„Z žáru a dýmu vznikla tato skála,“ říká Anaxagoras v Goethově Faustovi ve sporu s dalším antickým filosofem Thálesem. Slavní mužové v Goethově básni zastupovali dva protichůdné názory na vznik sopek. Plutonisté byli přesvědčeni o sopečném (vulkanickém) původu čedičových skal, neptunisté věřili, že všechny horniny (tedy i čedič) vznikly buď jako chemické sraženiny nebo jako mechanické usazeniny z vody. Předmětem debaty vedené na nejvyšší vědecké úrovni se stal i nenápadný kopec Komorní hůrka (503 m), o jehož prozkoumání se zasloužil právě slavný německý básník.
Lázeňské město obklopené a protkané zelení ani nechce konkurovat větším lázeňským sídlům – ponechává si svůj kolorit i více klidu, nezaostává ovšem v nabídce lázeňských služeb ani kulturního vyžití. Následující vycházka nás vede i po oblíbených trasách do nejbližšího okolí, lze ji různě upravit či zkrátit. Na omezeném prostoru nelze postihnout podrobně všechny zajímavosti – zájemce o hlubší poznání Františkových Lázní odkazujeme na místního průvodce Františkovy Lázně (autor Milan Černý, vyšlo r. 1996) nebo na odbornou a velice zajímavou publikaci Františkovy Lázně (autor Stanislav Macek).
Kdybychom měli rozhodnout, které místo v celé popisované oblasti označit jako nejzajímavější a turisticky nejvděčnější, dali bychom určitě hlas národní přírodní rezervaci Soos poblíž osady Hájek a železniční zastávky Nový Drahov. Na jeho území můžeme totiž pozorovat jevy, jaké nemají nikde u nás obdoby a které jsou pozůstatkem pradávné sopečné činnosti. Nejzajímavějšími místy prochází vzorně upravená a podrobnými informačními panely vybavená naučná stezka, na níž si místy budeme připadat jako v říši divů. Je to ideální typ pro pohodlný rodinný výlet.
Na věži hradu ve Skalné visíval kdysi zvonek, kterým se každý večer zvonilo, aby se poutníci, procházející zdejší divokou a lesnatou krajinou, mohli podle jeho zvuku orientovat. I když se do dnešních dob hodně změnilo, divoký ráz a hluboké, rozlehlé lesy má tento kraj, ležící v těsné blízkosti hranice s Německem, dodnes. Zvonek ve Skalné nám už na cestu nezazvoní a protože půjdeme v úvodní části po neznačených cestách, musíme se spolehnout na vlastní schopnosti a držet se podrobného popisu trasy.
V nejbližším okolí Františkových Lázní objevíme jednu z nejvýznačnějších archeologických lokalit západních Čech, budeme se moci vykoupat v hezkém rybníku a zastavit se na občerstvení v některém ze stylových pohostinských zařízení.
Krajina jižně od Skalné je na první pohled poněkud jednotvárná. Teprve když se rozhodneme ji podrobněji prozkoumat, objevíme řadu zajímavých míst, o které se rovným dílem postarala matka Příroda a šikovné ruce našich předků. Přírodní lokalitou první kategorie je bezesporu národní přírodní rezervace Soos, milovníci historické architektury a romantici vůbec zajásají při pohledu na hrady Skalná a Starý Rybník, srdce určitě pohladí obnovené objekty lidového stavitelství v Novém Drahově a Třebeni. Na trase se prakticky nesetkáme s žádným kopcem, cesty jsou (až na jediný úsek) pohodlné, nechybějí ani nezbytné osvěžovny.
Město Aš má bohatou a zajímavou historii, na památky je však poměrně skoupé. Řada starých domů byla zbořena po druhé světové válce. Za návštěvu však rozhodně stojí, stejně jako jeho přirozený strážce vrch Háj, jehož zalesněné temeno s rozhlednou a chatou se zvedá severovýchodně od města. Výstup k němu není zvlášť náročný, zadýcháme se snad jen v prvních stovkách metrů. Prohlídku města i jeho rekreačního zázemí bez problémů zvládneme za půl dne.
Chebsko a Ašsko bývalo ve středověku proslulé loupeživým způsobem života některých majitelů zdejších hradů. Ti využívali odlehlosti krajiny, přepadávali kupce i své šlechtické sousedy, loupili, zajímali, vymáhali výkupné a mnohdy i vraždili. Výjimkou nebyli ani Najperkové, jejichž hrad nad dnešní vsí Podhradí býval kdysi postrachem okolí. Dnes láká svou romantickou polohou na strmé skále nad údolím. Výlet do Podhradí bývá často spojován s výstupem na vrch Háj, dominantu Ašska. Oba cíle spojuje i naše trasa, která – přesto že vystoupá do výšky přes 750 metrů – nepatří mezi zvlášť náročné.
Nenáročný výlet (na trase bez možnosti občerstvení) nás zavede do klidné a odlehlé oblasti v těsné blízkosti státní hranice do míst, která byla jako příhraniční prostor normálnímu smrtelníkovi nepřístupná. Z větší části se budeme pohybovat po neznačených cestách, orientace ale není obtížná.
Nejzápadnější kouty Čech v okolí města Hranice byly v poválečných letech pro veřejnost zcela nepřístupnou oblastí. Vytvoření hraničního pásma prakticky odřízlo od okolního světa i místní obyvatele. Na tomto území vládli pohraničníci, kteří si tu vybudovali důmyslnou síť, chránící hranice komunistického státu nejen před fiktivním útokem nepřátel ze západu, ale stále více i proti vnitřním nepřátelům režimu, snažícím se uprchnout ilegálně do Německa. Některé z těchto zařízení jsou tu dodnes patrná.