Ahoj všem, chtěl bych přidat zkušenost z výstupu z minulého roku (srpen 2025). Jelikož jsme před cestou váhali, jakým způsobem cestu pojat a čerpali jsme právě i ze zde poskytnutých informací a zkušeností, beru to jako oplacení poskytnutých informací pro ostatní, kteří se chystají nebo uvažují nad Araratem. Jelikož většinu výprav jezdíme lowcost tak jsme i při této cestě chtěli co nejvíce snížit náklady. Zajímali jsme se proto o cestu bez průvodce, ale nakonec jsme od ní především pro nedostatek aktuálních informací a poměrnou nejistotu upustili. Původně jsme kontaktovali tureckou ambasádu v česku s žádostí o informace pro vyřízení povolení, ty nám ale sdělili, že nic takového neřeší. Následně jsme se tedy rozhodovali mezi několika agenturami - již zde zmiňovaným Seferem (agentura climbing ararat) a nějakou druhou agenturou. Sefer nám původně nabízel cenu 450 euro za osobu + 70 euro poplatek za vyřízení povolení u vlády. V ceně mělo být vyzvednutí na letiti a odvoz zpět, 2 noci na hotelu, doprava do výchozího bodu a zpět, vynesení věcí na koních, komplet jídlo a pití a průvodcovské služby včetně vybavení (matrace, mačky, případně cepíny). Jiná agentura nám nabízela 390 euro za osobu a myslím, že také těch 70 euro poplatek za vyřízení povolení u vlády. Nakonec jsme se rozhodli pro Sefera - komunikoval bezproblémově, několikrát jsem s ním před cestou volal a domlouval podrobnosti, umí poměrně dobře anglicky a slíbil, že nás bude provádět přímo on = pro nás očekávaná přidaná hodnota v tom, že umí anglicky tudíž nám po cestě bude sdělovat zajímavosti, zkušenosti atd. Také se nám povedlo smluvit cenu na 390 euro za osobu s tím, že skipneme jeden den aklimatizace + ten poplatek 70 euro. První se kroutil, že jsme na něj malá skupina (5 lidí) a neoplatí se mu to za tu cenu, ale každý telefonát i zpráva z jeho strany končili "money not problem" takže nakonec jsme se dohodli na podmínkách 390 euro, povede nás on, vynecháme ten jeden den aklimatizace a půjdeme ve skupince pouze my a nepřipojí nás k jiné skupince a vyzvedne nás na letišti a následně nás také na letiště dopraví. Nabízel nám za 120 euro také to, že nás po sestupu 3 dny povozí po zajímavých místech v blízkém i vzdálenějším okolí a udělá nám průvodce, čehož jsme také využili (původně jsme zvažovali půjčení auta cestování na vlastní pěst).
Realita byla následující: při příletu do Igdiru nás na letišti čekal jeho řidič, pomohl nám s naložením zavazadel, zastavil nám v obchodě na vodu a dovezl nás k hotelu do Dogubaiazitu. Hotel byl čistý a se snídaní (poměrně bohatý výběr z bufetové snídaně), pomohli nám vynést věci do patra a pivo stálo 200 lir. Asi půlhodiny po ubytování za námi přišel Sefer uvítal nás, objednal nám čaj a šli jsme domlouvat plán cesty. Při domlouvání z něj vyplynulo, že on má svoje průvodce, kteří pro něj pracují a on pouze managuje tyto cesty a musí zůstat v Dogubaiazitu. Při konfrontaci, že nám slíbil, že nás povede on nám vysvětloval, jak má moc dalších skupinek a musí jim byt k dispozici atd. Slíbil, že nás povede jeho zkušený a nejlepší průvodce a on s námi potom bude jezdit na výlety po tom okolí. Nakonec jsme tedy souhlasili, i když to pro nás bylo porušení předchozí domluvy. Druhý den jsme ráno vyjeli - naložili nám batohy do pytlů pro uvázání na kole a nás vyzvedl jeho řidič s našim průvodcem v dodávce a vyvezl nás do výchozího bodu Cevrime Koy. Tento průvodce byl ale syn toho Seferova nejlepšího průvodce, kterého jsme si tedy se Seferem domluvili. Měl 20 roků, ale vypadal tak na 15 a anglicky neuměl. Bylo nám sděleno, že on nás vyvede do druhého výškového tábora a na vrchol nás vyvede ten původně domluvený průvodce Yammal. Na cestu nám dali balíčky s obědem a vodou - bylo toho až moc. Cesta byla prašná ale pohodová, žádné strmé úseky ale poměrně hodně převýšení. V prvním táboře nás již čekaly naše věci, občerstvení v podobě čaje, kávy vody a velkého množství drobných pochutin (sladkých a slaných). Následně nás čekala večeře která byla na poměry výšky a podmínek opravdu luxusní - polévka, hlavní jídlo a dezert v podobě melounu nebo sladkých pochutin. Stany byly pevné s ocelovou konstrukcí a pevnými postelemi vždy pro 2 a uzamykatelné. K dispozici bylo neomezené množství pitné vody, kterou vynesli koně a také sprcha s teplou vodou z ledovce. Ráno nám nachystali bohatou snídani a na cestu nám dali balíčky s obědem a vodou. V druhém táboře bylo k dispozici totéž a čekal nás tam náš průvodce Yammal. V táborech bylo 60+ takovýchto pevných stanů + další klasické rozkladatelné stany. Ekologie se absolutně neřeší a veškerý odpad se sype z útesu a jednou za čas se zapálí, takže jsou tam doutnající hromady odpadu. Třetí den jsme vstávali asi v po 1 hodině v noci, průvodci (Yammal se synem) nám nachystali opět bohatou snídani s výběrem z asi 20 druhů jídla a uvařili nám čaj. Vycházeli jsme kolem 2 hodiny ranní a po cestě jsme předběhli všechny skupinky, které vycházeli před námi (chodí tam hodně Rusové a Bulhaři). Cesta byla strmá po velkých balvanech, ale ledovec začínal až v posledních cca 200 výškových metrech, takže jsme mačky nazouvali až na začátku ledovce. Po cestě poměrně hodně foukalo a klukům bylo zima i v tlustých lyžařských rukavicích a také na nohy, mně zima v tenkých rukavicích nebylo. Průvodce jim tedy půjčil na střídačku svoje péřové palčáky. Na začátku ledovce nás dohnala menší skupinka Rusů, kteří nás nakonec předběhli a byli v ten den na Araratu první. My jsme na vrcholu stanuli přesně v 6 hodin ráno při východu slunce a měli jsme možnost pozorovat stín Araratu na protějších svazích. Na vrcholu poměrně hodně foukalo, takže jsme se zdrželi cca 20 minut a vyrazili jsme na cestu zpět. Cesta zpět byla v pohodě, v druhém táboře nás čekalo jídlo a odpočinek cca na hodinu nám bylo doporučeno si lehnout a zkusit spát. Následně jsme pokračovali v cestě do prvního tábora - tam nás Sefer kontaktoval a nabídnul, že buď můžeme přenocovat v prvním táboře nebo sestoupit dole a domluví nám hotel. Jelikož bylo poměrně málo hodin, rozhodli jsme se sestoupit už pouze zase s Yammalovým synem a užít si večer v Dogubaiazitu. Zbytek je na delší vyprávění - klidně se můžete ozvat.
Sefer je specifický člověk, ale to se dá u turků čekat. Nazval bych ho "pohádkářem" hodně toho navykládá, a všechno odkýve a slíbí ale sliby chyby a splní ani ne půlku. Na druhou stranu, co jsme chtěli to nám obratem dokázal zařídit, provedl nás po Dogubaiazitu, ukázal nám nějaké restaurace a památky a všechno nakonec proběhlo bez komplikací a ve vysokém standardu. Na většinu výletů po okolí však s námi nejel. Žádal nás však o doporučení dalším lidem z česka (v česku měl prý kdysi dávno přítelkyni ze Zlína) což bych mu i ke znalosti nějakých českých slov věřil. Takže i proto píšu tuto objektivní "recenzi" na jeho služby. Kdybych jel na Ararat znovu a chtěl bych co nejvíce lowcost, tak jdu na vlastní pěst - nikde jsme nepotkali jediného vojáka nebo úředníka, který by nám kontroloval povolení. To jsme ani sebou nedostali, ale Sefer nám to ukazoval před cestou. Je prý jeden z mála průvodců s oficiální certifikací, ale těžko říct jak to funguje protože nikde nás nekontrolovali a funguje to tam všechno na vzájemném klientelismu a nepotismu ty dohodíš kšeft mně, já za to na oplátku dohodím tobě nebo ti zaplatím, takže otázka, jestli to ze strany Sefera není jenom pohádka. Lowcost by se podle mě dalo sehnat i doprava do výchozího bodu, vzít sebou nějaké jídlo, stan a postavit ho někde na okraji táborů, možná by šlo za nějaký menší úplatek půjčit i mačky nebo se přidat k jiné skupině s průvodcem. Kdybych tam jel znovu s tím, že chci výstup bez starostí, vychytal bych pár much, sepsal nějakou smlouvu a vybral si zase Sefera s Yammalem na výstup. Tolik za mě, myslím, že je to poměrně obsáhlé ale kdyby něco někoho zajímalo víc, klidně napište na mail a můžeme se spojit.
Dobrý den,
nějaké novější zkušenosti z předchozího roku? Jak je to ohledně cen přes agentury? Cetla jsem, že při výstupu je až moc lidí...
Děkuji moc.
Dobrý den mám meindli Island jako nové.velikost uk8.ppkud máte zájem ozvěte se pošlu foto
Dobrý den,
mám o stan Tarptent Triple Rainbow DW velký zájem. Mohl/a byste mi prosím sdělit, zda je součástí hliníková tyč DAC 9,3 mm, nebo silnější DAC 10,65 mm?
Z jakého roku stan pochází? Je stan bez poškození a oprav?
Bylo by možné stan zaslat do Německa (Frankfurt nad Mohanem)? Pokud ano, kolik by přibližně stálo poštovné?
Děkuji!
Nemoci byly , jsou a budou . Tenhle problém nemá jiné řešení než očkování . Opakované lockdowny nikam nevedou - i kdyby se počet nákaz srazil na nulu , přijede sem jeden nakaženej turista a je to tu nanovo . A proočkováno nebude dřív než na podzim 2021 , pokud vůbec . To jako budeme všichni rok a půl ( od jara 2020 ) zavřený doma ? Rok a půl , co celé masy živnostníků budou živořit ? Zachráníme nějaké důchodce nad hrobem , ale na konci budeme sčítat zástupy hospodskejch a kadeřnic , co se oběsej na šňůře na prádlo , protože to prostě nedaj .
Dle slov samotného minista zdravotnictví přímo na covid zemřela jenom asi 1/3 z těch , co v době smrti byli covid pozitivní . Čili v tuto chvíli celkem covid-pozitivních-mrtvých : cca 15 0000 lidí , čili na covid skutečně zemřelo cca 5000 lidí . Dáno do perspektivy : každý rok zemře v čr přirozenou smrtí cca 100 000 lidí .
Ve Švédsku za stejnou dobu pouze 11 000 covid-mrtvých celkem .
Pokud bude sekera státního rozpočtu 500 miliard .... a řekněme , že jsme zachránili 50% těch , co by bez opatření umřeli , tzn. také 5000 lidí ....pak nás jeden zachráněný důchodce ( průměrný věk covid mrtvého 78 let ) vyšel na 100 000 000 Kč pouze na státním dluhu .... + připočtěte odhadem ještě jednou tolik za soukromý sektor . Jestli mi někdo chce tvrdit , že cena života je nevyčíslitelná , tak at se zeptá svojí zdravotní pojišťvny , na kolik si ona cení jednoho roku kvalitního lidskýho života .
Ať už s tim všim jde naše posraná vláda do prdele .
Moje řešení : uvolnit . Všechno . Hned . A kdo má strach , ať si o svojí vlastní vůli dobrovolně nosí respirátor a nebo se zavře doma . Nikdo mu bránit nebude .
Nazdar .
Navrhovala bych rozšířit petici o perspektivu ekonoma a soc. geografa z Katedry environmentu na MU Brno viz
https://a2larm.cz/2020/04/globalni-ekonomika-neni-schopna-celit-koronaviru-natoz-zmenam-klimatu-karantena-je-prilezitost/
Podepsala jsem, ale pokud by petice nehrála na starý dobrý "business as usual", ale na skutečnou transformaci naší konzumní společnosti pomocí konceptů, na kterých se shodne většina inovativně smýšlejících ekonomů, ekologů atd., podepsala bych mnohem raději. (Podepsala jsem proto, že se obvykle se na nic jiného, než na kapitál, jak jej postaru chápeme, neslyší, ale návrat k iluzi "trvale udržitelného růstu", kterou tu praktikujeme za cenu sebezničení a zničení všech ostatních přírodních druhů, není cesta.)
Zdravím,
velmi by mě zajímalo, kde by se daly sehnat ty stoupací pásky na běžky Atomic,
Viděl jsem to u kolegů a fungovalo to velmi dobře řadu let. Bohužel, tam co to kupili to nemají a nedokážou to ani sehnat. Pry to bylo vždy v setu s běžkami Atomic.
Nevíme ani přesné označení těch stoupacích pásků.
moc děkuji za případnou informaci
martin Faltys
Jediné školy o ktrerých vím jsou v severních horách a takovou mobilní dělá Petr Novotný leč se zatim vždy konala v Krkonoších. Možná by bylo zajímavé ho kontaktovat www.telemarkski.cz.
Potom také exzistuje České a Slovenské TMK setkání, kde se tmk vybavení půjčit a lecco okoukat./www.telemark.cz/
Doufám, že jsem prospěl.
Ono to bude asi stále záležať od situácie, ak stretnete mladého medveďa, ktorý o vás stále javí záujem a nechce ustúpiť, sprej môže dobre poslúžiť, no vodiaca medvedica, ktorá si bude brániť potomstvo, to bdue asi o inom už ... našiel som nejakú kanadskú štúdiu, tam mali 92% úspešnosť so sprejom tak to je slušné, no reálne ak sa k tomu pridá stres, málokto ho dokáže správne použiť a hlavne včas ... osobne nosím, mám Sabre ale u nás stojí nejakých 80 eur čo je celkom dosť, potom som ale našiel iné spreje za polovicu na https://www.sprejnamedveda.sk/ , nejaké slovenskej výroby a majú aj viac účinnej látky ako tie Sabre z usa ... no či by som ho v tom momente pri strete stihol vôbec vytiahnuť z puzdra a ešte to nenamieriť na seba, ťažko povedať :D
Ak kempujeme, tak jedlo máme uskladnené v aute. : Před tím v Yellowstonu varují. Má se pověsit nebo dát do "medvědotěsných" kontejnerů, které jsou na tábořištích.