HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Šátek, nosítko či krosnička? V čem nosit děti na horských túrách?

Šátek, nosítko či krosnička? V čem nosit děti na horských túrách?

S příchodem potomka se rodičům svět obrátí vzhůru nohama. Životní priority se otřesou v základech, osobní zájmy musí částečně ustoupit stranou. Není ale důvod se výletů do hor vzdát, vždyť příroda je pro děti ideální prostředí pro objevování. Pokud tedy chceš své mládě tahat s sebou, dost ti to usnadní nějaké šikovné vybavení na nošení dětí. Nabídka je dnes široká: šátky, nosítka, krosničky… V čem je vhodné dítě nosit a jak správně vybrat?

Při výběru vhodného dopravního prostředku pro dítě je potřeba dodržet pár základních pravidel:

  • Musí odpovídat motorickému vývoji dítěte
  • Musí být pohodlný jak dítěti, tak rodičům
  • Musí se používat správně
  • Je potřeba prokládat nošení přestávkami na protažení

Nošení ano nebo ne?

Nošení dětí je – nejen v outdoorovém prostředí – v současnosti moderním trendem. Řada rodičů zcela zanevře na kočárek a své dítě raději nosí. Fyzická blízkost rodičů je pro nového človíčka velmi důležitá z hlediska psychosomatického vývoje, skrze kontakt s rodiči se učí poznávat svět a buduje si citové vazby. Potřeba vzájemného kontaktu mezi miminkem a rodiči je oboustranná a přirozená. Pro řadu rodičů je proto šátek či nosítko vítaným pomocníkem v domácnosti, protože dokáže nemluvně spolehlivě uklidnit, a zároveň poskytuje luxus volných rukou. Těsný fyzický kontakt s rodičem má na dítě zpravidla konejšivý efekt, slyší tlukot srdce a dech rodiče, těsné sevření šátku či nosítka a houpavý pohyb mu připomínají dobře známé prostředí v bezpečí maminčina lůna. Jsou ale samozřejmě i děti, kterým se nošení zas tak moc nelíbí a preferují např. kočárek. Pro první pokusy je proto dobré šátek či nosítko třeba jen vypůjčit a vyzkoušet.

„Největším benefitem nošení je pro obě strany tělesná blízkost a společný pohyb. Pro miminko je to jednak výživa pro duši, protože v prvním roce života vnímá především citově, buduje si podprahové emocionální zázemí na celý život, neumí ještě rozumově jednat, přijímá od nás dospělých vzorce řešení životních situací. Za druhé šátkem či nosítkem (nebo i nošením na rukách) nahrazujeme miminku dozrávající svalstvo, poskytujeme mu neustálé pohybové podněty, nošení působí pozitivně na všechny životní funkce, včetně trávení i dozrávání kyčlí a páteře. Pro nás dospělé jsou hlavním benefitem volné ruce a také pěstování vztahu s miminkem, v těsném tělesném kontaktu se lépe učíme rozpoznávat jeho prožívání a reagovat na jeho potřeby,“ popisuje benefity nošení Iva Gondeková, trenérka školy nošení Die Trageschule®, která se v Česku zasloužila o překlad knihy o nošení dětí Miminka v rovnováze: Nošení podle poznatků fyzioterapie (více na nosenivsatku.cz).

Jak ale uvádí, obecně se k problematice nošení dětí odborníci z řad fyzioterapeutů a pediatrů staví různě. „Jejich názory oscilují od úplného zatracení nošení až po úplné přijetí. Nošení v šátcích a nosítkách není zatím součástí studia fyzioterapeutů nebo pediatrů. Vědecký svět teprve objevuje a začíná popisovat jeho benefity,“ vysvětluje Iva Gondeková.

Odpůrci nošení se odvolávají zejména na riziko předčasné vertikalizace páteře kojenců – novorozené dítě nemá v prvních měsících života vyvinuté svaly kolem páteře, které neposkytují obratlům dostatečnou oporu, proto by dítě nemělo být nošeno ve vertikální poloze. Tomu i dalším rizikovým faktorům se dá předejít správnou technikou úvazu či nastavení nosítka. To ostatně vyplývá i z oficiálního stanoviska České pediatrické společnosti k nošení dětí, která vyzdvihuje benefity nošení a nabádá rodiče, aby děti nosili správným způsobem a s mírou, aby dítě mělo také prostor pro volný pohyb.

Do jednoho roku

V případě, že je dítě zdravé a nemá žádné kontradikce, je možné začít s nošením de facto od prvního dne po narození. „Zpravidla však je období prvních dvou tří týdnů dobou odpočinku, zotavování, vzájemného nalaďování a užívání si tělesné blízkosti v klidu, v posteli či v houpacím křesle. Ať maminka začne nosit v šátku či v nosítku, když se na to cítí, a ať poslouchá své tělo. V momentě, kdy je to pro ni již namáhavé, ať převezme nošení tatínek či jiná blízká osoba,“ uvádí odbornice na nošení Iva Gondeková.

Nejvhodnější jsou pro první měsíce elastické či pevné šátky nebo nosítka určená pro nejmenší miminka, která poskytují oporu celým zádíčkům a tím i hlavičce, kterou dítě prvních pár měsíců neumí samo držet. Zádíčka zaujmou správnou pozici díky abdukčně-flekční pozici nožiček, tedy díky podsazení v kyčlích. Správná pozice miminka má stejná pravidla jak pro šátek, tak pro nosítko:

  1. abdukčně-flekční pozice nožiček, tj. podsazení zadečku tak, že kolínka jsou výše než zadeček. Látka šátku nebo nosítko dosahuje od jedné podkolenní jamky do druhé. Kolena a zadeček tak pomyslně kopírují písmeno M. Laicky řečeno: dítě nesmí viset za rozkrok.
  2. Pevný úvaz – nosítko nebo šátek podpírají zádíčka dítěte těsně, aby tvořilo s maminkou pohybovou jednotku a nebalancovalo.
  3. Tepelné propojení – miminko přijímá tělesné teplo nosící osoby, takže je vhodné, aby mezi maminkou a dítětem bylo co nejméně vrstev oblečení.
  4. Šátek nebo nosítko musí být oběma pohodlné.

Právě proto nejsou pro nejmenší miminka vhodné outdoorové krosničky. „Nejmenší miminka, která ještě samostatně nesedí, potřebují těsnou oporu zádíček a nožičky podepřené v abdukčně-flekční pozici, tzn. kolínka výše než zadeček. U samostatně sedících či ještě lépe dětí, které již samy chodí, není opora v bdělém stavu nutně tak těsná, bývá však pro nesené dítě velmi pohodlná, speciálně pro spánek je pak zmíněná opora dětského těla potřebná,“ popisuje Iva Gondeková.

Při nošení na břiše oceníme možnost kontaktu s dítětem. Plitvická jezera, Chorvatsko
Při nošení na břiše oceníme možnost kontaktu s dítětem. Plitvická jezera, Chorvatsko

Kniha Miminka v rovnováze – nošení podle poznatků fyzioterapie dává nošení dětí do souvislosti s jejich psychomotorickým vývojem, sleduje pohybový vývoj dítěte od prenatálního období přes jednotlivé milníky až do 14 měsíce života. Popisuje, jak nošení v jednotlivých etapách podporuje vývoj a jak se způsoby nošení proměňují s růstem dítěte. Více na nosenivsatku.cz.

Sedící děti

Jakmile dítě dokáže samostatně sedět, stát nebo dokonce chodí (načasování je různé, někdo sedí v 9 měsících, někdo v roce, je třeba respektovat fyziologický vývoj dítěte), můžeme uvažovat o koupi outdoorové krosničky. Celé nosící období se však dá používat také šátek nebo rostoucí nosítko, každé má své benefity.

S rostoucí hmotností dítěte může být časem nošení na břiše v šátku či nosítku pro rodiče nepohodlné, zátěž na ramena a záda je i přes použití bederního pásu nepříjemná. Navíc přes větší dítě si člověk nevidí pod nohy, což je poměrně nebezpečné z hlediska rizika klopýtnutí. Šátky i většina nosítek se dá nosit také na zádech, což bývá pro rodiče z fyzického hlediska snesitelnější. „Nosit dítě na zádech je teoreticky možné také od prvního dne, nejčastěji se s ním však začíná od třetího měsíce, někdy až od půl roku. Vhodné je začít v době, kdy již miminko drží hlavičku a zároveň se ještě nepřetáčí,“ radí Iva Gondeková. Věkové omezení pro nošení neexistuje, záleží na fyzických možnostech rodičů a ochotě dětí se nosit.

 ŠÁTEKNOSÍTKOKROSNIČKA
VhodnéOd narozeníOd narozeníPro děti, které umí samy sedět.
Výhody– Variabilita – přizpůsobí se dítěti i nosiči.  – Nízká hmotnost.
– Vystačí na celé nosící období.
– Možno nosit na zádech, na břiše i na boku.
– Možnost střídání úvazů.
– Jednoduché použití.
– Nízká hmotnost.
– Nastavitelné.
– Možno nosit na zádech i na břiše.
– Jednoduché použití.
– Má úložný prostor.
– Propracovaný zádový systém.
– Možnost stříšky proti slunci a pláštěnky.

Nevýhody– Je třeba se naučit úvazy.
– Nemá úložný prostor.
– Při vázání za nepříznivého počasí je manipulace obtížnější (konce se válí po zemi).
– Nemá úložný prostor.
– Jedno nosítko nestačí zpravidla pro celé nosící období.
– Vyšší hmotnost.
– Změna těžiště.
– Dítě se nedá schovat pod nosící bundu.
– Nevhodné pro děti, které samy nesedí.
– Nošení pouze na zádech.

Kromě šátku, nosítka a krosničky existují i další vychytávky na nošení. Zajímavým kouskem je třeba patentovaný nosící pás české značky Kawallo, který umožňuje přenášet děti bezpečněji „na koni“.

Jak na výběr

Šátek

Pruh speciálně tkané látky, do kterého pomocí úvazu dítě navážeme. Úvazů je velké množství, dá se nosit na břiše, na boku i na zádech. Naučit se uvázat dítě správně do šátku vyžaduje trochu cviku – první pokusy doporučuji pod dozorem zkušenější kamarádky, případně navštívit nějaký kurz nebo konzultaci u odborníka. Některé zručné maminky se naučí v pohodě vázat podle návodů na internetu.

Šátek na nošení dětí vybíráme podle:

  • Délky – volíme podle plánovaného druhu úvazu, velikosti dítěte a konfekční velikosti nosící osoby (běžné je 4-5 m, radši delší než kratší).
  • Materiálu – klasikou jsou šátky ze 100% bavlny (často též biobavlny), které zvládnou celé nosící období od narození do předškolního věku a jsou poměrně snadné na údržbu (dají se prát v pračce). Pro malá miminka se někdy využívají elastické šátky, které ovšem nemají takovou nosnost. Dostupné jsou šátky také s příměsí vlny, hedvábí, lnu a dalších materiálů, pokaždé s trochu jinými vlastnostmi.
  • Značky – vybírala bych osvědčené značky, žádné levné napodobeniny (může jít bohužel jen o obšitou metráž látky, která nemá pro nošení dětí odpovídající vlastnosti)
  • Vzoru – šátek by se vám měl líbit 😊
K nejjednodušším úvazům šátku patří kříž s kapsou uvnitř. Video s podrobným návodem najdete na internetu - není to tak složité, jak to na první pohled vypadá. Křížení na zádech pomáhá rozkládat váhu. Krásy Solné komory s tříměsíčním prckem v šátku.
K nejjednodušším úvazům šátku patří kříž s kapsou uvnitř. Video s podrobným návodem najdete na internetu – není to tak složité, jak to na první pohled vypadá. Křížení na zádech pomáhá rozkládat váhu. Krásy Solné komory s tříměsíčním prckem v šátku.

Nosítko

Látkový postroj, určený k nošení dětí. Má polstrovaný bederní pás s přezkou a nastavitelné polstrované ramenní popruhy. Na trhu je nosítek velké množství, doporučujeme volit nosítka, která podporují správné nošení (tedy podsazení zadečku a těsnou oporu celým zádíčkům ve fyziologické pozici). Samozřejmostí bývá kapucka, která se připne, pokud miminko spí, aby mu nepadala hlavička. Nosítka pro menší miminka mají možnost kapucku srolovat a vytvořit z ní oporu pro hlavičku.

Existují nosítka určená pro novorozence, z nichž ovšem dítě brzy vyroste. Pro děti od cca 3 měsíců je možné pořídit rostoucí nosítka, která mají možnost regulovat šířku spodního okraje pomocí stahovacích šňůrek nebo patentů a zvyšovat postupně dítěti zádový díl, díky tomu nosítko roste s dítětem. Pro batolata (cca od 18 měsíců) rostoucí nosítko může přestat stačit a přechází se na „toddler“ verze.

Nosítko vybíráme podle:

  • Ideálně nosítka ergonomická, která se přizpůsobí mamince i miminku
  • Určení – udává se různě: podle věku, výšky postavy, ale i hmotnosti dítěte.
  • Materiál – látková nosítka bývají pevnější, šátková nosítka (ušitá z materiálu nosícího šátku) více pruží.
  • Bederák a ramenní popruhy – každá značka volí jinak mohutné polstrování, ramenní popruhy se někde dají křížit… Je vhodné vyzkoušet.
  • Možnosti regulace zádového dílu a rozkroku pro dítě.
  • Jak je vám a dítěti pohodlné
  • Vzoru – nosítko by se vám mělo líbit 😊
Výhodou látkového nosítka je nízká hmotnost a možnost nosit na břiše i na zádech.
Výhodou látkového nosítka je nízká hmotnost a možnost nosit na břiše i na zádech.

Krosnička

V podstatě batoh na dítě. Základem je kostra se sedátkem pro dítě, ve spodní části bývá zpravidla i úložný prostor např. na náhradní oblečení a svačinu. Dítě je v krosničce upnuto pomocí pásů, podobně jako v autosedačce. Velmi důležité je volit krosničku, která umožňuje dítěti upevnit nohy do „třmenů“, aby mělo dítě oporu a v krosničce neviselo. Častým doplňkem je odnímatelná stříška sloužící jako clonění před sluncem a základní ochrana proti dešti. Krosničky mívají propracovaný zádový systém (podobně jako batohy), jsou ovšem samy o sobě o něco těžší, než šátek či nosítko. Velmi vhodné je, aby krosnička dokázala samostatně stát na zemi i s dítětem – usnadní to nasazování na záda i sundávání. Krosnička – podobně jako batoh – poněkud změní těžiště nosící osoby, vhodným doplňkem tak mohou být trekové hole a je potřeba tomu přizpůsobit chůzi (žádné prudké pohyby a pozor na větve!).

Podrobnější starší článek o výběru dětské krosničky tady.

Krosničku vybíráme podle:

  • Pohodlí dítěte i nosící osoby
  • Sedátko pro dítě, možnost opory nohou, opora hlavy při spaní
  • Zádový systém, ramenní popruhy a bederák
  • Úložný prostor
  • Snadná manipulace – stojí samostatně? Jak se posazuje a vyndává dítě?
  • Doplňky: clona proti slunci, pláštěnka a další detaily
Výhodou krosničky je možnost stříšky jako ochrany proti slunci či dešti. Foto Václav Malinský, nalehko.com a www.cestazasny.com
Výhodou krosničky je možnost stříšky jako ochrany proti slunci či dešti. Foto Václav Malinský, nalehko.com a www.cestazasny.com

Všeho s mírou

Pokud plánujete s dítětem výlet nebo horskou túru, zapomeňte na to, co jste ušli za den před dětmi. Malému horalovi je potřeba přizpůsobit délku túry, terén (abyste s dítětem nezakopli, vhodné logicky nejsou exponované terény), naplánovat atraktivní místa na odpočinek (hřiště, výběh se zvířaty, řeka/jezero na cachtání, občerstvení apod.) a sbalit dost věcí na zateplení, převlečení a hlavně svačinek.

Žádné přesné časové omezení, jak dlouho je možné dítě nosit, neexistuje. Jako u všeho platí: všeho s mírou. „Otázka, jak dlouho denně je možné dítě nosit, je velmi kontroverzní. Osobně vycházím ze zdrojů, které potvrzují, že pokud zachováváme pravidla nošení, můžeme nosit bez omezení podle potřeby se zapojením zdravého rozumu. Doporučuje se střídat různé způsoby nošení, různá nosítka, umožnit také miminku/dítěti protáhnout mimo nosítko. Při delší túře je důležité neztratit kontakt s dítětem, reagovat na jeho potřeby, sledovat počasí, chránit dítě před slunečními paprsky či před zimou. Miminko v prvním roce života ještě nemá schopnost termoregulace, takže je důležité tepelné propojení s tělem nosící osoby,“ upozorňuje Iva Gondeková.

Právě zateplení dětí při nošení v zimě je poměrně palčivou otázkou každé maminky. Protože se při nošení dítě nehýbe, je velmi obtížné ho na delší dobu tepelně izolovat v nosítku či krosničce natolik, aby nepromrzlo. Z mé zkušenosti je nošení dítěte v zimě po delší dobu nevhodné, pokud nejsme pod jednou bundou, kdy dítě současně zahřívám. K tomu slouží tzv. „nosící“ bundy či vsadky, existují i kabáty, mikiny, svetry a další škála speciálních výrobků na nošení. Nosící oblečení má zpravidla možnost vepnout do zipu prostřední díl, tzv. „vsadku“, která rozšíří oblečení o prostor pro dítě. Často má taková vsadka i možnost stažení pod zadečkem, vlastní kapuci či límec i pro dítě, aby bylo dobře zateplené. Skvělou vychytávkou jsou také dětské merino kukly, které kryjí i krk a ramena, aby dítěti nikde netáhlo.

A hurá ven!

Ať už se rozhodnete své ratolesti do hor vynést nebo vytáhnout v kočárku či na saních, bude určitě na co vzpomínat 😊 Pár tipů na výlety a horské přechody s dětmi najdete i u nás na webu:

—————

Zkušenosti s nošením outdoor rodičů

Natálie Kohoutková, SvetOutdooru.cz

Dcerku jsem nejdřív nosila v šátku (100 % bavlna od Storchenwiege) – první pokusy proběhly doma v jednom měsíci, ve třech měsících už se malá spokojeně nosila na túrách kolem jezer v Solné komoře, kde jsme šátek kombinovali s kočárkem. Ušli jsme tak 10 – 15 km pohodovým tempem. Kolem 8. měsíce jsme přešli na nosítko (ergonomické značky Kibi), předtím jsme ale vyzkoušeli i pár jiných značek, co tak úplně neseděly, takže za mě je opravdu důležité osobní vyzkoušení a správné nastavení nosítka. Nošení mi vyhovovalo i v zimě, kdy jsem dcerku mohla mít pod „nosící“ bundou, aby jí nebyla zima.

Jakmile dcerka začala chodit, výlety jsem přizpůsobila tomu, aby se cestou mohla i projít a kilometráž výletů se zkrátila. Loni v létě, kdy dcera měla rok a čtvrt, jsem s ní sama prošla např. Krkonoše – denní etapy jsem držela v rozmezí 10-12 km, což vyšlo na dva dvouhodinové úseky denně, kdy si malá schrupla. Prochodily jsme spolu i skalní města na Broumovsku nebo Plitvická jezera v Chorvatsku. Teď budou dcerce dva roky, má 12 kg a stále ji na výletech nosím, raději ovšem na zádech, naposled třeba po Stezce vulkánů na ostrově La Palma. Krosničku nosí manžel a zatím jsme ji využili méně.

Natálie Kohoutková na výletě na vyhlídku Kamenjak v Chorvatsku.
Natálie Kohoutková na výletě na vyhlídku Kamenjak v Chorvatsku.

Jakub Larysz, šéfredaktor časopisu Svět outdooru

Naše malá je kočárové dítě. V šátku byla zavázaná jen párkrát a vždy jí trvalo, než se u mámy zabydlela. Od mala jsme ji uspávali v proutěném košíku na kolečkách a kočáru. Protože rádi jezdíme na kolech, pořízení vozíku typu Chariot pro nás bylo jasnou volbou. Nakonec jsme za tuto investici velice rádi, protože společně s jedním kolečkem vepředu se dá projít téměř jakýkoliv terén. Záleží, co zvládne protlačit nebo vynést tatínek. Od 4. měsíce ji bereme hlavně do tohoto vozíku vybaveného miminkovníkem. Ve vozíku tak naše kočovnice vydrží kolem dvou až tří hodin pohybu, než chce svačinu nebo nakojit. Teď, kdy jí je téměř rok, z miminkovníku vyrůstá a je čas ji přesadit do sedačky s přídavnými polstry.

Jakub Larysz, šéfredaktor Světa outdooru, dcerku vozí od mala v terénním vozíku typu Chariot.
Jakub Larysz, šéfredaktor Světa outdooru, dcerku vozí od mala v terénním vozíku typu Chariot.

Václav Malinský, www.nalehko.com a www.cestazasny.com

Výletování s dítětem je poměrně věda. Najednou totiž zjistíte, že všechno na co jste do teď byly zvyklí už nefunguje a naprosto vše se musí přizpůsobit malému drobískovi na vašich zádech. Naše začátky byly pozvolné. Asi ve 3 měsících jsme našeho prcka začali brát na kratší výlety v látkových nosítkách. Těch jsme vyzkoušeli hned několik než jsme na pár měsíců zakotvili u nějaké ne příliš známé značky z Německa, která nám vyhovovala nejvíc… První větší výlet s přespáním pod stanem (v našem případě pod ultralehkým tarpem) jsme absolvovali když bylo Kryštofovi 7 měsíců. Zvládli jsme to bez větších obtíží i díky tomu, že chodíme hlavně s ultralehkým vybavením. Prcka jsem v tomto případě nosil vepředu v nosítku a na zádech jsem měl lehký batoh se vším co bylo potřeba.

Tahle akce nás nakopla a tak jsme vyzkoušeli delší přechod (cca 110 km) již s krosnou. Nedám dopustit na model Osprey Poco AG Plus. Není sice nejlevnější, ale dle mých zkušeností je to asi nejlepší krosna na dítě na trhu. Velká výhoda je ta, že má velký úložný prostor do kterého se vejde dost potřebných věcí a potřebný komfort pro dítě. Po tomto přechodu jsme zjistili, že jsme víc zničení než kdybychom šli sami 3 měsíce nějaký dálkový trek :-). S dítětem je to vážně jiný level… Jakmile začne dítě dělat první krůčky, tak většinou přichází období kdy v krosně být nechce. Později se většinou vrátí opět období nošení…

Aktuálně se těším až přijde opravdové jaro a budeme opět vyrážet na výlety s přespáváním po našich krásných horách 🙂

Václav Malinský, z nalehko.com a www.cestazasny.com, se synem prošel i přes 100 km dlouhý trek.
Václav Malinský, z nalehko.com a www.cestazasny.com, se synem prošel i přes 100 km dlouhý trek.

Marie Lollok Klementová, horská průvodkyně UIMLA alias devcezhor.cz

Měla jsem děti relativně brzo po sobě. Prvorozený syn byl vysloveně nosící typ a nabyli jsme dojmu, že kočárek máme zbytečně. První tři měsíce se nosil v šátku, pak jsme pořídili Manducu. Posloužila nám velmi dlouho, nosila jsem na břiše i pak na zádech. Druhorozená dcera byla naopak zcela kočárková a nošení ji začalo být příjemné až v roce. Takže jsem výletovala s kočárkem a druhým dítětem na zádech. Až se dnes divím, co všechno jsem s kočárkem projela (např. skalní stěny v Tisé!). K Manduce jsme si pak pořídili i nosící krosnu. Přeci jen ne všude se dá dostat s vozíkem na věci a nosit dítě na břiše a batoh na zádech už nebylo komfortní. Do krosny (měli jsme Osprey Poco) jsem se zvládla sbalit na celodenní výlet (svačina, foťák, pití, náhradní oblečení) pro sebe i 2 caparty. Chtěla jsem být prostě samostatná, neodkázaná na stezky pro kočárky, s možností pohybovat se kdekoli. Děti měly do tří let nacestováno na horách možná více než mnozí dospělí. Rakousko, Tatry, Julské Alpy, Dolomity, Karpaty, Pyreneje … nebyly to žádné extrémní dlouhé treky, ale i tak jsem ráda, že jsou od mala zvyklé na celodenní pobyt a pohyb venku.

Horská průvodkyně Marie Lollok Klementová s dětmi procestovala Rakousko, Tatry, Julské Alpy, Dolomity, Karpaty, Pyreneje...
Horská průvodkyně Marie Lollok Klementová s dětmi procestovala Rakousko, Tatry, Julské Alpy, Dolomity, Karpaty, Pyreneje…

Michaela Gladišová, šéfredaktorka časopisu Svět běhu

Prvního syna jsme nosili od 3. měsíce do cca 2,5 let. Pak už ušel dost pěšky a nevozí se ani v kočárku. Druhého zatím pořád nosíme, je mu 1,5 roku a je menší, takže možná budeme nosit déle 🙂 Prvního jsem nosila v nosítku od Manducy, ale moc nám nevyhovovalo. Teď na druhého mám nosítko značky Babybjörn, a s ním jsme moc spokojení. Krosničku jsme nikdy neměli. Jako malé jsme je nosili tak půl hodinky, starší jsme pak klidně měli v nosítku i na hodinku nebo dvě na túry. Prošli jsme třeba skalní město v Al Ula v Saudské Arábii – oba v nosítkách, levády na Madeiře nebo dvouhodinovou túru v národním parku Zion v USA.

Míša Gladišová, šéfredaktorka časopisu Svět běhu, využila nosítko např. na dovolené v Saudské Arábii.
Míša Gladišová, šéfredaktorka časopisu Svět běhu, využila nosítko např. na dovolené v Saudské Arábii.

Katka Petríková, HedvabnaStezka.cz

Nosili jsme úplně od miminka až do teď (skoro 3 roky). V nosítku je to nejpohodlnější i v tomto věku, ale problémem je často úložný prostor, takže když jdu sama, volím krosničku. Nosítko se dá snadno schovat do batohu a vytáhnout se dá třeba až když dítě nemůže, nebo se dá využít pro spaní. Větší vzdálenosti jsme chodili zejména v prvním roce dcerky. Později, když už sama chodila, jsme trasy přizpůsobovali tak, aby se i ona mohla projít, takže se vzdálenosti zkrátily.

Katka Petríková z HedvabnaStezka.cz s nosítkem procestovala třeba státy Pobaltí.
Katka Petríková z HedvabnaStezka.cz s nosítkem procestovala třeba státy Pobaltí.

Martin Slezáček, tester SvetOutdooru.cz

Malého jsme od 4. měsíce nosili v nosítku na břiše hlavně kvůli pohodlnosti a tomu, že na něj bylo dobře vidět (dal se krmit, utěšovat) a dalo se s ním hezky komunikovat. Celkově je syn „nosící“ typ, takže kočárek přišel na řadu až později. Na trasy, kdy by kočárek neprojel, bychom rozhodně brali krosničku. Krosnička nám vyhovovala na pár kratších výletech. Malému se moc líbil výhled a posez byl pohodlný. Určitou nevýhodou je náročnost nošení (navíc s doplňkovým vybavením, jídlem apod.). Nosítko využíváme i nyní, když je synovi 2,5 roku.

Při nošení na břiše oceníme možnost kontaktu s dítětem. Foto Martin Slezáček
Při nošení na břiše oceníme možnost kontaktu s dítětem. Foto Martin Slezáček

Hanka Sedláková alias dupynacestach.cz

Starší dcerka byla vyloženě šátkové dítě.  Od prvních týdnů jsem ji nosila v šátku Storchenwiege. Ale protože holčička byla trochu větší, kolem 8. měsíce mi z něj „vyrostla“ a nošení přestávalo být pohodlné. Tehdy jsem svůj první šátek nahradila pohodlnějším Ellevillem, který byl nosnější, díky plochým lemům se tolik nezařezával a díky výrazněji zkoseným okrajům měl i o poznání menší uzel.

Takto jsme pohodlně zvládli nejen jednodenní výlety, ale taky veškeré cestování, nebo výpravy do přírody se spaním pod širákem (i vícedenní), kdy jsem dcerku nosila v šátku a na zádech měla 60l batoh. Na výletech byl šátek pro nás opravdu všestranným pomocníkem, kdy kromě nošení sloužil taky jako podložka pod miminko, podsedák, nebo deka navíc. Šátek mi vyhovoval taky proto, že i přes komplikovanější vázání (které si ale rychle osvojíte) jsem si ho mohla pokaždé upravit přesně na tělo. Dcerka byla hodně kontaktní a v šátku byla vždycky klidná a spokojená. Kombinovala jsem ho s nosicí bundou (zateplenou i nezateplenou), nebo se zateplenou nosicí kapsou s fleecem a softshellem. V zimě snadno promrzaly nožky, a tak jsme používali speciální návleky na nožky z merina a softshellu.

Když měla dcerka asi dva roky, pořídili jsme si krosničku Osprey. Na jednodenní výlety, kdy s sebou máte někoho, kdo vám pomůže s nasazováním na záda, se osvědčila. Ušli jsme s ní i třídenní trek v norských horách. Krosnička má ale oproti batohu posunuté těžiště a na delším treku už mi tak pohodlná nebyla.

Druhou dceru jsem odnosila v nosítku Tula Toddler – se dvěma dětmi jsem už potřebovala mít volnější ruce a neztrácet čas vázáním šátku. S tímto nosítkem jsem byla maximálně spokojená, a to i přesto, že druhá dcerka byla taky větší. Jen když jsem kombinovala nosítko s velkým batohem, mě po čase bolela ramena v místech, kde se kříží popruhy.

Hanka Sedláková alias dupynacestach.cz s dcerkou v šátku.
Hanka Sedláková alias dupynacestach.cz s dcerkou v šátku.

Lenka Smejkalová, Klub minituristů

Dcera nikdy nebyla kočárkové dítko, takže jsme ji nosili od narození. První procházky absolvovala v šátku, ale brzy jsme přešli na nosítko Monilu uni, protože s ním byla jednodušší manipulace. Jelikož je dcera od malička velmi zvídavé dítě, nošení vpředu ji velmi brzy přestalo vyhovovat, protože z něj neměla moc výhled. Přesun na záda potěšil i mě, protože s její váhou už při předním nošení trochu trpěla má záda. Jelikož jsem však tímto přišla o možnost nosit na zádech batoh, pořídili jsme v necelém roce dětskou krosnu. Využíváme model Osprey Poco Premium, který pro nás byl jasnou volbou zejména z důvodu velkého úložného prostoru. Samozřejmě plně naložený včetně dítka už něco váží, a tak každá naše výprava dá dost zabrat. S manželem jsme takto absolvovali první vandry a přechody českých hor. Jelikož v té době dcera ještě dost spala, zvládali jsme denně v pohodovém tempu kolikrát i 25 km.

S prvními krůčky přišlo několik měsíců, kdy dcera jakékoliv nošení odmítala a my se celé dny víceméně plácali na jednom místě. Tohle období naštěstí netrvalo dlouho a zhruba od roku a půl si opět k nošení našla cestu. Dnes v necelých dvou letech už denně zhruba 3-4 km ujde, a tak nosítko či krosnu využíváme zejména jako doplněk našich výletů, když už bolí nožičky nebo na odpolední spánek. Na jednodenní výlety vyrážíme většinou s nosítkem a velkou ledvinkou, do které sbalím to nejnutnější. Na vícedenní akce se zatím vydávám hlavně s manželem, kdy jeden nese krosnu s dítkem a lehčím vybavením a druhý pak ostatní věci ve velkém batohu. V případě, že vyrážím na delší akci s dcerou sama, nezbývá mi zatím nic jiného než vzít s sebou cyklovozík Croozer, který mi ulehčuje přesun s veškerým vybavením. Jelikož chci, aby výlet bavil i dceru a netrávila v nosítku/krosně několik hodin, volím aktuálně trasy s délkou maximálně 10-15 km denně, kdy se velkou část snažím ujít během jejího spánku.

Lenka Smejkalová, Klub minituristů

Zkušenosti čtenářů

Hanka

Jen bych doplnila, že v krosně se dá dobře nosit i v zimě, jen to chce pořídit dobrý fusak. Kamarádka před lety koupila skvělý na fléru, bohužel se již nevyrábí a tak mi nezbylo nic jiného než si ho ušít, dle jejího vzoru. Vrchní vrstva je ušitá ze softshellu a vnitřní je ze dvou vrstev tlustého lísu. Není to nic extra složitého a tak trochu nechápu, že to nikdo nešije jako doplněk ke krosnám. Pokud dítěti nezapomenete schovat ruce, když usne, vydrží v tom spát i 3h a pak se ještě klidně chvíli nese. Asi na celý den to není, ale na půl denní výlety s dítětem, které už maličko ujde a pak se vyspí v krosně ideální. Příjemné nošení všem ať už včemkoliv 😉

Radim

Tak trochu mi tady chybí recenze nosítek na ramena, která se zafixují k hrudi, dítěti se upnou nožky do sucháčů a je možné si tak uvolnit ruce a zároveň by dítě mělo sedět rovněji a nenavalovat se na krk (případně se může vzadu opřít o vrch klasické krosny). Říkám mělo, protože sám zkušenost zatím nemám, ale budu takovéto nosítko shánět. Minulé roky jsme vyráželi s dětmi (3 + 1 rok, později 5 + 3 + 1) na těžko do Alp vždy na 3 noci v horách a nejmenší šlo nést v Manduce vepředu, takže byla k dispozici dvoje záda. Teď i nejmenší bude trochu chodící, převážně se ale stejně ponese – na Manduku už je moc malé a krosnička má minimální zavazadlový prostor, a proto bych ocenil zkušenosti s těmito vynálezy.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: