Słowińský národní park – polská Sahara

Słowińský národní park – polská Sahara

Jet do Słowińského národního Parku z Česka znamená projet celé Polsko. Výsledek ale stojí za to. Moře, duny, ostrý vítr, vlny jako stvořené pro kiteboarding či jachting. Ideální místo na dovolenou akční i válecí.

Pravěký mráz

Tam, kde se dnes zvedají písečné duny, byl v pleistocénu (tedy v době, kdy po Sibiři pobíhali mamuti) mrazivý ledový příkrov. Sice ani dnes není Balt moře proslulé vodou pětadvacet stupňů teplou, ale v porovnání s dobami ledovými jde o nádherné a slunné „letní“ letovisko. Důkazy o historickém zalednění se hledají snadno a dokonce mohou být námětem některého z četných výletů. Jedním z lákadel zdejší krajiny je totiž pestrá sbírka půvabných jezer. Ta jsou spolu s morénami a ledovcem ohlazenými balvany jasnými stopami činnosti ledovců, jejichž éra skončila před zhruba 10 000 lety. Zdejší vodní plochy zabírají více než polovinu rozlohy parku, jež činí 327,4 km čtverečních. To, že se do ekosystému dostává slaná mořská voda, umožňuje růst halofytů. Zní to sice velmi „vědecky a odborně“, ale skutečnost je jednoduchá. Sůl obecně naprosté většině rostlin škodí a na zasolených půdách toho moc neroste. Jenže příroda se dokáže přizpůsobit v podstatě všemu a tak slanomilné rostliny – halofyty – si v nadměrných dávkách solí přímo libují. Písečné duny navozují představu pouště, byť tomu poněkud chybí tropické teploty. To je ale spíše k dobru věci – přece jen jsme jako Středoevropané fyziologicky přizpůsobeni mírnějšímu klimatu a navyklí na „naše“ letní teploty.

Pod křídly orla

Vzhledem k tomu, že se jedná o park na mořském břehu a navíc s jezery, kde si orel mořský nachytá dostatek potravy, stojí za to si jej představit blíže. S rozpětím křídel až 2,5 metru stojí sice ve stínu největších dravců Evropy, jakým je kupříkladu sup, ale i tak je jeho mohutnost a majestátnost nepřehlédnutelná. S kánětem ji jej prostě nespletete. Pokud jej zahlédnete majestátně plachtit, pak poznáte dospělého jedince podle bílého, krátkého, klínovitého ocasu. Našinec se s ním výjimečně může setkat i u nás, například na jihomoravských Novomlýnských nádržích, ale na okraji mořského břehu přece jen působí orel mořský poněkud přirozeněji. Je s podivem, že se nedostal do znaku národního parku, protože orel patří mezi oblíbená kultovní a častá heraldická zvířata. A to zdejší oblohu brázdí hned tři orlí druhy – mořský, skalní a křiklavý. Ve znaku Słowińského národního parku místo něj na pozadí modré oblohy a s naznačenými písečnými dunami poletuje racek. Rozhodně má však logiku, že v je logu pták. Pomineme-li bezobratlé, které část lidí ani za zvířata nepovažuje, právě ptáci patří mezi nápadné a hojné zdejší obyvatele. Ornitologové zaznamenali 150 zde hnízdících druhů a celková druhová pestrost je 257 druhů. Od už zmiňovaných orlů až třeba po nenápadné pěnice.

Pravidla pro návštěvníky – nenechte se odraditPark je k dispozici pro turisty od úsvitu do soumraku v průběhu celého roku.
– V období od 1. května do 30. září je vstup do parku zpoplatněn. Dospělí 6 zlotých, zlevněné vstupné (např. studenti) 3 zloté.
– Pro zajištění přístupu do parku nebo některých jeho oblastí nejsou vyžadovány žádné další poplatky.
– Park je možné navštívit pouze po značených stezkách.
– Vozidla mohou jezdit po veřejných komunikacích a těch, jež jsou označeny jako přístupové cesty k parkovišti (kromě vozidel s udělenou výjimkou).

V parku je zakázáno:
– Chodit mimo turistické cesty
– Ničit rostliny a sbírat lesní plody – nevztahuje se na místa, které určí ředitel parku
– Rušit, chytat a zabíjet zvířata
– Znečišťovat terén
– Vytvářet nebezpečí požáru
– Rušit klid
– Brát na pláž psy

Kempovat je povoleno pouze na vyhrazených místech. Přítomnost psů je tolerována pouze, jsou-li na vodítku a pouze na značených trasách nacházejících se mimo pláž. Vodní sporty, rekreace a turistické aktivity jsou povoleny na místech k tomu určených za podmínek stanovených ředitelem parku.
Rybaření je povoleno na k tomu určených vodních plochách parku po zakoupení příslušné licence. Nedodržení platných pravidel se trestá podle zákona.
zdroj: Správa národního parku.

Pohřbená osada

Słowińský národní park svým názvem evokuje pradávné slovanské osídlení. Pomořanští Slovinci, kteří nemají nic společného s jihoevropskými Slovinci, byli skutečně samostatnou entitou živící se v této oblasti rybolovem. Není divu, vždyť na ryby se dalo vyplout jak na moře, tak na jezera. S jejich kulturou je možné seznámit se ve skanzenu v osadě Kluki. Ze stejného místa jsou pořádány vyjížďky na nehlučných elektrolodích po jezeru Lebsko, jež leží v hranicích parku. Jedna z osad Pomořanských Slovinců má prý dokonce ležet pod nánosy písku. Bez milosti ji pohřbily zdejší duny. Jak vidno, i v Evropě se mohou pod pískem skrývat pozůstatky civilizace. Słowińský národní park leží z hlediska Česka přesně na „opačné“ straně Polska (110 km na severozápad od Gdaňsku), patří nicméně k atraktivním a svým způsobem i velmi exotickým lokalitám. O jeho atraktivnosti vypovídá zajímavý detail – ve zdejší oblasti pravidelně pořádají čeští fotografové dílny zaměřené jak na zachycení půvabů zdejší krajiny i krajinu, tak na focení půvabných ženských modelek.

Tip na keškuGC1CFBR – Wydmy ruchome – pohyblivé dunyDuny se prolínají celým textem, ale tentokrát to není klasická keš, ale „donutí“ vás jednu dunu pořádně změřit.

Seriál POZNEJTE POLSKO připravujeme s Polským institutem v Praze a polskou leteckou společností LOT.

„S LOTem se do Słowińského národního parku dostanete snadno z Prahy do Gdaňska s jedním přestupem ve Varšavě.“

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: