Důvod může být buď sportovní, v podobě překonávání tzv. FKT (Fastest Known Time), tedy nejrychlejšího přechodu/přeběhu dané trasy, nebo zvýšení efektivity pohybu v horách, a tím i zvýšení bezpečnosti. Ať je vaše motivace ke zrychlenému pohybu v přírodě jakákoliv, může se vám hodit následujících pět tipů.

Jak funguje GPS? Základní funkce GPS: trasový bod a trasa. Jak přenést do mapy geografické souřadnice a souřadnice UTM UPS? Podle čeho GPS vybírat? A je třeba mít GPS nebo stačí chytrý telefon? Odpovědi najdete v následujícím článku!

Zranění v divočině představuje vždy problém. Jak se k nám dostane pomoc? Dostaneme se my k pomoci? Jak dlouho bude záchranná akce trvat? Občas se dostaneme do situace, kdy je třeba vyrazit pomoci naproti či dopravit zraněného na místo přistání vrtulníku. Jaké jsou možnosti transportu a jaký materiál bude potřeba?

Proč vás neošetří všude po Evropě s průkazem pojištění zdarma? Jak se pojistit na feraty a další outdoorové sporty? Co všechno má být v lékárničce pro případ nouze? Vše jasně a stručně najdete zde.

Metodiky byla napsána už hora, která kdyby vrhnula stín, přikryla by celý Prachov a dalo by se tak v klidu lézt i v parném létě. Jak to dělat správně, se dozvíte ve všech z nich. Když někdo napíše novou metodickou bibli, většinou 99 % věcí už je známo a jenom zbytek jsou novoty. Což však zůstává, jsou stále stejné chyby. Rozhodli jsme se vám ukázat ty nejčastější – nyní jako pokračování Metodiky I.

Metodiky byla napsána už hora, která kdyby vrhnula stín, přikryla by celý Prachov a dalo by se tak v klidu lézt i v parném létě. Jak to dělat správně, se dozvíte ve všech z nich. Když někdo napíše novou metodickou bibli, většinou 99 % věcí už je známo a jenom zbytek jsou novoty. Což však zůstává, jsou stále stejné chyby. Rozhodli jsme se vám ukázat ty nejčastější.

Zastavení krvácení, vytvoření dlahy, transport raněných, hypotermický balíček, resuscitace… Tak, ruku na srdce, věděli byste si rady? Já už bych si po kurzu outdoorové první pomoci Horal od organizace ZDrSEM v případě nouze poradila.

Na horách daleko od civilizace může i podvrtnutý kotník znament problém. Jak zadlahovat zraněnou nohu nebo ruku? Nechte si poradit odborníkem, jak a z čeho vytvořit improvizovanou dlahu na cestách.

Kdysi jsem se jednoho výrazně staršího kamaráda zeptal, jak trénuje. Podotýkám, že se tak stalo poté, co mi opět zcela bez problémů v šestitisícové výšce utekl a přes mou tehdejší „nabušenost“ jsem si oproti němu ani neškrtnul. Co mi na to řekl?

Omrzlina je chladový úraz. Je to termické poškození tkáně, které se může rozvinout za určitých okolností při vystavení organismu teplotám pod bodem mrazu. Nejčastěji omrzají periferní oblasti těla: prsty u rukou a nohou, popřípadě nos a uši.