Zdraví

Poskytování první pomoci v zimních horách klade větší nároky na zachránce. Je třeba si uvědomit, že i na něj působí povětrnostní podmínky, nejen na pacienta. 

Zima, vítr, vlhko, pořádně utažené pohorky či skelety, špatné rukavice, utažené pásky na bundě. Vše v kombinaci vytváří ideální podmínky pro vznik omrzlin. Není nutné chodit do velehor nebo polárních oblastí, aby se člověkem setkal s tímto typem poranění, pořídit si omrzliny můžeme i na Vysočině.

Lavinová nehoda je situací, při níž je zcela zásadní „kamarádská“ záchrana, na kterou navazuje péče profesionálů. Bez rychlé reakce na místě nehody se rapidně snižují šance zasypaného na přežití. Jak se chovat v případě lavinové nehody?

Výhled z vrcholu hory patří k největším lákadlům, které táhne desítky lidí k výstupům na vysoké hory naší planety. Kromě zimy a fyzické námahy číhá v těchto nehostinných podmínkách nebezpečí méně zjevné, ale o to více nebezpečné – vysokohorská nemoc.

Největší chodecká výzva v Česku Výzva 10 000 kroků se spustí letos v říjnu už podesáté. Do výzvy, která má za cíl rozpohybovat lidi a znovunavrátit chůzi do běžného dne, se zapojilo celkem 70 784 účastníků a v jarním kole výzvy rekordních 22 tisíc účastníků. Říjnová výzva potrvá od 1. do 31. října. Zájemci se mohou registrovat už dnes na www.desettisickroku.cz.

Podchlazení neboli hypotermie. Od nepříjemného pocitu, kdy je člověku „zima“, se můžeme dostat až do stavu, který výrazně ohrožuje život. Jak pomoct podchlazenému člověku a co je hypotermický balíček?

Situace, která může cestovatele doslova prohnat a které se vždy snažíme vyhnout. Cestovatelský průjem nebo jiné střevní obtíže jsou často spojené s nepříjemnou bolestí břicha. Jak těmto situacím zabránit a co dělat, když už nastanou?

Asi každý z nás někdy slyšel o plánování výletů, risk managementu nebo domácí přípravě. Otázkou je, kdo to skutečně dělá. Nevyrážíme raději do hor jen tak na blind? Chystáte se doma? Plánujete? Mějte na paměti, že nehodám se dá velmi často předcházet vhodnou přípravou.

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na setkání s jinak běžně se vyskytující látkou (pyl, potraviny, zvířata, plísně…). Pravděpodobnost setkání s alergikem v divočině je poměrně vysoká, neboť výskyt alergických reakcí v populaci stoupá.

Horké letní počasí nám na horách dokáže znepříjemnit život. Jaká je první pomoc při dehydrataci, úžehu či úpalu? A jak jim předcházet?

Jak je to s přivoláním pomoci v horském prostředí? Co můžeme použít a jak je to se signálem? Rozdíl je hned v několika bodech. Pamatujte, že dobrá příprava před akcí vám může usnadnit řešení krizové situace v terénu.

Izotermická fólie by neměla chybět v žádné lékárničce. Kromě prevence proti podchlazení- kolik dalších způsobů použití dokážete vyjmenovat?

„Dobrý den, máme tady horolezce po pádu ze skály, je v bezvědomí, pravděpodobně s poraněnou páteří, dýchá…“. Voláme záchrannou službu, sdělujeme polohu, ošetřujeme raněného. Nanečisto. Během týdenního kurzu outdoorové první pomoci na Vysočině je to jedna z mnoha simulací, se kterými se kdokoli z nás může reálně v terénu potkat. Uměl by sis poradit?

S některými zdravotními komplikacemi v horách si dokážeme poradit snadněji než s jinými. Někdy nezbývá než držet palce, že horská služba bude dostupná a dokáže danou osobu rychle přepravit do zdravotnického zařízení. Pojďme se podívat, jak rozpoznat infarkt a mrtvici a co v takovém případě dělat.

Fenomén posledních měsíců tzv. chladová termogeneze, chcete-li otužování anebo vystavování se chladu je velmi starou záležitost, kterou používali již naši předkové pro posílení imunity či posílení ducha. I pan T. G. Masaryk při svých projevech veřejně hlásal „tužme se!“