Sněžná slepota: jak jí předcházet a řešit?

Možná si vybavíte obrázky ze starých knih, kdy horolezci postupují po svahu s kartony přes oči s vystřiženou škvírkou. I tyto „brýle“ jsou lepší než nic.

Sněžnou slepotu způsobuje větší množství ultrafialového záření. Intenzita ultrafialového se zvyšuje se stoupající nadmořskou výškou. Ve vysokých horách se navíc pohybujeme po sněhových polích, které toto světlo perfektně odráží. Proto nás ohrožuje nejen přímo od slunce, ale i odražené od sněhu.

CO JE SNĚŽNÁ SLEPOTA?

Sněžná slepota je strašákem nejen vysokých hor – k podobnému poranění může dojít i doma např. při svařování, když si dostatečně nechráníte oči.

Za sněžnou slepotu označujeme zánět oční rohovky a spojivky, který vzniká díky vystavení očí extrémnímu slunečnímu svitu. Zánět rohovky je velmi bolestivý, postižený má silný pocit pálení a řezání v očích. Obvykle odmítá oko otevřít. Oční víčka mohou být až křečovitě sevřená, což může bránit i pasivnímu otevření očí pro aplikaci léků.

Když je rohovka poškozena silným slunečním zářením, můžeme tento stav přirovnat k popálení její vrstvy.

JAK SE POSTIŽENÍ PROJEVUJE?

Sněžná slepota se projevuje postupně – jedním z prvních příznaků je pocit cizího předmětu v oku, slzení, zčervenání očí, řezání a silná bolest. Pokud bychom vystavili člověka silnému slunečnímu záření na delší čas (až 6 hodin), dochází ke křečovitému sevření očních víček (tělo se brání dalšímu poškození). Tato situace může velmi zkomplikovat túru v horském terénu, kdy je člen vaší skupiny prakticky slepý a plně odkázán na vaši pomoc.

Rohovka má velkou regenerační schopnost, obvykle se sama rychle zahojí, nicméně vás čeká velmi nepříjemná noc. Mnozí popisují sněžnou slepotu, jako kdybyste měli v očích nasypaný písek, kdy každé otevření oka a mrknutí je velmi bolestivé.

Vše, co potřebuješ vědět o první pomoci v horách, tě naučí na kurzu outdoorové první pomoci Horal od ZdrSem. Jedná se o nejdelší a nejucelenější kurz o outdoorové první pomoci pro širokou veřejnost u nás. Dozvíš se a prakticky vyzkoušíš, jak si sestavit lékárničku do hor, resuscitaci, ošetření ran, transport raněného, tvorbu hypotermického balíčku aj.

K předplatnému časopisu Svět outdooru získáš 10% slevu na kurz outdoorové první pomoci Horal. Více informací najdeš na eshop.svetbehu.cz

JAK SI POMOCI?

První pomocí je v tomto případě opuštění prostředí s vysokým ultrafialových zářením, což je mnohdy nemožné. Pak je třeba maximálně ochránit zrak postiženého, a to ideálně kvalitními slunečními brýlemi. Všimněte si, že sluneční brýle určené pro vysokohorskou turistiku mají vždy plné bočnice a chrání oko ze všech stran. Pro sestup můžete do očí aplikovat znecitlivující oční kapky. Znecitlivující kapky se aplikují vždy vleže.

Tyto kapky sice zmírní bolest, ale to by rozhodně nemělo vést k mylnému dojmu, že je možné pokračovat ve výstupu.

Existuje riziko vzniku infekce rohovky nebo spojivky, který může vést k trvalému poškození zraku. Přestože bolest ustoupila, je potřeba mít na paměti, že oči jsou poškozené a je nutné je chránit.

Dalšími kroky v léčbě jsou léky tišící bolest (např. běžně dostupný Ibalgin) – vždy respektujte maximální povolené dávkování, a gely podporující obnovu rohovky (např. Recugel). Gel zároveň snižuje riziko vzniku infekce. Podpůrnou terapií je klid, tma, studené obklady na víčka a dostatečná hydratace ve vyšších nadmořských výškách. Postižený by si neměl oči mnout a dotýkat se jich, i když pro bolest je to mnohdy náročné vydržet.

JAK SE NEDOSTAT DO TAKOVÉHO PROBLÉMU

Základní prevencí vzniku sněžné slepoty jsou kvalitní sluneční brýle. Kvalitní brýle do vysokých hor poznáte podle pevných bočnic (chrání oko ze všech stran, aby se k němu nedostaly sluneční paprsky), ochrana proti UV záření (pozor, existuje několik druhů UV záření, UV záření A–C) a co nejnižší prostupnost světla (3–8 %). Brýle vhodné do vysokých hor nebo na ledovec nejsou určené na řízení auta!!!

Kdo stojí za vynálezem slunečních brýlí?

Sněžné brýle, to je přesnější název pro vynález, který objevili Inuité a Yupikové, obecně známí pod pojmem Eskymáci. Lidé žijící na severu v arktických podmínkách běžně vyráběli brýle z naplaveného dřeva, mrožích klů nebo sobích parohů. Brýle byly obráběny přesně dle tvaru obličeje jejich nositele, který se díval přes úzkou štěrbinu. Ta zabraňovala průniku nadměrného slunečního svitu, a tím i chránila proti sněžné slepotě. Objevení těchto brýlí se datuje někdy před 2000 až 4000 roky.