HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Do soukromého skanzenu

Nenáročné putování za zajímavou architekturou vrcholí v malebné obci Doubrava, kde v jednom ze statků bylo zřízeno soukromé národopisné muzeum.

Od žel. st. Lipová u Chebu (občerstvení: hostinec U kaštanu PO–ČT, NE 15–22, PÁ, SO (diskotéky) 15–23 h) jdeme po modré turistické značce podchodem pod tratí, pak lesní cestou a zpevněnou komunikací do širokého lučinatého údolí Stebnického potoka. Komunikace vyúsťuje na silnici v Dolních Lažanech – dáme se vpravo kolem chátrajících selských dvorů z počátku 19. století. Po silnici pokračujeme na okraj Horních Lažan, na rozcestí půjdeme po vedlejší komunikaci vlevo, která zatáčí levým obloukem mezi rekreačními objekty a mírně stoupá kolem udržovaného typického statku chebského typu.Silnička pokračuje otevřeným terénem až k okraji lesa, kde je prostor k zaparkování – tuto možnost využívají především houbaři, Lažanský les je oblíbeným „revírem“. Stáčíme se vpravo podél lesa a klesáme k romantickému rybníčku v údolí Jesenického potoka. Za ním stoupáme lesem k železniční trati (Cheb–Praha) – ta je vpravo pod námi v hlubokém zářezu.

Pohodlná cesta nás přivádí k žel. zast. Salajna – po silničce vlevo bychom se dostali do osady s řadou významných památek lidové architektury (pozdně barokní mlýn z r. 1760 s hrázděným štítem a patrem, statky chebského typu).U zastávky opouštíme modrou značku – přejdeme trať a hned za ní na rozcestí silniček se dáme vpravo. Držíme se stále této hlavní komunikace, nikam neodbočujeme!

Procházíme hezkými převážně jehličnatými lesy, poměrně strmě klesáme do údolí Jesenického potoka, vystoupáme vzhůru a pak otevřeným terénem přicházíme do Paliče, vsi, poprvé připomínané r. 1292, kdy toto léno propůjčil Gebhard z Leuchtenberku chebským johanitům. Sídlem vrchnosti byla paličská tvrz založená snad ve 14. stol. V roce 1469 vypálili Palič křižáci, bojující tady pod vedením Bedřicha ze Šumburka proti městu Chebu, které zachovávalo věrnost českému králi Jiřímu z Poděbrad.

Pak se zde vystřídali různí majitelé, r. 1633 získal ves Daniel Kammerer z Mohuče. Kammererové také na místě zaniklé tvrze postavili ve druhé polovině 18. stol. zámek. V r. 1800 Kammererové rozprodali statek mezi čtyři místní sedláky, kteří brzy prodali své podíly dalším zájemcům.My přicházíme do Paliče po silničce, která vede areálem statku, jehož součástí je i původní zámecký objekt. Tvrziště bylo před zámkem, dnes je zde rybníček, vlastní tvrz stávala na ostrůvku.

V sousedství statku stojí kostel z r. 1751, přestavěný r. 1840. (Vlevo po silnici občerstvení: hostinec Peklo PO–PÁ 15–21, SO 15–23, NE 15–20 h.)U kostela se dáme vpravo po silnici, míjíme hřbitov a na dalším rozcestí opouštíme silnici po polní cestě, která (místy rozblácená) prudce klesá do údolí Stebnického potoka. Zleva se k nám připojí žlutá turistická značka – společně překročíme potok a mírně stoupáme polní cestou mezi keři k silnici a po ní vpravo do Doubravy.

Téměř 300 let starý buk, duby a lípy dovytvářejí hezký celek. Hlavní atrakcí obce jsou některé dochované statky chebského typu a především tzv. Rustlerův statek z r. 1751 s hrázděným patrem. V renovovaném objektu, ke kterému nás pošle informační tabulka vlevo od středu obce, je zřízeno soukromé národopisné muzeum (otevřeno SO, NE a svátky 11–18 h, vstupné 20 Kč, děti 10 Kč, v areálu stravování: restaurant Skanzen PO–ČT, NE 11–20, PÁ, SO 11–21 h).Vracíme se do středu obce a po silnici pokračujeme k žel. st. Lipová u Chebu.

(Doporučujeme průvodce Smrčinami, Chebskem a Ašskem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: