Česko

Suchý vrch (995 m) je nejen nejvyšším bodem Bukovohorské hornatiny, ale i oblasti našeho průvodce. Následující výlet je nejméně náročnou variantou výstupu od Jablonného – byť při něm zdoláme převýšení 570 m.

Půvabná zákoutí v údolích Čenkovičky a Černovického potoka nám vyváží to, že následující putování s výstupem na Suchý vrch je o něco náročnější než výšlap předchozí. Získáme při něm ucelenější představu o charakteru Bukovohorské hornatiny i tím, že navštívíme její dva nejvyšší vrcholy (a tím i nejvyšší místa našeho průvodce). Obtížnější je výstup z Čenkovic na Bukovou horu.

Pestrá, členitá a poměrně náročná trasa je určená především zkušenějším a fyzicky zdatnějším turistům. Čekají nás četná stoupání a klesání (nejvíc zabrat nám asi dá výstup na Třebovské stěny), ale i romantická údolí, daleké výhledy, zajímavé kulturní památky i hluboké lesy.

Kouzelná trasa vede na vyhlídkový vrch Lázek (714 m), nabízí nádherné pohledy i působivé krajinné scenérie.

Někdejší lázně Hory, známé pobytem Boženy Němcové, především pak Kozlovský kopec s turistickou chatou a obec Kozlov, kde řadu let pobýval Max Švabinský – to jsou atraktivní cíle výletu, kterým si přiblížíme půvabné okolí České Třebové.

Nenáročná trasa nás vede z okresního města Ústí nad Orlicí do Letohradu, mezi oběma sídelními celky je dobré autobusové a železniční spojení. Seznámíme se s proměnlivou scenérií údolí Tiché Orlice, potěšíme se hezkými výhledy do kraje, navštívíme zříceniny hradu Lanšperka.

Členitá a pestrá trasa s častým stoupáním a klesáním střídá hluboká údolí s místy skvělého výhledu, pole a louky s rozlehlými lesy. Poznáme řadu půvabně položených samot i malých vsí a především historicky zajímavou, pověstmi opředenou zříceninu hradu Žampach. Je třeba počítat s tím, že cesty a pěšiny mohou být místy blátivé.

Kamenný pomníček připomíná neobvyklou událost. Řezník vedl býka na porážku, ale němá tvář, snad v tušení neblahého konce, svého průvodce zabila. Místo U zabitého je známým turistickým rozcestím při cestě a silnici z Ústí nad Orlicí na Andrlův chlum.

Nejkratší turistická spojnice mezi významnými městy popisované oblasti – Litomyšlí a Českou Třebovou – vede přes hlavní zalesněný hřeben Českotřebovské vrchoviny. Čekají nás půvabná místa, z nichž některá se významně zapsala i do dějin naší kultury. Vystoupíme sice do nadmořské výšky přes 600 metrů, stoupání je však pozvolné.

Území při státní hranici s bývalým západním Německem se v poválečných letech výrazně změnila. Některé vsi a osady zůstaly po odchodu původních německých obyvatel prázdné a rychle pustly. Jejich likvidaci napomohlo i zřízení přísně střeženého hraničního pásma, v němž nesmělo zůstat nic, co by mohlo komplikovat vojenskou ostrahu. A tak z řady sídel zůstaly jen zarostlé pláně a – název. K některým takovým místům míří i tato trasa.

Nenáročné putování za zajímavou architekturou vrcholí v malebné obci Doubrava, kde v jednom ze statků bylo zřízeno soukromé národopisné muzeum.

„Z žáru a dýmu vznikla tato skála,“ říká Anaxagoras v Goethově Faustovi ve sporu s dalším antickým filosofem Thálesem. Slavní mužové v Goethově básni zastupovali dva protichůdné názory na vznik sopek. Plutonisté byli přesvědčeni o sopečném (vulkanickém) původu čedičových skal, neptunisté věřili, že všechny horniny (tedy i čedič) vznikly buď jako chemické sraženiny nebo jako mechanické usazeniny z vody. Předmětem debaty vedené na nejvyšší vědecké úrovni se stal i nenápadný kopec Komorní hůrka (503 m), o jehož prozkoumání se zasloužil právě slavný německý básník.

Lázeňské město obklopené a protkané zelení ani nechce konkurovat větším lázeňským sídlům – ponechává si svůj kolorit i více klidu, nezaostává ovšem v nabídce lázeňských služeb ani kulturního vyžití. Následující vycházka nás vede i po oblíbených trasách do nejbližšího okolí, lze ji různě upravit či zkrátit. Na omezeném prostoru nelze postihnout podrobně všechny zajímavosti – zájemce o hlubší poznání Františkových Lázní odkazujeme na místního průvodce Františkovy Lázně (autor Milan Černý, vyšlo r. 1996) nebo na odbornou a velice zajímavou publikaci Františkovy Lázně (autor Stanislav Macek).

Kdybychom měli rozhodnout, které místo v celé popisované oblasti označit jako nejzajímavější a turisticky nejvděčnější, dali bychom určitě hlas národní přírodní rezervaci Soos poblíž osady Hájek a železniční zastávky Nový Drahov. Na jeho území můžeme totiž pozorovat jevy, jaké nemají nikde u nás obdoby a které jsou pozůstatkem pradávné sopečné činnosti. Nejzajímavějšími místy prochází vzorně upravená a podrobnými informačními panely vybavená naučná stezka, na níž si místy budeme připadat jako v říši divů. Je to ideální typ pro pohodlný rodinný výlet.

Na věži hradu ve Skalné visíval kdysi zvonek, kterým se každý večer zvonilo, aby se poutníci, procházející zdejší divokou a lesnatou krajinou, mohli podle jeho zvuku orientovat. I když se do dnešních dob hodně změnilo, divoký ráz a hluboké, rozlehlé lesy má tento kraj, ležící v těsné blízkosti hranice s Německem, dodnes. Zvonek ve Skalné nám už na cestu nezazvoní a protože půjdeme v úvodní části po neznačených cestách, musíme se spolehnout na vlastní schopnosti a držet se podrobného popisu trasy.