Články

Ostrava rozhodně není žádnou horolezeckou baštou, přesto je zde nemálo nadšenců, kteří neustále hledají nové příležitosti k lezení. Center s umělými stěnami je ve městě všehovšudy pět – tři uzavřená, z toho jedno funguje jen jako bouldering a dvě venkovní.

Nedávno vyšel na našich stránkách článek o ledolezení tady. Upozorňovali jsme v něm na loňský úspěch Lucie Horozové ve světovém poháru (2.místo). Svoji výkonnost si přenesla i do nového roku, když ve švýcarském Kanderstegu vybojovala skvělé 3.místo. Závody se uskutečnily 6.-8. ledna za účasti šesti stovek diváků. Více informací na si můžete přečíst zde. „Ve spolupráci s www.lideahory.cz“

Informace z polské strany Krkonoš o uzavřených turistických stezkách pro zimnní období (do odvolání):

Od 9.1.2012 je v Jeseníkách  vyhlášen 3. stupeň lavinového nebezpečí. Je třeba být více obezřetný a méně frajeřit.

Ačkoli titulek zní jako jazykolam, nedejte se zmást. Článek vás láká do částečně vylámaného brněnského kopce Hády  i k návštěvě malé lamí chovné stanice.

Dílo dokonáno! Italský horolezec Hans Kammerlander dokončil jako první člověk na světě projekt Second Seven Summits, respektive stanul na druhých nejvyšších vrcholech všech sedmi kontinentů. Těch hor je vlastně osm, proč tomu tak je, se dozvíte v článku.

Po té, co jsme tady avizovali, že se Lonnie Dupre pokouší o první sólo výstup na Denali v zimě, přinášíme další info. Bohužel to nejsou zprávy oznamující úspěch. Lonnie strávil osm dní ve výšce kolem 4.300 metrů při větru, který měl rychlost až 155 km/hod. Předpověď počasí nehlásila dlouhodobé zlepšení, a proto se rozhodl zavelet k sestupu a ukončení jeho pokusu. I přes zdánlivý neúspěch musím jeho vytrvalost a sílu obdivovat.

Když v prosinci roku 1970 vichřice skolila boubínského Krále smrků, padla nejslavnější chlouba pralesa. Víc než 400 let starý a zhruba 60 metrů vysoký strom  byl v tu dobu už suchý, o což se zřejmě postaral dlouholetý zájem turistů, kteří zdupali půdu kolem kořenů.

„Myslím, že kdo chce vidět zázrak přírody, a chce vším právem o něm hovořit, může pominout drsné pohoří pyrhenské a vysoké Alpy tyrolské a švýcarské a hledat jej na hranicích slezského území,“  zapsal si v roce 1723 hrabě František Antonín Špork po návratu ze skalního areálu u Teplic nad Metují.

Nemáme moc moderních technických památek, kterým by turisté fandili se stejným nadšením jako hrádům, zříceninám a horolezeckým terénům. Světlou výjimkou je i přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Leží v Hrubém Jeseníku, v chráněné oblasti, kvůli které její stavba dostala jasný příkaz: všechny provozy umístit pod zem.