HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Orientace pomocí GPS: přepis souřadnic do mapy a jak vybrat GPS přístroj?

Orientace pomocí GPS: přepis souřadnic do mapy a jak vybrat GPS přístroj?

Jak funguje GPS? Základní funkce GPS: trasový bod a trasa. Jak přenést do mapy geografické souřadnice a souřadnice UTM UPS? Podle čeho GPS vybírat? A je třeba mít GPS nebo stačí chytrý telefon? Odpovědi najdete v následujícím článku!

Situace, do které se nikdo nechce dobrovolně dostat. Padla absolutní mlha. Nulová viditelnost. V batohu poslední deci vody a ovesná tyčinka, která má ke kategorii „oblíbená“ už velmi daleko. Chata by měla být někde půl hodinky od vás. Baterka v mobilu překvapivě nevydržela slibovaných 10 hodin provozu. Skvělý nápad zkrátit si to přes kamennou pláň dostává lehké trhliny díky tomu, že fouká silný vítr, všem začíná být zima. Absolutně nemáte ponětí, Gde Proboha Su.

Na buzolu a papírovou mapu už je trochu pozdě. Tušíte správně. Vyhrává ten, kdo vytáhne přístroj GPS! Navigace po vámi zvolené trase nebo přímo ke konkrétnímu bodu/cíli, je jen jedna z mnoha funkcí, kterou GPS nabízí. Pojďme se v následujících řádcích společně mrknout na to, co všechno od GPS vlastně můžeme čekat a jak se s ní pracuje.

Porhlédněte si celou fotogalerii k článku…

Jak funguje GPS?

GPS je zkratka amerického názvu Global Positioning System, v češtině se udává název Globální polohový systém. Jádro tohoto systému tkví v družicích, které obíhají zeměkouli a vysílají na Zemi signál. Aktuálně umí řada GPS přístrojů zachytávat i družice ruského systému Glonass, před spuštěním (což je terminus technicus, který píšu do článků již roky, jelikož se již několik let spuštění systému slibuje) je evropský systém Galileo a našlápnuto má také čínský systém Compass. K určení vaší polohy (tj. zeměpisné délky, šířky a nadmořské výšky) je potřeba, aby přístroj zachytil signály minimálně ze čtyř družic.

Horizontální přesnost přístroje je obvykle v rozmezí 9 metrů, vertikální pak v rozmezí 15 metrů. Což je pro představu na mapě o měřítku 1:25 000 cca 0,5 mm a pro vysokohorskou turistiku je to naprosto dostačující. Družicový signál je hůře dostupný v soutěskách, kaňonech, budovách (např. uvnitř horských chat), v hustých lesních porostech nebo mezi skalními stěnami. Jsou to tedy místa, kde vám bude přístroj pracovat hůře nebo nezachytíte signál vůbec.

Jak na orientaci s mapou a buzolou? K čemu jsou azimuty, vrstevnice, měřítko a plánovací folie? Základ orientace je vždy dokázat na mapě určit svoji polohu. Tady návod jak na to!


Základní funkce GPS

Existují tři typy dat, které můžete použít pro plánování cesty či přípravu výletu s GPS: trasový bod (waypoint, wpt), trasa (route, rte) a prošlá trasa (track, trk).

Trasový bod je jednoduše konkrétní místo v terénu (poloha chaty, pramen pitné vody, tábořiště). Jeho poloha se udává v souřadnicích, lze jej uložit do přístroje přímo na konkrétním místě v terénu, odečtením jeho souřadnic z papírové mapy nebo zadáním souřadnic, které jsme např. získali z on-line map nebo je nám třeba někdo poslal smskou. Lze jej rovněž stáhnout z map digitálních.

Trasa není pak nic jiného než série po sobě jdoucích trasových bodů. Navigace automaticky po dosažení jednoho přepne směrem k dalšímu waypointu.

Prošlá trasa je záznam, který pořídil GPS přístroj v zadaném časovém intervalu z cesty, kterou jste přímo prošli. Můžete si ji rovněž vytvořit v počítači a do GPS uložit.

Přístroj GPS se kromě samotné navigace (k bodu nebo po trase) používá k vizualizaci (sledujete vaši polohu na displeji, abyste mohli určit vaši polohu na mapě, přičemž si např. prošlou trasu ani ukládat nemusíte). Řada uživatelů GPS se cítí v terénu bezpečněji, pokud si předem naplánují trasu na počítači a svůj pohyb v terénu potom srovnávají se zobrazením na displeji.

Geografické souřadnice

Základní znalost, bez které se při práci s GPS neobejdete, je pochopení systému souřadnic. Těmi nejčastějšími, se kterými se na kvalitních outdoorových mapách většiny evropských pohoří setkáte, jsou geografické (zeměpisné) souřadnice a souřadnice UTM UPS.

Se zeměpisnými souřadnicemi se drtivá většina z vás seznámila již na základní škole. Není to nic jiného než poledníky (označující východní a západní délku = E/W) a rovnoběžky (označující severní a jižní šířku = N/S). Zapisují se v úhlových jednotkách, tedy stupních, minutách a vteřinách. Např. poloha restaurace Klubu cestovatelů zapsaná třemi formáty geografických souřadnic je:
50°4’42.449″N, 14°24’51.698″E (stupně, minuty, vteřiny)
N 50°4.70748′, E 14°24.86163′ (stupně, minuty a desetiny minut)
50.0784581N, 14.4143606E (stupně)

Pokud odečítáte zeměpisné souřadnice z mapy, mějte po ruce pravítko, tužku a možná i kalkulačku. Stupně zeměpisné šířky i délky bývají na mapě většinou předepsány, odečtete je na svislém a vodorovném okraji mapového rámu papírové mapy. Úsek mezi dvěma stupni zeměpisné šířky je potřeba rozdělit na šest rovných dílků, což jsou desítky minut. Některé mapy mají pro tento odečet pomocné vodící linky, řada výrobců map přikládá ke svým mapám kompatibilní kartičky, na nichž naleznete stupnici právě pro odečítání geografických souřadnic. V každém případě je tento odečet z mapy komplikovanější a náročnější než odečet druhého nejčastěji používaného souřadnicového systému, a to z jednoho hlavního důvodu – nepohybujeme se v kilometrové souřadnicové síti, ale v úhlových jednotkách.

Souřadnice UTM UPS

S pravoúhlou čtvercovou sítí souřadnic pracuje celosvětový systém WGS 84. Ten rozděluje plochu zemského povrchu do tzv. UTM zón (rovnoběžkové zóny jsou označeny písmeny A až X a poledníkové čísly 1 až 60) a každá zóna má vykreslenou síť čtverců o straně jednoho kilometru. Souřadnice jsou tak uváděny ne ve stupních, ale v metrech, opět se využívá osa x a y.

Z mapy si vyčteme, že Praha se nachází v zóně 33 U (tento údaj bývá napsán v tiráži mapy). Při zápisu UTM souřadnic se jako první uvádí souřadnice vodorovná, poté svislá. Hodnoty souřadnice jsou uvedeny šestimístným číslem na obou okrajích mapového rámu (pozor, stále se bavíme o moderních a kvalitních outdoroových mapách kompatibilních s GPS), polohu konkrétního bodu ale snadno změříme pravítkem. Při odečtu UTM souřadnic z mapy se nejprve podíváme, jaké má mapa měřítko (např. u mapy 1:25 000 bude 1 mm v mapě 25 m ve skutečnosti, u mapy 1:50 000 to bude 1 mm = 50 metrů ve skutečnosti). A můžeme začít zapisovat polohu konkrétního bodu.

Napišme si nejdříve zónu, tedy 33 U…
Z rámu mapy naleznete u svislých kilometrových čar uvedeny stovky kilometrů, ty opíšeme jako první, pokud tam vidím 468 000, začínám zapisovat 33 U 468 …… …… Chybí dopočítat stovky metrů, které jsme schopni změřit pravítkem. Stejným způsobem si určíte druhou část souřadnice. Vyjde vám souřadnice ve formátu 33 U E 458097 N 5547518. Tu můžete zadat do své GPS, tím si vytvoříte trasový bod a můžete se nechat navigovat. Hádejte, kam dojdete?

Přenos souřadnic do mapy

Stejným způsobem lze pracovat s trasovým bodem i obráceně. V přístroji GPS vidím svou polohu a vyčtu si z něj souřadnice bodu, kde se nacházím. Ten si přenesu do mapy a jsem schopna dále fungovat i s papírovou mapou, protože vím, Gde Proboha Su. Všechny přístroje umí pracovat nejen se dvěma výše uvedenými formáty souřadnic, ale i s řadou dalších, ne tak častých. To, v jakém formátu chcete s přístrojem pracovat, si sami nastavíte v podmenu nastavení-formát souřadnic. Šikovně si tak lze i souřadnice bodu přepočítat z jednoho formátu na druhý.

V ideálním případě si vždy plánujete túru z domova, většinou od monitoru PC. V řadě různých programů si můžete zpracovat podstatné trasové body vaší túry, případně stáhnout celou prošlou trasu. Vše si následně nahrát do GPS a vyrazit na hory připraveni. K odečítání souřadnic z papírové mapy se tak dostanete opravdu velmi výjimečně, nicméně jedná se o dovednost téměř klíčovou.

Podle čeho vybírat GPS?

Zvažte, jestli je pro vás uživatelsky přívětivější mít GPS v hodinkách nebo zvolit klasický přístroj. Někomu vyhovují více dotykové obrazovky, u kterých oceníte např. rychlost psaní a obecně větší plochu obrazovky. Pozor – displej v GPS není na rozdíl od mobilních telefonů kapacitní, ale rezistivní, čili to chce trochu cviku a trpělivosti. Jiní nedají dopustit na klasický joystick, u kterého nemusíte v zimě sundávat rukavice, nicméně např. ukládání trasového bodu je poněkud zdlouhavější. Velké obrazovky přístrojů jsou přehlednější, na druhou stranu přístroje bývají těžší a mají vyšší spotřebu energie.

Většina modelů splňuje standard IPX7 (tzn. vydrží 30 minut ponořené v hloubce do jednoho metru). V GPS můžete, ale nemusíte mít mapy (existují i nemapové GPS s černobílým displejem, kam mapu nelze nahrát vůbec). Obecně ale každý přístroj zvládne ukládání dat z vaší túry. A to nejen délku trasy, ale také výškový profil, vzdálenost, rychlost pohybu a řadu dalších informací. Data si můžete vyexportovat, sdílet na webových stránkách, uložit a následně s nimi pracovat opět na další túře ve stejné lokalitě. Pěkná podívaná je např. v programu Google Earth, který vám vaši prošlou trasu (ale stejně tak i trasu naplánovanou) nádherně zobrazí.

GPS nebo chytrý telefon?

Pořídit si přístroj GPS má smysl, pokud se věnujete pohybu v horách pravidelněji, máte rádi zimní outdoorové aktivity a plánujete si túry a akce sami, případně fungujete v horách pracovně (např. jako horští průvodci). Pořizovací cena GPS není zrovna nízká, na druhou stranu vám při dobré volbě vydrží mnoho let. K GPS přístroji je nutné dokupovat mapy konkrétní oblasti, kam se chystáte. GPS mají obecně menší displej a je to další kondiční zátěž v batohu. Je ovšem mnohem odolnější než chytrý telefon, kterému déšť, sníh, extrémní teploty a nárazy rozhodně nedělají dobře. Výdrž baterie je u mobilního telefonu mnohem kratší. V přímém slunečním světle je i horší čitelnost displeje. A samozřejmě v zimě je obtížné používat chytrý telefon v rukavicích.

Zachovejte si vždy kritický přístup k údajům, které GPS poskytuje. Umění správného čtení z mapy, používání kompasu a znalost své aktuální polohy jsou stále nezbytností a GPS přístroj nenahradí zkušenosti pohybu v horách. Ani s ním se nedokážete vyhnout některým nebezpečím, jako jsou sněhové převěje, laviny nebo ledovcové trhliny.

Marie Lollok Klemetová

Autorka Marie Lollok Klementová

Instruktorka rakouského Alpenvere­inu a horská průvodkyně s mezinárodní UIMLA licencí věnuje horám a outdooru svůj profesní i soukromý život. Pravidelně přednáší, vede odborné semináře a lektoruje na kurzech Českého spolku horských průvodců. Ráda se toulá s fotoaparátem na krku a s batohem na zádech po horách, pokud možno ve vertikálním směru. Píše lehce outdoorový blog www.devcezhor.cz.

Svět outdooru 3/2018

Rozhovor vyšel v podzimním vydání časopisu Svět outdooru 2018 – nejčtenějším magazínu pro milovníky hor a outdooru.

S výhodným předplatným od 96 Kč/rok vám žádný zajímavý článek neuteče!

Komentáře

zemekf

Vy nemáte telefon a powerbanku ))))))

Přidejte se k diskuzi

Odpovídáte na komentář: