Řád německých rytířů vznikl na začátku 12. stol. a v počátku 13. stol. přišel i do Čech. Jeho členové šířili křesťanství a upevňovali pozice církve, také zajišťovali německou expanzi na východ. Každá jeho komenda jako sídlo řádu byla zároveň pevností. Takovým příkladem bylo i Blatno, původně ves dřevařů a horníků. Již ve 13. stol. se připomíná hrad, osídlený právě německými rytíři. Náš nenáročný výlet vede malebným okolím Blatna, prakticky stále po silnici nebo silničce, jistě je vhodný i jako lehká vyjížďka na kole.
Strmé, obtížně přístupné vrcholy Krušných hor v pralesem porostlé, neobydlené krajině nelákaly naše pravěké předky k budování hradišť. Proto je tu pravěkých památek jen málo a pokud jsou, najdeme je spíše na kopcích v předhůří, nad Podkrušnohorskou pánví. Jednou z nich je i hradisko na vrchu Hradiště nad Černovicemi, které je hlavním cílem této výletní trasy. Seznámíme se však i s památkami na kdysi významnou sochařskou huť v Černovicích, nebudou chybět ani hezké přírodní partie a daleké výhledy.
Chomutov mají mnozí z nás spojený s především blízkou devastovanou krajinou hnědouhelných revírů a s velkými železářskými komplexy. Město je však turisticky atraktivním centrem středního Podkrušnohoří. V jeho historickém jádru, chráněném jako památková zóna, je řada zajímavých kulturně historických objektů, při okraji městské zástavby leží atraktivní a hojně navštěvovaný Podkrušnohorský zoopark a atraktivní Kamencové jezero s bohatě vybaveným rekreačním zázemím. Při turistickém mapování této oblasti rozhodně nemůžeme Chomutov vynechat.
Pozoruhodné seskupení několika betonových pevností, součástí našeho opevnění ze 30. let 20. stol., objevíme kousek od silnice z Chomutova k hraničnímu přechodu. Krátkou nenáročnou vycházku výhradně po neznačených cestách si zpestříme odbočkou k místům, kde stával hrad Hausberk.
Krásné jsou liduprázdné náhorní planiny při česko-německé hranice v centrální části Krušných hor, krásná jsou i hluboká, skalnatá údolí s divokými horskými potoky, která z nich sestupují směrem k civilizaci. Putování těmito místy patří k zážitkům, na které se dlouho vzpomíná. Zdevastovaná krajina podkrušnohorských pánví zůstává daleko pod námi, zdejší krajina si na mnoha místech uchovává přirozený ráz s rozsáhlými rašeliništi i zbytky původních porostů, s mohutnými skalisky, malebnými horskými rybníky i podstatně mladšími údolními přehradami, s citem zasazenými do přírodního rámce. Cesta je poměrně dlouhá (lze ji však podle potřeby zkrátit), ale nepříliš náročná, po většinu času půjdeme z kopce.
Obec Místo je známá hlavně díky blízkosti hradu Hasištejna – a přece si zaslouží speciální pozornost. Může za to její neobvykle bohatá sochařská výzdoba. Je to dáno i tím, že se sem stěhovala řada plastik z obcí, zanikajících při expanzi hnědouhelných dolů. Potěší nás i kousek hezké přírody, lidová architektura a pěkné výhledy.
Divokým romantickým údolím Prunéřovského potoka procházela ve středověku důležitá obchodní cesta ze Saska přes Krušné hory na Kralupy u Chomutova a dále do Čech. Její bezpečí střežil hrad Hasištejn, největší a nejvýznamnější panské sídlo v popisované oblasti, které se dosud zachovalo v impozantní podobě. Cesta, kterou k němu zamíříme, je pohodlná a fyzicky nenáročná. Vede téměř stále údolím podél toku Prunéřovského potoka s řadou velmi malebných míst. Zadýcháme se jen při krátkém výstupu od vody k hradu, dál už pak půjdeme opět z kopce.
Červeně značená krušnohorská magistrála, procházející od západu k východu prakticky po celé délce hor, spojuje velmi zajímavá a turisticky atraktivními místa. Po její části vede i tato trasa. Je to cesta velmi pohodlná, vede po dobře schůdných cestách a silničkách a je ideální nejen pro pěší turistiku, ale zejména pro jízdu na kole. Nečekají nás žádná výraznější stoupání, i když půjdeme pestrým a členitým terénem. Na výlet se mohou bez problémů vydat i motoristé, kteří zaparkují v Měděnci a z Nové Vsi se do výchozího místa vrátí vlakem. Po dlouhé kilometry půjdeme jen volnou přírodou, mimo obce a osady, proto bychom neměli zapomenout na vlastní zásoby.
Během tohoto výletu sice na vrchol Klínovce (1244 m) nevystoupíme, nicméně krále těchto hor se jistě sluší alespoň pozdravit – jeho dominantu si prohlížíme z mnoha úhlů. Délkou to je putování náročnější, nahlédneme-li do jízdního řádu, můžeme si pomoci třeba přejezdem vlakem mezi Kovářskou a Měděncem. Z větší části se pohybujeme po silnici či zpevněných komunikacích.
Podle pověsti již ve 12. stol. stála na staré Solné stezce u přechodu přes hraniční potok Polava hospoda, později tu pracoval hamr, nazývaný Weypert (původní majitel se jmenoval Wicberth), postupně tu vznikla osada hutníků a horníků. V r. 1617 se Vejprty staly svobodným horním městem, které se v novějších dobách proslavilo puškařstvím. Z pohraničního města se vydáme malebnou krajinou do romantického údolí Černé vody, dále vzhůru k neméně zajímavému městečku Kovářská, které za svůj název vděčí pro změnu rozvinutému řemeslu kovářskému…