Mýtus o první pomoci — Má zlomenou nohu! Odneseme ho!

Jak to celé vzniklo?

Problémem, kterého si při výuce první pomoci všímám čím dál častěji, je představa, že první pomoc musí vždy existovat, anebo být provedena. Nejinak je tomu právě v případě zlomenin, které jsou všeobecně přeceňovaným poraněním, jež mnohdy není vážné.

Existují však zlomeniny, u nichž polohování, dlahování či transport nezpůsobí jen bolest, ale mohou vážně ublížit…

Proč to nefunguje?

Existuje určitá typologie zlomenin, odvíjející se od poškozené kosti. Zlomeniny krátkých kostí všeobecně nebývají vážné, alespoň ne, co do přímého ohrožení života. U zlomenin dlouhých a plochých kostí je situace jiná.

Základní znalost anatomie říká: „Čím větší, silnější či delší kost, tím větší, silnější či delší céva u ní…“ Při zlomeninách dlouhých kostí (nejdramatičtějším případem je kost stehenní) může v případě nešetrného pohybování dojít k protržení stehenní tepny. Tato céva zásobuje celou dolní končetinu krví, a to pod nezanedbatelným tlakem.

Podobný problém může nastat u zlomenin velkých plochých kostí – například pánve. I zde prochází nesčetné množství velkých cév, které mohou být pohybem ostrou zlomenou kostí narušeny.

Zásadním problémem pohybu se zlomeninami je tedy nebezpečí způsobení masivního vnitřního krvácení, kterého si zachránce často nemusí všimnout. Dalším nezanedbatelným nebezpečím je způsobení obrovské bolesti, která pohyb s danou částí těla provází. Pro transport je také často potřebné zlomenou část těla (končetinu) nějakým způsobem narovnat, a to třeba i přes zjevnou deformitu – ohromná bolest a nebezpečí krvácení.

Transportování tedy přes svůj převážně minimální význam či zbrklost způsobí pacientovi nepředstavitelné bolesti a může ho vzniklým vnitřním krvácením přímo ohrozit na životě.

Stolička ze čtyř rukou

Transportní stolička ze čtyř rukou je velmi často vyučovaným druhem transportu, avšak její zásadní chybou jsou ony čtyři ruce. V případě, že pacient omdlí, následuje ošklivý pád z velké výšky a to přímo na týl či temeno hlavy.

Jediná správná stolička je trojúhelníková, tvořená ze tří rukou, kdy čtvrtá je položená na rameno druhého zachránce a tvoří „opěradlo“ bránící pádu pacienta.

A právě proto, že boj s mýty o první pomoci je jedním z našich hlavních cílů, zvolili jsme si tento nesmysl jako logo – proto má jedna ruka jinou barvu – je tam navíc!

Jak je to správně?

Právě u zlomenin bude platit známé klišé „Méně je více.“ – což v tomto případě bude znamenat, že úkony provedené v první pomoci budou zanedbatelné, avšak to nic nemění na jejich významu.

Zlomeninu horní končetiny (zápěstí, předloktí, předramení či klíční kost) nijak nefixujeme, netřeba provádět prehistorické šátkové závěsy. Pacient si většinou paži sám drží druhou nepoškozenou paží a je víceméně spokojen. Představa šátkování spojeného, s byť minimálním, pohybem ho děsí. Pokud bychom chtěli dotyčnému ulehčit, stačí ohrnout dolní okraj trička přes paži – a „šátek“, jenž nepotřeboval žádný pohyb je na světě. Poté stačí tričko přidržovat za zdvižený lem, anebo zajistit zavíracími špendlíky.

Zlomená „noha“ – dolní končetina, žádnou velkou péči nepotřebuje. Zde bude nejlepší, když pacienta ponecháme v poloze, ve které je, komunikujeme s ním a poučíme ho, aby ani on sám se příliš nepohyboval.

Poté, co u jakékoliv zlomeniny zajistíme klid a „pohodlí“ pacienta, voláme záchrannou službu, která zajistí odborný transport pacienta do nemocnice. Často naloží vakuovou dlahu, jejíž hlavní předností je to, že končetinu zpevní v jakékoliv deformované poloze, a to bez nutnosti narovnání, kterému bychom se v případě improvizované dlahy z klacku pro improvizovaný transport jen těžko vyhnuli…

Pokud se chcete učit první pomoc efektivně a s lektory, kteří dokáží potlačit svou ješitnost a bez obalu říci, že u konkrétního stavu je někdy lepší raději nedělat nic, pojďte to vyzkoušet s námi! Navštivte některý z našich zážitkových kurzů první pomoci.

Články o první pomoci připravuje PrPom.cz.