Doporučujeme:
– Nejlepší české hřebenovky
– Neznámé české hřebenovky
– Přehled dálkových tras v Česku
– České via ferraty
– Jak a kde legálně nocovat v české krajině
Podrobné popisy víc než 100 horských přechodů, túr a ferrat po ČR v našem katalogu.
A spousta další inspirace v článcích níže!
Hrad Ostroh, vybudovaný na skutečném skalnatém ostrohu nad Slatinným potokem, patří k nejkrásnějším hradům západních Čech. Jeho z větší části dochovaná gotická a renesanční podoba vyvolává dokonalou iluzi středověku. Pěkné, i když turisticky ještě ne příliš objevené je i jeho okolí. Tato trasa nabízí příjemné celodenní putování členitou krajinou bez větších výškových rozdílů, s dostatečnou možností občerstvení.
Převážně po silnicích a zpevněných komunikacích vede trasa se zajímavou architekturou. Nejprve sledujeme příjemné údolé Lubinky, až v závěru putujeme po turistické značce.
Nový rok 2012 čeští turisté bohužel zahájili ztrátou sto let staré historické památky. Z dosud nezjištěných důvodů shořela u Tábora nejstarší dřevěná rozhledna v Čechách Hýlačka.
Návštěva Litomyšle by nebyla úplná bez vycházky Nedošínským hájem. Romantické stavby vzal sice čas, slavné studentské majálesy, jak je známe z Jiráskovy Filosofské historie, jsou již také minulostí – dnes přicházíme objevovat především hezké přírodní partie, asi nejkrásnější na jaře. Následující putování není nijak náročné, lze využít autobusového spojení do Tržku nebo Morašic.
Velmi atraktivní trasa, jedna z nejzajímavějších v celé oblasti. Vede členitým, převážně zalesněným územím a jejím zlatým hřebem je osada Kladská se skupinou romantických staveb a naučnou stezkou při okraji rašeliniště Tajga. Seznámíme se s pozoruhodným pozůstatkem vodní soustavy ze 16. století, navštívíme tajuplné středověké opevnění i romantické skalní útvary. Výraznější stoupání nás čeká jen v úvodu, jinak není cesta příliš náročná.
Náročnější trasa nás zavede do míst, kam jsme se před nedávnými lety mohli dostat nanejvýš v rámci plnění svých vojenských povinností. Nádherné lesy, romantické rybníky, krajina protkaná množstvím asfaltových silniček, sloužících v minulosti k rychlejšímu pohybu při ostraze hranic. Na cestu nezapomeneme vzít občerstvení – až na jeden pramen vody opravdu na nic nenarazíme.
Z větší části po silnici a lesních silničkách se pustíme na cestu s dalekými panoramatickými výhledy, k tajemným zákoutím. Projdeme krajem, který v minulosti proslul těžbou a zpracováním měděných a olověných rud – názvy Tachovská, Chodovská a Plánská Huť hutní činnost dosvědčují dodnes
V oblasti Jezevčího vrchu (633 m) a Huťského potoka je oplocená obora černé a vysoké zvěře, mimo objekt umělá líheň bažantů a tetřívků – i to napovídá, že místa na sever od silnice k hraničnímu přechodu Broumov – Mähring jsou pozoruhodnou lokalitou. Úsek z Chodovské Huti do Zadního Chodova je orientačně náročnější, první část po silnici si lze zkrátit využitím autobusové dopravy.
Výhradně po neznačených turistických cestách vede místy orientačně trochu složitější putování, na kterém se seznámíme především s nádhernými rybníky mezi Mariánskými Lázněmi a Chodovou Planou. Čekají nás i další příjemná překvapení.
Možná již s příchodem římských legií do vídeňské kotliny v prvních staletích našeho letopočtu dostala se na Znojemsko vinná réva. Pravda je, že k naší oblasti patří dobré víno a že vinná réva tvoří milou kulisu i při turistických toulkách. Následující putování nás povede takříkajíc od „pramene“ (v Šatově je sídlo Znovínu Znojmo, který mj. připravuje i zajímavý agroturistický vinařský program) nejen k vinohradům, ale i na další pozoruhodná místa nad pravým břehem Dyje.
Příjemná, nenáročná trasa, ideální typ na polodenní výlet. Seznámí nás s horním, romantickým tokem Plenkovického potoka i s některými pozoruhodnými historickými památkami. Současně budeme mít možnost se i vykoupat nebo si zahoubařit. Stoupání nás čeká minimálně, také terén je vesměs dobře schůdný.
Cestou krásných kostelů – také tak bychom mohli nazvat tuto trasu, která mapuje území na dolním toku Želetavky. Pěkné vsi s řadou památek, rázovitá údolí se starými mlýny, místa pěkných výhledů – to všechno nás čeká na této nepříliš náročné cestě, která nás trochu potrápí jen na kamenitých stezkách v údolí řeky. Částečně půjdeme bez turistických značek, určitě však nezabloudíme.
Tato trasa postrádá – s výjimkou pamětihodností města Jemnice – obvyklé turistické atraktivnosti. Její hlavní nabídkou je klid, zeleň, neporušené lesy, příroda, která pohladí na duši. Chceme-li si odpočinout od shonu a starostí každodenního života, je to ten nejlepší tip. Možná, že právě nám tu předvede ptačí kapela svůj nejkrásnější koncert, při troše štěstí staneme tváří v tvář srnkám, které tu mají své království. Vydejme se tedy tak trochu v jejich stopách…
Značená cesta údolím Želetavky nepostrádá romantiku, místy ovšem vede těžko schůdným terénem. Větší část výletu prochází mimo značené turistické cesty a přichystá nám nejedno příjemné překvapení – především hezké lesní partie u vrcholu Hory (624 m) a daleké výhledy. Nesmíme zapomenout přibalit nějaké občerstvení.
Náročná trasa, délkou i profilem, s častým stoupáním, místy po neznačených cestách s jistými nároky na schopnost orientace. V údolí Rokytné půjdeme občas po kamenitých, zarůstajících pěšinách přes vývraty. Doporučujeme trasu absolvovat v letních měsících, protože nás mj. čeká brodění Rouchovanky. Přesto je to cesta krásná, plná romantiky; půjdeme hlubokými, skalnatými údolími kolem starých mlýnů, uvidíme historicky cenné kostely a především tajuplnou středověkou ves s tvrzí, kterou archeologové doslova vyhrabali z několika století zapomnění. Trasu doporučujeme zdatnějším, zkušenějším turistům.