HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Pravda o termosce a vaření v ní

Pravda o termosce a vaření v ní

Obyčejná termoska, kterou použijeme maximálně na horách pro uchování teplého čaje při čekání ve frontě na sjezdovce, může být při expedicích do zimních krajů zcela nepostradatelná součást výbavy. Pod pojmem termoska je myšlena uzavíratelná nádoba s dvojitými stěnami mezi nimiž je vysát vzduch …

Obyčejná termoska, kterou použijeme maximálně na horách pro uchování teplého čaje při čekání ve frontě na sjezdovce, může být při expedicích do zimních krajů zcela nepostradatelná součást výbavy.

Pod pojmem termoska je myšlena uzavíratelná nádoba s dvojitými stěnami mezi nimiž je vysát vzduch (je tam vakuum). To vakuum je podmínka, jinak to nefunguje. Aby byla pevná je obvykle vyrobena z nerezu. Výjimečně z titanu (ty jsem u nás neviděl, ale je to to nejlepší co může být). Jejich cena pak není obvykle nižší jak 1000 Kč. Je-li umělohmotová, je jako izolace použita nějaká pěna a nejedná se v pravém slova smyslu o termosku a nelze ji použít do těžkých podmínek. Ta je vhodná tak na sjezdovku, abychom na dopoledne měli teplý čaj. Umělohmotová bude mít izolační vlastnosti výrazně horší jak termoska vakuová. Je to proto, že vakuum je ideální izolant. Tím, že tam není žádná hmota (je to vlastně prázdný prostor), nedochází k přenosu tepla vedením ale pouze sáláním. Tak jako ze sluníčka na zem. Ve vesmíru je také vakuum.

Kromě uchování teplého nápoje (nebo spíše jen vody) plní minimálně další dvě důležité funkce:

– Uchování vody v tekutém stavu po dobu alespoň 48 hodin.
– Vaření v termosce při nedostatku paliva.
– Při teplotách pod –30 °C se těžko lze bez termosky rozumně
  najíst.
 Buď nám hrozí, že si spálíme pusu, nebo naopak budeme pít
  čaj ledový.

Jak to funguje?

Předně
– Voda i v ideální termosce musí vždy chladnout. Kdyby neměla chladnout, musela by být teplota vně stejná jako teplota vody v termosce. To bychom ji ale nepotřebovali.
– Čím větší termoska, tím chladne pomaleji. Je to proto, že tepelná energie je uchována v celém objemu vody, ale ztrácí se do okolí jen stěnami termosky, tedy plochou. Když budeme zvětšovat rozměry termosky, objem poroste s třetí mocninou (udává se v m3), ale plocha poroste pouze s druhou mocninou (udává se v m2). Protože objem roste rychleji jak plocha, proto poměr objemu a plochy bude větší u velké termosky jak u malé.
– Izolační vlastnosti nelze zlepšit dodatečnou izolací. U termosky stačí, aby vrstva vakua byla třeba jen
1 mm. Kdybychom to vakuum chtěli nahradit klasickou izolací, museli bychom strčit termosku doprostřed sbaleného spacáku a ještě by to bylo málo. Proto nádoby vydávané za termosky, ale s klasickou izolací, mají vždy výrazně horší vlastnosti jak termosky vakuové.
– Termoska do těžkých podmínek musí být opatřena dodatečnou izolací. Izolační vlastnosti se sice nezlepší, ale zabrání to přimrznutí k termosce, když se jí dotkneme. Jakákoliv zbytková vlhkost na ruce (pot, ruka v rukavici ale od sněhu) způsobí přimrznutí k neizolovaným kovovým částem.

Uchování vody v tekutém stavu minimálně po dobu 48 hodin

Je to důležité v okamžiku, kdy zuří blizard (bouře) a nemůžeme rozdělat oheň. Všude je plno sněhu a my paradoxně můžeme zemřít na dehydrataci, protože si nebudeme moci roztopit sníh. Proto je uchování vody v tekutém stavu nutnost. Čím větší objem termosky, tím lepší vlastnosti (vychladne za delší dobu). Minimální rozumný objem je 1 litr, lépe více. Obvykle 1,5 litru, 2 litry je výjimka. Denně bychom jako minimum měli vypít alespoň tři litry vody, lépe více. To se velice často nedodržuje, už jen proto, že uvařit takové množství vody ze sněhu trvá dvojnásobně dlouho jako z tekuté vody. Druhá věc je, že v mrazu žízeň tak nepociťujeme jako v létě.

Pro orientaci se můžeme podívat na graf chladnutí vody v termosce. Kdo by si chtěl sestrojit graf pro vlastní termosku, stačí odměřit 3-4 teploty a body proložit klesající exponencielou. Pamatujme, že tepelná energie akumulována v horké vodě (v objemu termosky) se ztrácí (vyzáří) povrchem termosky.

Čím má termoska větší objem a menší plochu (plná termoska) tím pomaleji chladneNaopak poloprázdná termoska chladne rychleji:

Okolní teplota (teplota nad nulou, či hluboký mráz) nemá na chladnutí termosky výrazný vliv:

Chování vlastní termosky si můžete nasimulovat a vyzkoušet pomocí našeho interaktivního modelového výpočtu!

Při teplotách pod –30 °C se těžko lze bez termosky rozumně najíst.
Buď nám hrozí, že si spálíme pusu, nebo naopak budeme pít čaj ledový. Čaj se dá pít když nemá více jak 50 °C a při 20 °C nás již nezahřeje. Kdybychom neměli termosku, museli bychom počkat až vařící čaj vychladne ale doba než by byl studený, či s ledovým okrajem (piju z ešusu), by byla řádově jednotky minut. Ten pokus si lze vyzkoušet doma v mrazáku. Proto se čaj (nebo lépe vařící voda) naleje do termosky a do hrnku se pak odlévá jen malé množství čaje, které stačíme vypít než úplně vystydne.

I když nepiji, potřebuji horkou vodu.

Při troše nepozornosti lze totiž přimrznout ke lžíci (mě se to skutečně stalo, když jsem se po vzoru Rudolfa Hrušínského – Vesničko má středisková, kochal pohledem po kraji). Tuto chybu uděláte určitě jen jednou. Buď proto, že se Vám podaří přimrzlou lžíci v puse rozehřát a vše přestát bez ztráty květinky, nebo proto, že se už podruhé nenajíte. Správný postup (stále mluvíme o teplotách nižších jak –30 °C, pro srovnání v běžném mrazáku máte okolo –18 °C) je ten, že si připravíte pytlíky s jídlem (vločky, tuk, cukr, atd.) nahřejete lžící v horkém čaji naberete lžící jídlo a okamžitě dáte do pusy. Takto se to neustále opakuje. Nesmíte nechat delší čas lžíci např. v pytlíku s vločkami. Lžíce by promrzla a vy se k ní okamžitě přilepíte. Umělohmotovou lžíci použít nelze, protože většina běžných materiálů pod –30 – 35 °C křehne a nelze je použít. Např. karimatku třetí den při těchto teplotách už těžko lze rozbalit, či srolovat. Dřevěná lžíce by byla zase nepraktická.

Vaření v termosce při nedostatku paliva

V termosce lze vařit a minimalizovat na nejmenší možnou míru spotřebu paliva, ať vaříme na vařiči nebo na otevřeném ohni. Nelze to udělat tak, že bychom termosku postavili na vařič. Izoluje dobře zevnitř i z venku. Princip je jiný. Všimněme si jak vypadá většina receptů. …a na mírném ohni vaříme 15 minut. Když topíme pod hrncem s vodou a dostaneme jej do varu, teplota vody se již nezvyšuje. Víte, že voda vaří zhruba při 100 °C (závisí to na tlaku vzduchu, čím nižší tlak – větší nadmořská výška, tím voda vře při nižší teplotě). Tedy v okamžiku, kdy polévka vře, stačilo by vypnout vařič a zabránit ztrátám tepla, aby voda nechladla. Pak by teplota byla stále stejná. A to přesně termoska dělá. Rovněž naše vaření neurychlíme, když budeme vařit na velkém plameni. Jak voda jednou vře, její teplota se nemění. Ať je plamen velký nebo malý.

příklady termosek s širokým hrdlem, vhodné na vaření, určené pro uchování horkého jídla.
příklady termosek s širokým hrdlem, vhodné na vaření, určené pro uchování horkého jídla.

Vaření v termosce vypadá takto:

Do termosky se širokým hrdlem dám potraviny (brambory, cibuli, slaninu, salám …) a přeliji vařící vodou. Termosku zavřu, protřepu a počkám zhruba pět minut. Tím prohřeju zmrzlé potraviny a termosku. Vše nadrobno nakrájené. Brambory neloupu – nedělejme si iluzi, že se taková brambora při –40 °C dá oloupat. Je to tvrdá koule. Ono jen ji naporcovat je úctyhodný výkon a mrznou i ruce v rukavicích. Po pěti minutách se vše prohřeje, ale vychladne i voda (ohřála potraviny). Vodu z termosky sleju opět do ešusu a přivedu ještě jednou do varu (nezapomenu zavřít termosku, aby nevychladla). Vařící vodu vrátím zpět do termosky a počkám zhruba hodinu či víc. Po té době je již vše měkké. Termoska drží neustále teplotu okolo 80 °C. Vtip toho řešení je, že vodu ohřeju ani ne 1,5x a nepotřebuju palivo na onen var než se vše uvaří.

Proč termoska se širokým hrdlem?
Důvody jsou dva. Těžko se strká neoloupaná brambora do termosky s úzkým hrdlem. Nejlépe by tam měla projít naše ruka. Druhý důvod je, že občas je třeba prohřát i něco jiného než jídlo. Může to být GPSka, mobil, nebo obyčejná baterka. Elektronika běžně vydrží teploty + 70 °C, ale při –20 či –40 °C již nemusí pracovat. Pak ji je třeba nahřát. Dělá se to tak, že se strčí do dvou mikrotenových sáčků (kvůli bezpečnosti, v jednom může být dírka) a strčí do termosky na 5 – 10 minut. Pak funguje i při –50 °C venku. Mám to vyzkoušeno.

Na co si dát pozor?

Když nebudete termosku používat více jak 2 dny, nenechávejte v ní vodu. Kdyby zmrzla na led, mohla by termosku poškodit a to i tehdy, když nebude termoska plná (led má větší objem jak voda). Rovněž jakákoliv kapička vody okamžitě zmrzne. Vlhký uzávěr může způsobit, že zamrzne a již se nenapijeme. I tady platí, že co je složitější jak zavírací nůž, může být zdrojem problémů. Při výběru termosky tedy musíme zohlednit na co všechno ji budeme používat.

© Svět outdooru, březen 2009, text a grafy Ing. Ladislav Sieger, CSc., foto Svět outdooru a internet

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: