Většinou zalesněný hřeben Jestřebích hor, ohraničený údolími Petříkovického potoka a Metuje u Hronova, nabízí romantické putování, při kterém potkáme jen pár lidí. V klidu vychutnáme proměnlivé scenérie, daleké výhledy i nabídku lesních plodů. Po strmějším nástupu je trasa vcelku pohodlná. Túru lze rozdělit na dvě části s využitím autobusového spojení (Odolov) nebo přímého sestupu do Malých Svatoňovic.
Petříkovice, žel. st. – Slavětín, bunkr 4,5 km – Paseka 6 km – odbočka na Žaltman 7,5 km – Panská cesta pod Žaltmanem 8 km – rozcestí pod Kolčarkou 10 km – Odolov 12,5 km – Kryštofova skála 13,5 km – nad bývalým dolem Kolektiv 16,5 km – Panská cesta 17 km – Krkavčina 18 km – rozcestí nad Horním Kotelcem 19 km – nad Maternicí 20,5 km – Jírova hora 24,5 km – Hronov, Jiráskův domek 26 km
Železniční stanice v Petříkovicích (na trati č. 047 Trutnov – Teplice n. Met.) není tak využívána jako jiná nástupní místa k výletům do Jestřebích hor, ale jen odtud zdoláme kompletní hřeben. Jdeme po zelené turistické značce (v obci možnost zaparkování na jejím východním konci a neznačenou pěšinou vzhůru k zastávce; stravování: restaurace, 0,5 km směrem do středu obce) dosti strmě Dolním lesem, až se dostaneme na louky a pastviny poblíž rekreačních samot Müllerovka. Pokračujeme k mohutnému bunkru, pozůstatku starého systému pohraničního opevnění. Střídavě se nám otvírají výhledy* na obě strany hřebene: na Vraní hory, Závoru, vrch Čáp na okraji Teplických skal i na kamenouhelnou pánev s hornickou vsí Radvanice, stejně tak ale na oblast Trutnovska a za dobrých podmínek na Krkonoše. V léte se osvěžíme malinami a pak bedlivě sledujeme značení, abychom se nenechali svést širokou cestou ke Slavětínu.
Polní cesta nás přivádí do hezké osady Paseka*, připomínané r. 1748, s barokním křížem z r. 1789, s několika rekreačními chalupami a bývalou Řehákovou hospodou (dnes Jestřabí bouda: občerstvení a turistické ubytování). Poblíž je rozcestí s červenou značkou, spojující Jestřebí hory s Teplicko-adršpašskými skalami.
Pokračujeme dále po zelené značce lesem až na prostranství s ohništěm, odkud vede významová odbočka na Žaltman**. Nejvyšší vrchol Jestřebích hor (740 m) zdobí vrcholová skalka, na které členové Baníku Žacléř vybudovali a r. 1967 uvedli do provozu železnou rozhlednu. Z jejího vrcholu se otvírá kruhový rozhled na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Teplicko-adršpašské skály, Soví hory, Javoří hory, Broumovské stěny, Úpicko, Hronovsko, Orlické hory, Kralický Sněžník, Zvičinu, Kumburk, Trosky atd.
Sestupujeme k Panské cestě, ke křižovatce značených cest. Zelená značka schází vpravo do Malých Svatoňovic, my pokračujeme po červeném značení po vrstevnici. Vozovkou přijdeme na rozcestí nad Šrejberkou a pod skalnatý vrchol Kolčarky na křižovatku červeně značených tras . V oblasti Kolčarky jsou ve slepencových skalách vymlety tzv. vírové hrnce. Naše červená sleduje nadále pevnou komunikaci k dolu (výhledy do kraje: Úpicko, Rtyně atd.) a na křižovatku silnic v Odolově*. Ves v nad mořské výšce 532 m se připomíná r. 1790. Zajímavou dominantou (vpravo kolem bývalé hospody) je pomník padlým, který byl vytvořen roku 1866 z araukaritů (zkamenělých stromů). Betonový pylon s protitankovým kanónem zde stojí od r. 1975 jako připomínka míst, kudy Rudá armáda překročila hřeben Jestřebích hor, a zároveň stávky svatoňovických horníků ve dnech 1.–5. 5. 1945.
V Odolově máme dvě možnosti pokračování – pohodlnější variantu po červené značce vynecháme a pustíme se po zelené značce vlevo ke Kryštofovým kamenům*, což je slepencová skála se stopami zkamenělých tropických stromů z doby prvohor (araukaritů). Pokračujeme po zelené značce ke Švédskému vrchu (značená odbočka vlevo: občerstvení) a bývalému dolu Tmavý důl. Z rozcestí se dáme po modré značce vpravo zpět na Panskou cestu, kde narazíme opět na červenou značku. Pohodlná silnička, kterou červená značka sleduje, nás vede přes Krkavčinu, nad Bohdašínem u křižovatky se žlutou značku nás potěší další pěkné výhledy, kus jdeme po silnici až na rozcestí nad Horním Kostelcem. Naše červená odbočí na zpevněnou komunikaci vlevo, procházíme příjemným vysokým lesem Habřina až ke žlíbku s potokem (vpravo asi 1 km Skalákova studánka). Lesní cesta nás vyvede na louku, odkud hledíme na Hejšovinu, Bor, Hronov, Dobrošov.
Závěrečný úsek našeho putování vyžaduje víc pozornosti, občas nás značka vede málo používanou pěšinou, pak po lesní cestě a nakonec ve svazích Jírovy hory (485), odkud hledíme na panorama Hronova. U lesíka se značka obrací vpravo po cestě mezi pastvinami (možná budeme muset zdolat i ohradu), obloukem vlevo k Jiráskovu buku*. Tady spisovatel rád sedával a hleděl na Skály, Ostaš, Turov, Bor a Hejšovinu, tady vytvořil veselohru M. D. Rettigová.
Sejdeme k silnici, procházíme okrajovou vilkovou čtvrtí Hronova, zabočíme vpravo přes trať na silnici od Police a vpravo přijdeme k rodnému domku A. Jiráska.
Další doporučené cíle:
Slavětín – ves pod hřebenem Jestřebích hor asi 1 km severně od Paseky, kostel sv. Josefa z doby kolem r. 1900.
Bohdašín – hornická ves asi 0,5 km jz. od lesa Habřina. U učitele zdejší školy se ukrývali telegrafisté parašutistické skupiny Silver A Jiřího Potůčka-Tolara.
(Doporučujeme průvodce Teplicko-Adršpašské skály a Broumovsko ze Zelené edice)
