HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Mýtus o první pomoci – Dospělé resuscituji 30:2, ale u dětí je to jinak

Mýtus o první pomoci – Dospělé resuscituji 30:2, ale u dětí je to jinak

S dětmi je to složité. To ví nejen každý rodič, ale i každý absolvent kurzu první pomoci. Ovšem, jakým způsobem se konkrétně liší resuscitace dětí a dospělých již se často ztratilo v zapomnění. Jak to tedy je?

Jak to vzniklo?

Laická resuscitace prodělala za poslední tři desítky let bouřlivý vývoj. Kromě toho, že osob v ohrožení života, kterým je poskytnuta účinná laická první pomoc, neustále ubývá, došlo například k těmto jevům:

  • přenos důrazu z umělého dýchání na srdeční masáž
  • úplně vypuštění hledání pulsu z laické první pomoci
  • rozmach AED – automatizovaných externích defibrilátorů
  • opakované změny poměrů dýchání a stlačování
  • ustupuje se od stabilizované i protišokové polohy
  • a mnoho dalšího…

Tyto prudké změny se jen velmi částečně odrazily v povědomí veřejnosti – a to zpravidla tak, že vytvořily značný zmatek. Důkazem toho je i obrovská řada mýtů o první pomoci, kterou už máme za sebou – tolik bychom toho nikdy sami nevymysleli 🙂

Většina změn byla motivována dvěma faktory:

  • snahou první pomoc zjednodušit a zpřístupnit
  • novými výsledky vědeckých výzkumů.

Především ten zmatek. Dalo by se namítnout, že by stačilo, aby si laik jednou za 5 let došel na kurz první pomoci a problém je vyřešen. Jenže – ruku na srdce – kolik lidí si dnes uvědomuje svou zodpovědnost a na kurz první pomoci opravdu přijdou? A kolik procent takových kurzů první pomoci je zážitkových a má potřebnou kvalitu? Zkuste se zamyslet:

  • Kdy jste byl(a) Vy naposledy na kurzu první pomoci?
  • Kolik si z toho kurzu pamatujete?
  • Kolik modelových situací (simulací) jste během takového kurzu absolvoval(a)?
https://www.youtube.com/watch?v=4upQKNX8EGE

Další problém je, že laici zcela opomíjejí důležitější rozdíly mezi resuscitací dítěte a dospělého, protože jsou zaujati neustálými změnami poměrů mezi umělým dýcháním a stlačeními hrudníku.

Mýty o první pomoci

Ve spolupráci s PrPom.cz vás bude každý týden na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Všechny mýty naleznete v nové sekci První pomoc.

Jak je to správně?

Především shrneme rozdíly mezi resuscitací dítěte a dospělého:

1. Volání na tísňovou linku:

Jste-li na místě sami, nejprve alespoň minutu dítě resuscitujte a až poté volejte na záchranku.

2. Dýchání:

U většiny dětí dochází k zástavě oběhu kvůli dýchacím potížím – například vdechnutí cizího tělesa nebo tonutí. Z toho důvodu:

  • plnohodnotná laická resuscitace dítěte začíná 5 umělými vdechy
  • plnohodnotná laická resuscitace dítěte určitě obsahuje dýchání z úst do úst – v poměru 30 kompresí hrudníku ku 2 pokusům o umělý vdech

I tak ale pro laické zachránce platí, že pokud dýchání z úst do úst provádět neumíte, tak dýchat nemáte. Pokud se rozhodnete dýchání provádět, u kojenců a batolat (prostě u miminek…) provádíme dýchání do úst i nosu zároveň. To se ale z článku nenaučíte.

3. Nepřímá srdeční masáž:

Podle věku dítěte je třeba přizpůsobit hloubku nepřímé srdeční masáže. Obecným pravidlem je stlačovat hrudník do 1/3 jeho celkové „hloubky“.

Závěrem

Máte pocit, že v článku chybí něco podstatného? Bravo, jste všímaví. V článku chybí opravdu mnoho věcí, které potřebuje laik, aby úspěšně zvládl resuscitaci dítěte. Například praktický nácvik, zvládnutí vlastního stresu, a tak dále. Pokud vás téma zaujalo a umění resuscitovat dítě vám přijde jako užitečná dovednost, pak vás zveme na kurz. Třeba tento.

Články o první pomoci připravuje PrPom.cz.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: