Slovem kůže bychom měli označovat pouze prvotní, nezušlechtěnou surovinu. Materiál, který se používá k výrobě obuvi, se správně nazývá useň.
Useň vzniká zpracováním kůží v koželužnách. Pro výrobu outdoorové obuvi se téměř výhradně používá hovězina, tedy useň získaná z kůže býků a krav.
Kůže má vrstevnatou strukturu, na vnějším povrchu je pokožka, pod ní je tzv. škára, a nejspodnější vrstvou je podkoží. Podkoží je z velké části tvořeno tukovými buňkami a během zpracování v koželužně je tato část odstraněna. Škára je několik mm silná, pružná a pevná střední vrstva kůže. Hlavní stavební složky škáry jsou kolagen a elastin, pojivová vlákna, která zajišťují sílu a pružnost. Tato vlákna jsou u živého organismu obklopena gelovitou hmotou s obsahem kyseliny hyaluronové, která má vysokou schopnost vázat vodu a pomáhá udržet objem kůže.
Technika zpracování kůže
Zpracování kůže na useň je velmi složitý a komplexní proces, při kterém se z kůže nejprve odstraní všechny živočišné tuky a následně zajistí, aby i po odstranění tuků kolagenová vlákna škáry po sobě klouzala, což je nutné pro zajištění pružnosti a vláčnosti usně. Hovězí useň má obvykle tloušťku 6-8 mm a během technologického zpracování se štěpí na vysoce kvalitní svrchní část a levnější spodní část, tzv. štípenku.
U usní používaných pro outdoorovou obuv se provádí hydrofobizace, která zajišťuje nesmáčivost kolagenových vláken a brání pronikání vody mezi kolagenovými vlákny do usně. Máčením usně při současném mechanickém ohýbání dochází k vytlačování maziv mezi kolagenovými vlákny a následné vysušení usně způsobuje její tvrdnutí.
Smyslem údržby obuvi je nejen udržet požadovaný vzhled usně, ale také doplnit tato ztracená maziva. Jen tak můžeme předcházet ztvrdnutí usně a zajistit dlouhodobě udržení její optimální pružnosti. Při užívání obuvi dochází k mechanickému obrušování povrchu usně a povrch se stává méně odolný vůči pronikání vody do struktury usně. Proto je třeba údržbou obnovovat i vodoodpudivost povrchu usně.
Druhy usní v outdooru
U outdoorové obuvi se můžeme setkat s těmito druhy usně:
- svrchní useň s hlazeným povrchem
- svrchní useň s broušeným povrchem, tzv. nubuk, vyznačující se sametově matným povrchem
- svrchní useň obrácená štěpeným povrchem ven, tzv. velur
- spodní část usně, tzv. štípenka nebo semiš
Semiš a velur mají velmi podobný matný vzhled s charakteristickou vláknitou strukturou. Povrch je oproti nubuku hrubší a nasákavější, což na jedné straně vyvolává potřebu častější impregnace, na druhé straně však usnadňuje pronikání impregnace do usně.
Přečti si taky jak vybrat pohorky!
