Články

Zdolat skalnatý štít Ořešníku (800 m) určitě stojí za trochu námahy a potu při výstupu. Vždyť Ořešník bývá také často nazýván králem jizerskohorských vyhlídek. Kdo se vyšplhá pod jeho vrchol, nemá ještě vyhráno.

Pokud v Plzni nejdete na fotbal, na hokej nebo na pivo, neznamená to, že už nemáte co dělat. I v okolí západočeské metropole se najde spousta zajímavých cílů a nemusíte být zdatný turista, abyste jich dosáhli. Jedním z pěkných míst je rozhledna na vrchu Sylván, který se nachází nedaleko plzeňských městských čtvrtí Vinice a Lochotín.

Na severní straně, vzhledem k hlavnímu hřebeni Nízkých Tater, se nachází přírodní unikát v podobě ledové jeskyně, ve které můžete kromě klasických krasových výzdob obdivovat také výtvory, které vznikly souhrou vody a mrazu.

Největší a nejhlubší pleso slovenské části Tater. I tak by se dalo nazvat dílo přírody, které kdysi dávno vymodelovaly ledovce v Mengusovské dolině pod Koprovským štítem.

Turistika neznamená jen to, mít sklopenou hlavu a odpočítávat metry k cíli. Člověk by měl taky někdy zvednout hlavu a kochat se okolím. Túra, kterou ocení především obdivovatelé lezeckých výkonů a vysokých skalních stěn je ta, která vede pod nejvyšší stěnou Tater.

Belianská jeskyně je jedna z mála zpřístupněných jeskyní v celých Tatrách. Je paradoxem, že Slovensko je jeskyňářským královstvím, ale jen zlomek z něj je zpřístupněn veřejnosti.

Zajímá vás, co čtou některé naše české horolezecké hvězdy, co se jim stalo v jejich „kariéře“ inspirací a navždy zůstalo zakotveno v srdci? Můžete se to dozvědět právě dnes!

Možnosti přežití jsou dány obecně fyziologickými hranicemi našeho organismu. Výcvikem a tréninkem se můžeme těmto hranicím přiblížit, ale v žádném případě nejsme schopni je překročit. Je ovšem známo, že pokud si myslíme, že už nevydržíme a nemůžeme dál, máme pořád ještě značné rezervy. Schopnost přežít je o tom, znát možnosti lidského organismu obecně a možnosti vlastní.

Žebříky, lávky, řetězy, můstky. To vše je při průstupu rokle „Jánošíkove diery“ potřeba. Rokle je totiž místy pro turistu neprůstupná a skála je díky přítomnosti Hlbokého potoka často kluzká.

Nejvyšší, nejhezčí, nejznámější. Takové přívlastky se vážou na Šútovský vodopád, který najdeme u sousedů na Slovensku v malebném pohoří Malá Fatra.

Výlet na nejvýše položené obec na Kyjovsku a následné stoupání na Babí Lom je zajímavým námětem, jak strávit příjemné odpoledne. Odměnou za krátký výšlap budou daleké výhledy – dokonce až na Pálavu.

Při tomto výletě se můžete těšit na krásné dílčí výhledy, které později vygradují v nádhernou podívanou z kamenné rozhledny.

Nahoru a dolů – tak bude vypadat naše dnešní putování. S notnou dávkou odvahy se vyšplháme na Břesteckou skálu, která nás za naši námahu odmění alespoň částečným výhledem, od mohutného sekvojovce budeme šlapat zase vzhůru, ale na závěr našeho putování půjdeme už jen dolů.

Dnešní výlet bude ve znamení několika století. Nejdříve navštívíme barokní hřbitov z 18. století, pak se na zřícenině hradu v čase vrátíme zpět do století třináctého a nádhernými bukovými lesy projdeme do století dvacátého – k mohutným pozůstatkům projektu Baťovy dálnice.

Dnešní poměrně krátká trasa bude pro někoho možná poněkud dobrodružná, protože její větší část povede cestami bez značení. Orientace v terénu ale není zas tak náročná, místy překvapí i pěkné výhledy a nakonec doputujeme k hradu, jehož největší zvláštností jsou unikátní stříšky s tzv. vlaštovčími ocasy, které nemají v českých zemích obdoby.