Někdejší lázně Hory, známé pobytem Boženy Němcové, především pak Kozlovský kopec s turistickou chatou a obec Kozlov, kde řadu let pobýval Max Švabinský – to jsou atraktivní cíle výletu, kterým si přiblížíme půvabné okolí České Třebové.
Výchozím místem putování je park Javorka v České Třebové, kam se od železniční stanice dostaneme snadno Sadovou a Kozlovskou ulicí, kde se dá najít i místo k zaparkování. Park či městské sady byly založeny na ploše 3 ha na východním úpatí Kozlovského kopce při potoce Javorka r. 1885.Z turistického rozcestí jdeme po červené turistické značce mírně do kopce. V sadech je umístěna plastika Šárky od Q. Kociána a Husův reliéf od J. Kvasničky poblíž rybníčku. Cestička nás přivádí k pamětní desce s citátem J. A. Komenského a k nápadnému osmibokovému pavilónu, který byl postaven na paměť Okrašlovacího spolku.
Poblíž je pramen Javorky , hezky upravený, opředený mnoha pověstmi. Před lety za velkých veder studánka zcela vyschla. Lidé se k ní chodili modlit za vodu, ale protože prosby vycházely z hříšných srdcí, nebyly vyslyšeny. Jednou se tady modlilo nevinné děvčátko. Objevil se tajemný stařeček, který poradil, jak studánku opět naplnit. Příčinou byl velký kámen na dně. Když jej lidé odvalili, objevila se hlava oběšence. Lidé hlavu řádně pohřbili, studnu vyčistili a nechali ji vysvětit. Od té doby s vodou v Javorce nejsou problémy…Na okraji lesa v horní části parku narazíme na okružní žlutou značku, tzv. Liščí stezku.
Dáme se po ní vpravo po svazích Robova (též Kulatého) kopce. Říká se, že uvnitř se nachází jezero, ze kterého je napájen pramen Javorky. Kdyby hora povolila, bylo by zaplaveno město…Projdeme lesem a kolem rekreačních chat přicházíme k vyřezávané hlavě lišky. Po pevné cestě, zvané Sahara, se dáme vlevo do kopce, u silnice zahýbáme vpravo podél plotů zahrádek. Z cesty se postupně otvírá zajímavý výhled na Robův kopec a Českou Třebovou. Scházíme přes louku, kousek lesem a staneme u areálu někdejších lázní Hory (též Na Horách). . Hory byly oblíbeným poutním místem při Pavlově studánce, které byly přisuzovány zázračné účinky.
U pramene byla r. 1744 vybudována dřevěná šestiboká kaple, zasvěcená Panně Marii. Od dávných časů byl na stromě obrázek Panny Marie. Jistému tesaři z České Třebové se třikrát za sebou zdálo, že má na Horách postavit kapli. Se svým synem pak skutečně kapli vybudoval. R. 1787 zničil kapli požár, r. 1811 byl položen základ ke zděné empírově barokní svatyni. Stavba byla dokončena až r. 1838. O šest let později přibylo kamenné schodiště ke hlavnímu vchodu, křížová cesta je z r. 1907. Původní dřevěný hostinec s lázněmi byl postaven r. 1770, r. 1868 vyhořel. Dnešní opravený objekt je z r. 1869. (Stravování: restaurace Na Horách, ÚT–ČT 15–22, SO 11.30–24, NE 11.30–20 h.)
Pamětní deska z července 1932 na stěně hostince připomíná pobyt Boženy Němcové v září 1851 (lázně hostily mj. i F. M. Klácela, K. Světlou, F. E. Welze atd.). Božena Němcová sem přijela se svými dětmi, aby prožívala celé dny se svým přítelem klášterníkem, známým osvícencem a rodákem českotřebovským Františkem Matoušem Klácelem. Hloubavý filozof byl ale nahrazen dr. Janem Helceletem. Mladší a podnikavější muž se hluboko vryl do srdce mladé vdané paní, která tady prožívala jedno z nejromantičtějších období svého života.– Od restaurace stoupáme po silničce ke kapli, u studánky se dáme vlevo a pěšinou vystoupíme na širší cestu, po ní pak dorazíme k silnici. Žlutá značka pokračuje přes silnici a než se napojí na červenou značku, stoupající na Kozlovský kopec, ztrácí výšku.
Proto se dáme po silnici vpravo až k okraji lesa. Beze značky sledujeme okraj stromoví po různých pěšinách, nescházíme dolů, zatáčíme mírně vpravo po okraji pole (trochu obtížněji schůdný úsek), až se dostaneme opět na pohodlnější cestu, po které červená značka mírně stoupá vpravo na Kozlovský kopec (601 m). (Pohodlnější variantou je pokračování po silnici až k odbočce na vrchol kopce.) r. 1929 byla postavena dřevěná rozhledna, k níž o tři roky později odbor Klubu českých turistů Česká Třebová přistavěl dřevěnou chatku, veřejnosti zpřístupněnou 9. 7. 1933. Později byla rozšířena a 9. 8. 1936 za účasti 4000 osob znovu slavnostně otevřena jako chata Maxe Švabinského , který často pobýval v blízkém Kozlově. Bývalá rozhledna byla zrušena. (Ubytování, stravování: chata M. Švabinského, ÚT 14–22, ST–NE 10–22 h.) (viz též str. 139)Po silničce scházíme na křižovatku a rozcestí turistických cest. Silnice vpravo k České Třebové je lemována Alejí Maxe Švabinského, kterou r. 1922 převážně z bříz a jeřábů vysázel klavírista Karel Vejrych.
Z rozcestí jdeme po žluté značce po silničce do Kozlova – k dřevěné šestiboké kapli na kamenné podezdívce, kryté šindelem. Kaple Panny Marie vznikla někdy v 19. stol. Víska Kozlov, poprvé doložená r. 1347, je ale spojena především s Maxem Švabinským (1873–1962), který zde řadu let pobýval v nové chalupě (č. 50) při statku u Pecháčků. Slavný malíř a grafik zde čerpal motivy pro Chudý kraj, Letní noc, Letní den, Splynutí duší atd. V západním dřevěném štítě jeho chalupy je pozoruhodná malba: dva prosebníci a sv. Václav v rostlinném ornamentu, v chalupě jsou soustředěny mnohé zajímavé dokumenty. Štít sousedního Pecháčkova statku je vyzdoben sgrafitem Žnečka. Z Kozlova pokračujeme stále po žluté značce podél potoka, lesem Zákopy a polní cestou ke hřbitovu , pak vpravo ke kapličce a k chalupám na východním okraji obce Svinná. Obracíme se vpravo, stoupáme cestou po dně bočního údolíčka, přetneme silnici a lesem dospějeme k rozcestí se zelenou značkou. Žlutá značka začíná klesat, v závěru vozovou lesní cestou sestoupíme k silnici. Jdeme podél koupaliště a těsně před železniční tratí uhneme vpravo Matyášovou ulicí k parku Javorka.
(Doporučujeme průvodce Podorlickem ze Zelené edice.)
