HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Mýtus o první pomoci — Dusí se! Prořízneme mu krk a strčíme tam brčko

Klasika z každého správného amerického filmu. Hlavní hrdina se dusí, jeho nejlepší přítel mu zachrání život úkonem, který ale do první pomoci vůbec nepatří – tracheostomií. Pojďte si přečíst proč!

Jak to celé vzniklo?

Mohou za to filmy! Ani nespočítám, v kolika filmech bylo možné vidět rozříznutí krku kapesním nožíkem a zasunutí brčka z právě dopitého drinku… Také bezpochyby všichni nosíme v náprsní kapse stařičkou Versatilku, kterou v případě vlastního dušení, neváháme rozšroubovat a vrazit si ji někam do krku — vždyť jde přeci o život, ne? Ano, ale až ve chvíli, kdy tento úkon provedete…

Proč to nefunguje?

Tento úkon, zvaný tracheostomie, patří do rukou odborníků, a to ne ledajakých, tento zásah smějí provádět jen proškolení lékaři, většinou pracovníci ZZS nebo ARO, ne kdejaký obvoďák. A ani lékaři tento postup nevolí rádi, spíš se uchýlí k intubaci nebo jiné méně invazivní metodě.

Ale zpátky z medicínských výšin. Důvodem, proč tento úkon nesmíte provést je to, že toho můžete strašně moc poškodit. Vždy vzpomínám na slova jednoho kolegy, lektora první pomoci, který na otázku: „A mám mu teda říznout do krku a něco tam strčit?“, chladně odpovídá: „Jo, tak řezat do krku byste chtěl?! Tak ano, ale objeďte mu ten krk tou rybičkou kolem dokola — v jeho vlastním zájmu!

Pojďme se tedy podívat, co všechno je možné poškodit. Namátkou: štítnou žlázu, která je jako všechny endokrinní žlázy bohatě cévně zásobena; obě krkavice, tepny, které pod velkým tlakem ženou krev do mozku; krční žíly a především bohatě větvenou přední krční žílu; dále v krajních partiích probíhají odbočky bloudivého nervu… — je to prostě moc.

Mýty o první pomoci

Ve spolupráci s PrPom.cz vás bude každý týden na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Všechny mýty naleznete v nové sekci První pomoc.

První pomoc při dušení vs. rakovina

Prosím, pusťte si následující video, ještě než budete číst dál. Ze začátku to vypadá, že téma s první pomocí vůbec nesouvisí, ale závěrečné titulky přinášejí pravdivé a kruté poselství — nepodceňujeme neznalost první pomoci.

Jak je to správně?

Pokud spatříte dusícího se člověka, tak:

  1. Okamžitě k postiženému přistupte a upravte jeho polohu. Správná poloha je ve stoje s široce rozkročenýma nohama a ohnutým trupem. Lidé často tuto polohu zaujmou sami — těleso má snazší cestu ven a dušení má větší uvolňovací efekt. Pokud člověk slyšitelně kašle, tak žádné další úkony neprovádíme! Kašel je nejlepší obrannou reakcí organismu.

  2. Pokud člověk přestává slyšitelně kašlat a je slyšet už pouhé sípání, zahajujeme záchranné manévry:

    1. Prudké údery do zad (Gordonův manévr) — provádíme hrotem dlaně, mezi lopatky, směrem k hlavě. Síla úderů musí být dostatečná. Úder provedeme 5×.

    2. Stlačování nadbřišku (Heimlichův manévr) — pěst jedné ruky přiložíme pod hrudní kost (do oblasti bránice), volnou dlaní druhé ruky pěst překryjeme a prudce stlačíme 5× k sobě.

  3. Tyto manévry neustále opakujeme a střídáme. V případě, že těleso není vypuzeno a postižený v bezdeší ztrácí rovnováhu a začíná padat, dopomůžeme mu na zem. Zakloníme hlavu, zkontrolujeme dech (pravděpodobně nebude přítomen) a v případě zjištěného nenormálního dýchání či bezdeší, neprodleně zahájíme resuscitaci.

Obecně platí pravidlo, že dýcháme jen do osob, u kterých nemáme obavu z přenosu nemocí (rodina, kolegové, spolužáci…). Toto pravidlo je neměnné a respektuje, že zdraví zachránce je na prvním místě. Dovolím si však připomenout, že u osob které se dusili (nebo tonuli) je provádění umělého dýchání velmi vhodné. Je totiž možné, že se podaří těleso prodechnout do jedné z plic a uvolníme tak druhou.

Téma je poměrně vážné a proto se ho jistě hodí trochu odlehčit. V následujícím videu je mírně lechtivým způsobem zobrazena metodika Heimlichova manévru. Tak, ať se líbí.

https://www.youtube.com/watch?v=ADE3t7uB3AM

Pokud se chcete učit první pomoc s lektory, kteří vědí, o čem mluví, ale zároveň se nebojí brát výuku s humorem a jsou pro vás schopni připravit reálné modelové situace, ve kterých si budete moci vše na vlastní kůži vyzkoušet, zkuste některý náš zážitkový kurz první pomoci.

Články o první pomoci pro Pohora.cz připravuje PrPom.cz.

Zkušenosti čtenářů

Jaroslav Cimrman

Jenže co případy, kdy sanitka prostě přijet nemůže – jste sami na opuštěném místě a naděje na jinou záchranu je nulová? Jestli to má být poslední zoufalí krok na záchranu manžela nebo manželky a podobně, myslím, že je pořád lepší to udělat, když jiná naděje není. Nelíbí se mi, že lékaři si v posledních letech přisvojují naprostou moc nad životem a smrtí lidí a tvrdí, že jen oni mají právo dělat některé úkony i za cenu, že ten člověk zemře. Jsou případy, kdy prostě i lajk musí zkusit všechno, co by mohlo život zachránit, když žádná jiná naděje není – i kdyby se to třeba nepovedlo.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: