Co mne napadne na toto téma jako první věc je, že chození do hor je potřeba rodičů, nikoli dítěte. Kdo to vlastně je, kdo si užívá výlet? Já nebo dítě, nebo všichni? Určitě to jde chodit po horách a nosit dítě s sebou, navíc dokud je dítě kojené, je to snazší. Několikrát jsem si to vyzkoušel. Nakonec jsem však od podobných aktivit upustil, protože se ukázalo, že většinou stačí louka a trochu vody k tomu, abychom byly spokojeni všichni společně a nedělali si vzájemnou "pakárnu" s balením, nošením, krmením, kakáním, pláčem a vztekáním.
Nejvíce se mi osvědčilo, tyto aktivity rozdělit. Když jsem s dětmi, jsem s dětmi, když jdu na trek jdu bez dětí...
Tak trochu mi tady chybí recenze nosítek na ramena, která se zafixují k hrudi, dítěti se upnou nožky do sucháčů a je možné si tak uvolnit ruce a zároveň by dítě mělo sedět rovněji a nenavalovat se na krk (případně se může vzadu opřít o vrch klasické krosny). Říkám mělo, protože sám zkušenost zatím nemám, ale budu takovéto nosítko shánět. Minulé roky jsme vyráželi s dětmi (3 + 1 rok, později 5 + 3 + 1) na těžko do Alp vždy na 3 noci v horách a nejmenší šlo nést v Manduce vepředu, takže byla k dispozici dvoje záda. Teď i nejmenší bude trochu chodící, převážně se ale stejně ponese - na Manduku už je moc malé a krosnička má minimální zavazadlový prostor, a proto bych ocenil zkušenosti s těmito vynálezy.
Dobrý den, ahoj!
oslovuji všechny trekaře a trekařky, kteří kdy absolvovali pěší přechod Šumavy, ideálně ještě s nocováním na nouzových nocovištích!
Studuji totiž na Přírodovědecké fakultě UK a v rámci své diplomky zpracovávám téma vícedenní pěší turistiky jakožto udržitelného cestovního ruchu v horských oblastech, se zaměřením právě na oblast Šumavy.
Součástí mé práce jsou mj. i rozhovory s lidmi, kteří přešli Šumavu po svých s krosnou na zádech. Cílem je zjistit především to, jaké jsou základní socio-ekonomické charakteristiky a motivace jednotlivých trekařů a dále se také dotkneme témat jako je plánování trasy, výbava, průběh treku, klady a zápory trekkingu, povědomí o zásadách udržitelného cestovního ruchu atp.
Pokud je vám toto téma blízké a nevadilo by vám se se mnou podělit o své zkušenosti s přechodem Šumavy, neváhejte mi o sobě dát vědět tady, nebo na e-mail [email protected]
Díky a těším se na naši spolupráci!
Petra Hochová
Ahoj, inspirovala jsem se touto cestou a vyšli jsme. Děkejem za super nápad na cestu:) Jediné co bych tady doplnila je obtížnost cesty. Je náročnější, pokud jdete s krosnami, tak některé úseky byly už nebezpečné a náročné stoupání. Taky bych doplnila, pokud budete vycházet z Ferlachu, kempování i bivakování je na rakouské straně přísně zakázáno. Pokud tedy chcete první noci, než přejdete do Slovinska, bivakovat, tak nějak tajně :) jsou za to vysoké pokuty. Může se přespat nahoře v chalupách. Jinak je to nádherná cesta s úžasnými výhledy! Rozhodně stojí za to!
Ivo i Petře, kluci "oba dva", díky moc za super nápad. Roky to očumuju a nikdy jsem tam nevyrazil. stk
Díky moc, opraveno! :)
Dobrý den,
právě jsem vyplňoval dotazník v soutěži o boty AKU.
I při vyplnění ANO při dotazu jestli jsem předplatitelem tak je nutnost něco vyplnit v následující otázce která je určena pouze lidem co nejsou předplatitelé. Jinak nelze formulář odeslat. To je trochu divné.
Jinak super časopis a web ! Ať se daří.
Vláďa
Od firmy KWAK jsme si nechali ušít péřové papuče. Zpracování luxusní, možnost volby barvy, střihu, materiálu...
Stejně tak jsem si nechal ušít žďárák z materiálu Pertex přesně na míru (materiál, zipy, moskytiéra, stahování, krycí léga) a slouží skvěle.
Celá rodina vlastníme spacáky KWAK a maximální spokojenost. Minulý rok jsem dostala vestu s vsadkou na miminko a paráda. Je teplo mně i dcerce. Takže velice doporučuji.
No tak byl sem teď na nich poprvé a sice jsem asi dvakrát spadnul, než jsem si na ně zvyknul, ale pak už to šlo jako po másle. Sněžnice super a i přes hrubší zacházení drží parádně, nic se nezlomilo. Takže doporučuji.
Moje první sněžnice a veliká spokojenost.
Zabloudil jsem s mimi i mezi popadané stromy a lezl přes polom. Sněžnice vše vydržely bez úhony.
Nachozeno zatím asi 30 km, ale ten polom vydal už za 100 km :-).
Použít ke sněžnicím hole je v podstatě samozřejmost.
Jsou na levou a pravou nohu, a proto jsem si jednu označil pro pohodlnou orientaci.
Uchycení na botu je rychlé a pohodlné.
I po cestě z prudkého kopce vás jejich hroty drží. Podporu paty při chůzi do kopce jsem zatím nevyužil. Sklopný drát podpory paty trochu vytlačuje plastovou výplň.
Sněžnice Raptor jsou dobře vyrobeny a dobře fungují. Moc je doporučuji !