Za Pannou Marií k Loretě

Za Pannou Marií k Loretě

U Lorety Panny Marie nad Starým Hrozňatovem se po staletí setkávali poutníci z Čech, Bavorska a Saska – např. v roce 1915 tady bylo napočítáno 20 400 osob. Po devastaci této památky bylo v posledních letech učiněno maximum pro její obnovu – Loreta září pěkně do daleka a stává se i atraktivním turistickým cílem. Výlet k Loretě bude navíc spojen s poznáním zajímavých lokalit v blízkosti státní hranice.

Od žel. st. Lipová u Chebu se vydáme po žluté turistické značce, sledující silnici do zajímavé obce Doubrava s dochovanými statky chebského typu a soukromým skanzenem. Po silnici procházíme obcí, na jejím konci žlutá značka odbočuje vlevo do údolí Stebnického potoka*. My pokračujeme přímo až do míst, kde silnice uhýbá mírně vpravo – tady sejdeme ze silnice a sledujeme polní cestu. Po levé ruce zůstává cíp lesa, jdeme přímo k lesu před námi.

U posedu vstoupíme do lesa a pokračujeme přímo pohodlnou cestou. Na rozcestí za krmítkem širší cestou uhýbáme vlevo a mírně klesáme po rozhraní borového a smrkového lesa, vlevo vidíme pole. Scházíme do bočního údolíčka k potůčku – překročíme jej a pokračujeme podél hlavního potoka. Je to romantická a pro někoho trochu dobrodružná cesta neporušeným přírodním královstvím. Potůček meandruje v tmavé zeleni, kam snad ani nepronikne sluneční paprsek, pěšina se ztrácí, mech se nám pohupuje pod nohama. Vždy si ale nějakou stezičku najdeme. Jdeme stále po levém břehu Stebnického potoka, až na protějším břehu zahlédneme žlutou značku přicházející od Paliče, o kus dál pak hráz bývalého rybníčku.

Po lávce přejdeme na pravý břeh a pěšinou v mlází se dostaneme na širší cestu sledovanou žlutou značkou. Po ní jdeme vpravo kolem nepatrných zbytků někdejšího Kyseleckého hamru a pak krátce strmě vystoupáme na rozcestí.Tudy vede „signálka“, silnička v těsné blízkosti státní hranice bude po dlouhé kilometry naší společnicí. Za deštivého počasí to oceníme jako výhodu, jinak to chce trpělivost a dobré turistické boty.Z rozcestí pokračujeme po červené turistické značce po zmíněné „signálce“ vpravo strmě do kopce na rozcestí nad osadou Mýtina .

Poutač nás upozorňuje na skanzen v nedaleké Doubravě, vlevo po značené cestě bychom sešli k pěšímu hraničnímu přechodu do SRN. (Pokud máme obavy z orientace mimo značené turistické trasy, pak lze vynechat úsek podél Stebnického potoka a z Doubravy jít stále po silnici do Mýtiny a pak po silničce na toto rozcestí.)Pokračujeme stále po červené přímo – po pravé ruce máme objekt Pohraniční policie. Vlevo je vrchol Železné hůrky, která podobně jako Komorní hůrka byla ještě na počátku čtvrtohor činnou sopkou.

Tato jedna z našich nejmladších sopek je chráněnou přírodní památkou o rozloze 3,5 ha. Z návrší se otvírá nádherný výhled daleko do Čech a částečně i na německou stranu, nejvíc nás ale zaujme dominanta Dyleně – je odtud opravdu jako na dlani. Přetínáme údolí Kozelského potoka a opět šplháme vzhůru, osvěžit se můžeme ostružinami, které se černají po obou stranách naší cesty. Procházíme volným terénem ke Kostelnímu vrchu, za ním se mírně stáčíme vpravo a pak z cesty odbočujeme na cestu lesní, vystlanou měkkým jehličím. Po pár krocích jsme opět na zpevněné komunikaci, která nás vyvede z lesa.

Před námi se objevuje Loreta, vlevo dochované kapličky křížové cesty, pod kopcem domky Starého Hrozňatova a zřícenina hradu.Pokračujeme po cestě, zprava se připojuje silnička od Nového Hrozňatova, před námi je Loreta (otevřeno SO, NE 10–18 h, možnost nákupu propagačních a jiných materiálů – např. brožura Hrozňatovská Loreta), jedno z dlouhé minulosti nejvíce navštěvovaných poutních míst v Čechách i Německu. Základní kámen ke stavbě na místě zaniklého kostela sv. Ducha z r. 1557 položil 3. října 1664 opat tepelského kláštera Raimundus Wilfert. Nejprve bylo postaveno centrum – Kaple milosrdenství (též Kaple Matky Boží), dle vzoru, kterým byl svatý dům v Nazaretu, který podle legendy andělé přinesli do Itálie. Stavba byla zasvěcena Panně Marii podle italského poutního místa Maria Loreto.

Po dokončení kaple v listopadu 1665 byl dovezen obraz „Naší milé Paní Maria Loreto“ právě ze stenojmenného poutního místa v Itálii. Následovaly další stavby. Posvátné místo je obklopeno křížovými chodbami, postavenými ve tvaru čtyřúhelníku, s arkádami otevřenými do vnitřní strany nádvoří. Hlavní vchod zdobí mohutná zvonice. R. 1672 byly pověšeny zvony, ozdobené rodovými znaky a nápisy. Do čtyř rohů byly zasazeny kaple, zvýrazněné nízkými věžičkami, zasvěcené sv. Františku Xaverskému, Panně Marii, jejím rodičům Jáchymovi a Anně a jejím příbuzným Zachariášovi a Alžbětě.

Na východ uzavírá celý komplex poutní kostel, zasvěcený sv. Duchu. Zároveň s poutním kostelem byla postavena Velká křížová cesta od Chebu. Říká se, že 29 zastávek křížové cesty bylo postaveno podle měření P. Andrichomiho S-J. přesně podle odpovídajících vzdáleností pamětních kamenů v Jeruzalémě. Po odsunu Němců ze Sudet zůstala svatyně na pospas vandalismu. Počátkem padesátých let zvonice zčásti vyhořela. Madona s dítětem nad hlavním portálem sloužila za terč vojákům.

Z Lorety Panny Marie se stala chátrající ruina. Po listopadové revoluci byl zahájen průzkum objektu s cílem vyčíslit náklady na obnovení cenné památky. Našlo se však nečekané řešení – na podnět dr. Jobsta z Waldenfelsu byla 11. 2. 1992 ve Waldsasenu vytvořena společnost pro zachování a podporu poutního kostela Maria Loreto. Výsledky tohoto úsilí můžeme dnes ocenit.Od objektu se vracíme pár kroků nazpět na rozcestí a po silničce vlevo klesáme do osady Nový Hrozňatov – po levé ruce máme objekt staré cihelny. Procházíme po silnici vzhůru k hlavní silnici s autobusovou zastávkou.

Pokračujeme přes silnici přímo po cestě podél lesa a dál po okraji pole (úvozová cesta je zcela zarostlá). Za mokra to je nepříjemný úsek – můžeme také zvolit okliku a jít od zastávky po silnici vlevo a pak zbytek cesty po modré turistické značce (z velké části po silnici). Scházíme k ohybu silnice v Dolní Lipině. Po silnici se dáme vpravo do obce, obejdeme Kozelský potok a zleva se k nám připojí modrá turistická značka. Stoupáme lesem stále po silnici a podél hřiště vstupujeme do obce Lipová. (Ubytování: soukromí, občerstvení: smíšené zboží mj. SO 8–11 h, Česká hospoda PO–ČT, NE 15–22, PÁ, SO 15–23 h.) Na křižovatce se dáme vpravo, projdeme kolem hezkých rodinných domkůna konec obce, na křižovatce v lese zatočíme vlevo k žel. st. Lipová u Chebu.

(Doporučujeme průvodce Smrčinami, Chebskem a Ašskem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: