HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Na Mariánskou Horu a Třebovské stěny

Pestrá, členitá a poměrně náročná trasa je určená především zkušenějším a fyzicky zdatnějším turistům. Čekají nás četná stoupání a klesání (nejvíc zabrat nám asi dá výstup na Třebovské stěny), ale i romantická údolí, daleké výhledy, zajímavé kulturní památky i hluboké lesy.

Z náměstí v Dolní Čermné půjdeme po žluté turistické značce. Vede nás zprvu po silnici kolem Čermenského rybníka, pak zahne na asfaltovou vozovku vpravo a mírně stoupá mezi rodinnými domky. Na konci obce se silnička změní v cestu, mine výklenkovou kapličku a vystoupí na plošinu, kde stojí pod starými stromy dvoje boží muka za sebou. Od prvních je pěkný pohled zpět na Dolní Čermnou, od druhých směrem k Jablonnému a na hřeben Suchého vrchu . Zleva se k nám přidá červená značka, která nás bude provázet až do cíle našeho putování. O kus dál vstoupíme do lesa a stoupáme k poutnímu kostelu P. Marie na Mariánské Hoře .

Kostel je bezslohová stavba z r. 1875, jednolodní s apsidou a s o něco starší loretánskou kaplí z r. 1864, vestavěnou dovnitř lodi. Byl vybudován z lidových sbírek v místech, kde došlo k údajnému zázraku, když se tu převrátil formanský vůz s nákladem a kočí vyvázl bez nejmenšího zranění. Naproti kostelu je budova bývalého hostince, před ní stoly a lavičky, které lákají k odpočinku. Nad kostelem je do kruhu umístěná křížová cesta z r. 1886, vroubená starými lipami. Z jižního okraje stromořadí se otvírá pěkný výhled k Lanškrounu.Od kostela jdeme po červené a žluté značce vpravo přes louku, pak střídavě lesem a okrajem luk. Nepřehlédneme, že na výrazném rozcestí zahýbá značená cesta vpravo. Sestupujeme lesem, později při kraji rozlehlé mýtiny. V její polovině odbočuje žlutá značka vpravo, my se však držíme červené, která nás po 700 m dovede k silnici. Po ní pokračujeme vlevo, vyjdeme z lesa a míříme k Jakubovicím.

Na kraji vsi se červená stáčí doprava k sousoší Nejsvětější Trojice, zdobenému figurálním reliéfem, zajímavé barokní práci z r. 1772 . O kus dál jsou ještě sochy sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. stol. a ojedinělá kompozice sedící P. Marie z r. 1829. Tady značku na chvíli opustíme, vrátíme se k silnici a pokračujeme po ní dolů do středu obce. Na rozcestí zahneme na silničku vpravo, která nás dovede pod kostel sv. Antonína Paduánského . Byl postaven v letech 1850–60 na místě starší dřevěné kaple, věž pochází až z konce 19. stol. (Pod kostelem občerstvení: hostinec, PO, ST PÁ od 17, ÚT, ČT, SO, NE od 13 h, jinak na požádání – zvoňte.)

Silnička nás dovede až na rozcestí, kde se znovu připojíme k červené značce. O kus dál zahýbáme vlevo k hospodářskému objektu, za ním pak začínáme sestupovat po široké vymleté cestě do údolí malého potoka. Asi kilometr vpravo od nás po vrcholu kopců prochází evropské rozvodí Labe-Dunaj. Přejdeme přes potok a stoupáme střídavě lesem a pasekami ke kótě 460 m na vrchol dlouhého hřebene, po kterém vede široká cesta. Přetneme ji a pokračujeme v přímém směru dolů z kopce, serpentinou sestoupíme do údolí potůčku k malému rybníku, přes hřebínek do malého údolí dalšího potoka a pak dál cestou, klikatící se mezi poli, k okraji Ostrova. Cesta klesne k pile, kterou obejdeme zleva, a dostaneme se k silnici; po ní vlevo směrem ke středu obce.

Ostrov je podhorská ves s řídkou rozptýlenou zástavbou, jejíž jádro tvoří velké selské dvory. Zhruba po kilometru zahýbáme na cestu vpravo. Značka se vyhýbá středu vsi, kde stojí barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1773 s věží, přistavěnou o 25 let později. U kostela je bývalá rychta, nově postavená po požáru v r. 1777, empírově upravená a v r. 1877 zvýšená o patro, s pravoúhlým portálem a toskánskými polosloupy v průčelí. Zříceninou je dnes bývalý roubený vodní mlýn z 18. stol. Ostrov se připomíná v r. 1292 jako zboží Zbraslavského kláštera pod jménem villa Michaelis, dnešní název používá od konce 14. stol.Za mírného stoupání dojdeme k hlavní silnici a dáme se po ní vpravo vzhůru. Vstoupíme do lesa, v prudké pravotočivé zatáčce odbočíme na cestu vlevo, po 20 m vpravo na pěšinu, která strmě stoupá zalesněným svahem Třebovských stěn.

Zhruba v polovině výšky narazíme na širokou lesní cestu, na kterou zahýbáme vlevo. Vede nás prakticky po vrstevnici prudkým skalnatým svahem. Nad námi vpravo vystupují ze stráně skály nejrůznějších velikostí a tvarů. Lesní porost tvoří převážně buky, kleny, smrky a jedle. Je to pěkný odpočinkový úsek; jen místy nám pohyb omezují vyvrácené stromy, napadané do cesty. Po 1300 m začíná cesta klesat. My však neztrácíme výšku a zahneme po červené značce vpravo na pěšinu, která znovu ostře šplhá prudkým svahem. Výstup však netrvá dlouho; po deseti minutách jsme na vrcholu Stěn a po několika krocích na rozcestí u Pod Palicí , kde se červená značka dělí do dvou směrů (blíže na str. 114). My pokračujeme přímo podél boudy napříč mýtinkou, pak lesem ne příliš výraznou cestou k západu.

Přetneme silničku, zprava se přidá žlutá značka. Naše pěšina vyústí na širokou cestu, po ní klesáme podél potůčku dnem Mločího dolu. Sestoupíme až na rozcestí, kde se zprava napojuje druhé údolí, sestupující od Skuhrova. Vpravo od cesty je vydatný pramen . Žlutá značka pokračuje dál údolím, naše červená zahýbá mírně vpravo na cestu, která stoupá, místy dost prudce, k okraji chatové osady. Tady pokračujeme silničkou vpravo mezi chatami k silnici v místní části Hliníky. Značka se stáčí na silnici vlevo, vzápětí však zahýbá doprava a pokračuje členitým terénem při okraji zástavby. Nic nezkazíme, když ji v těchto místech opustíme a půjdeme dál po silnici, která dost prudce klesá do údolíčka, protékaného nevelkým potokem. Vlevo ve svahu jsou chaty, brzy však vstoupíme do obytné zástavby České Třebové. Pod kostelem sv. Kateřiny se k nám znovu přidá červená značka. Přejdeme přes Třebovku, protneme náměstí a cestu zakončíme u železniční stanice.

(Doporučujeme průvodce Podorlickem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: